Šetríme cirkevné peniaze

[Hosť]

Jestliže chudá žena dává desátky a ve vedení církve se klidně soukromě podniká - to je humor?

Humor je pre niektorých tu asi aj toto:
Nevyslovíš krivé svedectvo proti svojmu blížnemu.

[XoXo]

Velice zajímavá diskuze. Škoda, že je postavená jen na různých domněnkách a neoficiálních informacích. K tomu, abych se "šetřením církevních peněz" mohl více zaobírat, bych potřeboval znát více konkrétních informací (které nemám). Kladu si otázku, jestli celý problém nevzniká například tím, že mají lidé málo informací a z toho pak usuzují, že se dějí nějaké "machinace" v pozadí. Myslím si, že se v minulosti děly různé nepěkné věci, které se zametly pod koberec v zájmu vyššího dobra (např. http://kvetnicecasd.blogspot.cz/). Ale nemám pro to žádný důkaz. Proto bych nezačínal s kritikou nějakých domnělých chyb či pochybení, ale kritizoval bych hlavně nedostatek otevřenosti a informovanosti.

Zde přikládám příklady otázek, na které nejsou odpovědi na webu církve, ale díky odpovědím na ně bych si mohl udělat jasný obrázek o tom, jak to v církvi funguje a jestli to je či není správně (pro kritiku (i pro důvěru v danou věc) je nutné znát souvislosti - např. v miliardovém rozpočtu není to nejdůležitější řešit nákup propisek za pár tisíc):
• Jaký je roční obrat církve (zde myšleno jako jednotlivá sdružení a unie)?
• Co se týče rozpočtů církve za posledních 5 let, byly koncipovány ztrátově, nulově nebo se ziskem?
• Kolik peněz tvoří finanční rezerva církve?
• Jaká je příjmová struktura rozpočtu církve – co tvoří největší příjmy (jednotlivé zdroje příjmů nad 10% rozpočtu) a kolik peněz přijímá církev od státu?
• Jaká je výdajová struktura rozpočtu církve – co tvoří největší výdaje (jednotlivé rozpočtové kapitoly nad 10% rozpočtu)?
• Jaký je rozpočtový výhled církve na dalších 5 let?
• Je rozpočet církve zveřejňován?
• Jak přesně vypadá systém odměňování zaměstnanců církve (platové tabulky, výše cestovného, příspěvek na auto, příspěvek na bydlení, 13. plat a další odměny, bonusy či benefity) a je tento systém veřejně dostupný?
• Kolik zaměstnanců má aktuálně církev (a kolik je na sborech a kolik je v administrativě – případně v organizacích napojených na církev)?
• Kolik stojí pronájem církevních bytů pro zaměstnance církve a pro nezaměstnance církve?
• Jak se obsazují zaměstnanecké pozice a pronájmy bytů? Funguje zde nějaká forma veřejné soutěže/výběrového řízení?
• Jaké existují vnitřní předpisy církve (zejména hospodářského charakteru) a jsou veřejně k dispozici?
• V jakých organizacích má církev rozhodující vliv nebo se na jejich chodu významně podílí?

A zde jsem si konstruktivně sepsal základní pravidla toho, jak bych chtěl, aby fungovalo hospodaření církve, abych byl spokojený (je možné, že něco z toho už funguje nebo má fungovat):
• Odbornost. Hospodaření by měl vést odborník, který hospodaření může plánovat udržitelně i s ohledem na budoucnost.
• Důvěryhodnost (pro dárce) – v našem případě důvěryhodnost pro členy, kteří odevzdávají desátky. To může být podle mého dosažené důslednou transparentností v této oblasti – veřejné informace o rozpočtu a čerpání z něj (včetně veřejně dostupného systémů procesů a včasné informace o rozhodnutích představitelů církve).
• Hospodárnost, efektivita a efektivnost – v našem případě jednoduše řečeno maximalizace užitku za minimální použití finančních prostředků. V tomto případě nejde jen o krátkodobý finanční balanc, ale i pohled do budoucna a přizpůsobení procesů tomu, aby byla církev finančně stabilní i v dobách, kdy se budou finance od státu či členů snižovat. Např. jde o sladění počtu zaměstnanců církve vzhledem k množství práce, která se po nich chce.
• Dosahování měřitelných výsledků. Náklady by měly být vztahovány k jasně definovaným úkolům a jejich plnění, které by mělo být pravidelně vyhodnocováno. Primárně nemusí jít například o to, kolik zaměstnanců má ústředí církve, ale o to, zda uspokojivě plní všechny zadané úkoly. Ve chvíli, kdy bude církev plnit všechny představy členů a bude mít nulový rozpočet, v zásadě je jedno, kolik zaměstnanců církev platí (a jaké mají platy, jaké mají počítače a tiskárny). Samozřejmě že má přednost bod výše (hospodárnost, efektivita a efektivnost), ale ve chvíli, kdy dojde ke kvalitnímu splnění úkolu, je možné leccos přehlédnout.

