Biblické - nebiblické?

[ambassador]

Naše uvažování, závěry, úvahy, kázání, komentáře, spory-hádky se stále točí kolem tohoto motivu. Na tom je postavený i postoj k jednotlivci s jiným názorem nebo životním stylem. Tak dochází ke kastování a unikání podstatné myšlenky: "Kdo je můj bližní?" No a to je už praktická část křesťanství, která se někdy rozejde s teoretiky.
Je to biblické není to biblické?
Termín, který je skoro "magicky" používaný nebo zneužívaný?
Na první pohled se zdá, že je zneužívaný jen jednou skupinou lidi. Skutečností je, že se to může stát a stává ve všech skupinách, církvích.
Tvrzení na podkladě poloviny uvedené věty v úvodu může být manipulační.
Celé tvrzení většinou stojí na vratké půdě jednoho verše. Někdy také cíleně, uměle sestavených veršů do jednoho bloku.

Tato proti sobě postavená slova se stávají křesťanským ringem s boxery bez pravidel a skandujícím davem toužícím po "krvi".

[ambassador]

Pro krátkost uvádím obecný odkaz pro naše "rokování" o Bohu a a jeho Činech:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Teologie

Karol Schneider » 12 Júl 2017, 04:02 ve vlákně "Aká veta sa adventistovi vyslovuje veľmi ťažko"? "Protestanti sa veľmi silne stavajú proti tomu, aby bola Mária nazývaná „matkou Božou“,

Jednu okolnost při christologii je potřeba respektovat. Vlastně je to "soubor" něčeho co nemůže člověk dokonale vystihnout ani pochopit.
1. Člověk (muž a žena) nemůže zrodit Boha.
2. Narození Krista nebylo z vůle člověka.
3. Marie sama o tom nerozhodla jen se podřídila, respektovala, přijala rozhodnutí Ducha Svatého.
4. Kristus je pro nás Tajemstvím Spásy.
5. Jak se stalo vtělení? Je to nad naše pochopení.
6. Lidské možnosti nemohou dosáhnout na Boha.
7. Vtělením Bůh dosahuje na ztracené lidstvo.

Proč neuvádím verše z Bible? K čemu by to bylo dobré? K souboji veršů? Bible není o souboji textů v rukou člověka. Skutečný písmák si jistě povšiml, toho : "Kdo to vlastně vedl Izrael na poušti?" V Písmu je řada souvislostí o Kristu. Žel na Boha naše logika nestačí. Nemohu tedy vyslovovat něco co se příčí svrchovanosti Boha. Ve chvíli, kdy chceme dokázat jedno je snadné přehoupnout se na druhou stranu extrému.

[ambassador]

Většina nedorozumění v interpretací textů z Bible spočívá v tom, že byla psána v nějakém jazyku, v určité době a do konkrétní situace. Originál se nedochoval. To je dobře, lidé by ho uctívali přesně tak jak uctívají dnešní překlady, kterým dají sami "imprimatur" jako by oni sami byli Bohem.Trvat jen na jednom překladu se může stát uctíváním - dávat mu první místo a to už se blíží modloslužbě. Při tom je zřejmé, že to nejsou překlady, ale více nebo méně výklady. které jsou ovlivněny náboženským přesvědčením překladatele, pokud je z jedné denominace. Tím ovšem netvrdím, že jsou kompletně špatné. Doslovně vnášet do dnešního života "dobu Bible", by přinášelo neskutečné potíže. Náš praktický život by musel fungovat podle "té" doby v niž byl daný text napsán.
Proto je celkem rozumné používat na srovnání více překladu. Pro srovnání mám doma více překladů ( i překlad SJ ).
Používat výraz je to biblické nebo není to biblické, tak to je na pováženou, můžeme se v tom zamotat a "oběsit" se na šňůře vlastní výkladu.
A to nejdůležitější? Co když nám uniká právě to nejdůležitější, to co je možné "vystopovat" v evangeliích?

[ambassador]

Sobota je pro nás adventisty den kdy chceme mimo jiné také naslouchat kázání z "Božího Slova". Někdy nás může oslovit jindy nás může "rozhodit". Jak poznat, že kázání je Božím Slovem a nebo jen názorem mluvícího? Naslouchal jsem kázání na text: Žalm 119,105. Větší pozornost jsem projevil ve chvíli kdy mluvící s jakousi jistotou představil verzi, že v daném textu je řeč o Bibli. V mé mysli vyvstala otázka. O jakém Božím Slově psal žalmista, když Bible ještě nebyla sestavena? "Dnes" se Biblí ohání kde kdo, ale je to vždy Boží Slovo?

[Neregistrovaný]

Sobota je pro nás adventisty den kdy chceme mimo jiné také naslouchat kázání z "Božího Slova".

To my, okrem iného, počúvame kázanie zo Slova Božieho vo štvrtok podvečer a v nedeľu. To je však podľa adventistov nebiblické

[ambassador]

Sobota je pro nás adventisty den kdy chceme mimo jiné také naslouchat kázání z "Božího Slova".

To my, okrem iného, počúvame kázanie zo Slova Božieho vo štvrtok podvečer a v nedeľu. To je však podľa adventistov nebiblické

Nikde jsem za celý život nečetl a neslyšel, že by kázání Božího Slova bylo vázáno pouze na sobotu.

[Neregistrovaný]

Stretávanie sa ku kázaniu zo Slova Božieho v nedeľu je však znamenie šelmy!

[Realista]

[log]

Stretávanie sa ku kázaniu zo Slova Božieho v nedeľu je však znamenie šelmy!

To hovori vierouka Tvojej cirkvi ? Ako sa vola ta Tvoja cirkev ?

Ucenie casd to urcite nehovori. Naopak adventisti podporuji kazdodenne studium Pisma.

[mikim]

Stretávanie sa ku kázaniu zo Slova Božieho v nedeľu je však znamenie šelmy!

To hovori vierouka Tvojej cirkvi ? Ako sa vola ta Tvoja cirkev ?

Ucenie casd to urcite nehovori. Naopak adventisti podporuji kazdodenne studium Pisma.

Adventisté rozhodně nepodporují každodenní studium Písma ve sboru, kde se sejdou všichni, protože je to zcela nemožné, nikdo by to nedal. Běžní křesťané se také všichni nescházeli každý den v chrámě, nic takové se v Písmu nepíše. Dokonce ani apoštolové ne. Scházeli se pravidelně, protože to do chrámů do skupinky doma večer měli blízko a navíc se scházeli ke společné večeři, ke společnému lámání chleba a to byl hlavní důvod, aby se najedli, tedy nikoliv pro společnou bohoslužbu jako v sobotu, kde se sešli všichni. Jejich lámání chleba nebyla večeře Páně, tak, jak ji známe dnes 1x za 3 měsíce vč. mytí nohou.

Adventisté maximálně doporučují každodenní studium Písma soukromě nebo občas na nějaké skupince i v jiný den než sobotu.
Normální adventisté se nescházejí v neděli v den znamení šelmy, protože by to bylo popření jejich víry a přesvědčení.
To je praxe a zcela holý fakt.