Pozn.: V prostředí církve se pohybuji více než 10 let.

[Neregistrovaný]

Na tyto otázky odpověď zřejmě nedostaneš.
Systém odměňování kazatelů jsem před lety vygoogloval z nějaké zprávy, která ovšem nebyla určena pro veřejnost, spíš se to tam dostalo omylem.
Kdysi jsem byl na setkání činovníků, kde byla zmínka, že 100 členný sbor "uživí" jednoho kazatele. Při podivu nad tím se pak ukázalo na číslech, že v tehdejší době (cca 20 let nazpět) byly náklady na kazatele okolo 40000,-Kč (plat, cestovné, příspěvek na auto, na stěhování, telefon). Byli jsme vyzvání, abychom se o tom před řadovými členy nezmiňovali, že by to mohli nesprávně pochopit.
Podle mne byla také velmi nevýhodná koupě promítaček na Net 98, kdy velké sbory kupovaly přístroje za cca 70000,-Kč, menší za cca asi 15000,-Kč a využily se prakticky pouze na tuto akci.
Odkaz na prodej pozemků v Květnici je zajímavý.
Bylo by docela k věci zjistit, jak to bude s areálem bývalého TS na Sázavě, kam se investovalo zřejmě cca 100 mil. Bude prodáván? A za kolik?
Kdysi po revoluci bylo navrženo, aby se zřídilo denní internátní gymnázium v Praze, kde by zároveň i fungoval TS, ale bylo to tehdejším předsedou unie zavrženo. Nebyla žádná koncepce adventistického školství, tu teď vlastně teprve realizuje soukromý objekt.
Zdá se mi, že některé prostředky nebyly opravdu využity efektivně, ale jak jsi napsal, když nejsou čísla, nelze se dobrat objektivity.

[Neregistrovaný]

To co je v naši době pochopitelné, je i srozumitelné. Kazatel musí z něčeho žít spolu se svou rodinou. Během své služby církvi musí přemýšlet, kde bude bydlet při odchodu z kazatelské služby nebo do důchodu? Je tedy zřejmě, že potřebuje plánovat, zakoupení domku, opravu domku a nebo stavbu rod. domku. Jiná verze je zůstat i v důchodě v nájemních domech.
Nejsou pochopitelné výklady o desátcích a okrádání Boha. Ve Starém Zákoně sociální systém byl státně církevní. Chudí nedávali desátky, ale žili z desátků spolu s kněžími.
V dnešní době stát ještě stále zajišťuje sociální oblast i důchodovou, týká se to i duchovních. Neleží to tedy na bedrech casd.
Jedinec celý život platí daně odvádí na sociální a důchodové zabezpečení. Je-li členem casd musí povinně platit desátky. Platí tedy celý život desátky. Povinně - vyplývá z tlaku, který je vyvíjen na citovou oblast - věrnost Bohu. Do důchodového věku platíte desátky a daně a pak v důchodě jste z toho co jste odváděli na důchodové zabezpečení znovu nuceni platit desátek, není to zvláštní?
Je-li to povinnost není to dar a příjem církve by musel být zdaněný ve prospěch státu. Jestli je desátek dobrovolný dar, proč je tu to věrnostní vydírání?
Praxe v kazatelské a administrativní oblasti ukazuje prostým členům kam jedinci v této oblasti vkládají důvěru. Zdá se, že urvat co nejvíce hmotného na tomto světě se nevyhýbá ani církvím.
Říká se, že se prostý lid dívá na svou duchovní vrchnost a má v tom zmatek. Také se říká, že práce s lidmi je velmi těžká práce. Proč tedy někteří stačí ještě podnikat. 8 hodin v práci administrátora, x hodin ve své vlastní firmě, x hodin spánku, x hodin propagace zdravého životního stylu? Kolik hodin má člověk denně k dispozici? Platí ještě 24 hodin?
Rekapitulace 8 hod. práce + 2 hod cesty + 7 hod. spánek = 17 hod. zbývá 7 hod.? Kde bere takový člověk čas na rodinu, na podnikání, na přípravu kázání, atd ...........?
Tráví-li jedinec v práci poctivě 8 hod + cesta, má toho plné zuby a je rád, že může vypnout.
Duchovní vůdcové mohou v praxi svého života ukazovat ostatním členům na své priority a víru v brzký příchod J.K.