Desátky

[ambassador]

Ten kdo opravdu pročítá celou Bibli, porozumí, že Ježíš desátek nedával a ani nemusel.

Ja som tam tuto informaciu nenasiel. Indicie svedcia o opaku. Vieme ze zachovaval cely zakon vratane sobot, sviatkov, prikazani. Nevidim ziaden dovod preco by on sam zanedbaval desiatky, ked vyslovene nabadal inych ich nezanedbavat.

V tom ti nepomohu, protože ti nomohu dávat biblické hodiny. Nemáš studijní systém, skáčeš sem a tam. Ty vůbec nerozumíš, co to znamená zachovávat zákon. (Nejsi jediný)

[Neregistrovaný]

Ten kdo opravdu pročítá celou Bibli, porozumí, že Ježíš desátek nedával a ani nemusel.
Ja som tam tuto informaciu nenasiel. Indicie svedcia o opaku. Vieme ze zachovaval cely zakon vratane sobot, sviatkov, prikazani. Nevidim ziaden dovod preco by on sam zanedbaval desiatky, ked vyslovene nabadal inych ich nezanedbavat.

Indicie o opaku nesvědčí a nesvědčí o tom ani Písmo. Desátky dávali jen ti, kdo měli úrodu a stáda. Ježíš byl syn tesaře, zřejmě taky tesař, v době svého působení neměl na obdělávání pole, pokud nějaké měl, čas. Zvířata vyžadují ještě větší péči.
Řemeslníci a další "svobodná" povolání desátky nedávali, pokud žili jen z příjmu těch řemesel a služeb.Rybáři tedy nedávali desátek, ani celníci, písaři,ani učitelé ze svého platu, pouze pokud měli nějakou úrodu a přírůstek v stádu.
Desátek byl sociální systém podpory a na udržování kultu(chrámu). Lévité sami měli svoje pole a stáda, nedostali "podíl" mezi ostatními kmeny, což někteří využívají, že nedostali prostředky k obživě, ale to není tak úplně pravda. Nedostali území a žili mezi ostatními kmeny rozptýleně.
Desátkový systém nelze přenést do církve, podobně jako čisté a nečisté, které má mnoho dalších specifik. Asd převzali pouze některé části.

[log]

Desátky dávali jen ti, kdo měli úrodu a stáda.

To boli prakticky, za cias Mojzisa, vsetci. Okrem Levitov a totalnej chudiny.

Ježíš byl syn tesaře, zřejmě taky tesař, v době svého působení neměl na obdělávání pole, pokud nějaké měl, čas. Zvířata vyžadují ještě větší péči.
Řemeslníci a další "svobodná" povolání desátky nedávali, pokud žili jen z příjmu těch řemesel a služeb.Rybáři tedy nedávali desátek, ani celníci, písaři,ani učitelé ze svého platu, pouze pokud měli nějakou úrodu a přírůstek v stádu.

To su iba domnienky. Desiatkovy system sa ako vsetko ostatne vyvijal tak ako sa vyvijala spolocnost. Podoba desiatkov ako ich realizovali pocas putovania na pusti Sinaj uz urcite mala okolo roku 30 nasho letopoctu uplne inu podobu. Vznik remesiel a tak dalej. Nikde som sa nedocital o tom ze tesari, rybari a ucitelia nedavali desiatok. Princip desiatku je financovanie knazov a tak kazdy kto nebol knaz, mal platit desiatky. Ze na to mnohi kaslali je druha vec. Nemozes argumentovat versami z Mojzisa (ani ziadnymi neargumentujes) aby si popisal situaciu za Jezisa, kde bola uplne ina struktura spolocnosti s inou hospodarskou strukturou. Ale princip zostava rovnaky:

Ten platny princip je, nech uz sa vola akokolvek a pocita sa hocijako, ze ti, ktori maju zamestnanie a prijem prispievaju na "chram" (ako to vola Mojzis) ci "evanjelium" (ako to vola Pavol)

[log]

Odporcovia desiatkov sa zafixovali na doslovnom zneni "pody" a "stada", nevsimli si ze svet sa menil a menit sa bude. Nevedeli aktualizovat co znamenalo "stado" a "poda" v Rimskej risi na prelome letopoctov a nevedia to teda aktualizovat ani v internetovom 21 storoci. Stale hladaju tu kozu na tom kriku a nevedia ju najst.

[ambassador]

Nejedná se o odpůrce desátků (to je jen nálepka), ale o výklad Bible, zkrátka co tam v Bible je a co se tam neoprávněně vnáší.. Tvrdit, že se vyvíjel desátek je podivné. Snad použití desátků se vyvíjelo. V případě řemesel se snad rozvíjela zručnost a technologie v řemeslech, to je snad rozdíl. Ty města, výrobky ze dřeva, stavbu stánku na poušti - to dělal kdo? Tvrdit, že desátek byl ve SZ jen pro kněze, je zase jen tvoje trollování a způsob jak se zabáváš na účet něčeho co jsi opustil (Boha Bible).
Vznikající křesťanská společnost byla na periferii židovské společnosti a samozřejmě i římské. Křesťané hledali model, jak naplnit to co učil Kristus. Křesťané nebyli vnímáni, jako plnohodnotní účastníci společnosti. Byli pronásledováni, vězněni, mučeni, popravováni. Neměli žádná práva, neměli se možnost opřít o nějaké nároky, které tehdejší společnost poskytovala. Bytí své křesťanské pospolitosti postavili na lásce ke Kristu. Základem byla láska, která byla dobrovolná. Neměli jiný systém, považovali se navzájem rovnocenně. Za pochodu křesťanství řešili vzniklé situace, až uznáním křesťanství se situace změnila. Poté nastal zvrat a postupně to spělo v křesťanství k úpadku.

[Neregistrovaný]

Ježíš byl syn tesaře, zřejmě taky tesař, v době svého působení neměl na obdělávání pole, pokud nějaké měl, čas. Zvířata vyžadují ještě větší péči.
Řemeslníci a další "svobodná" povolání desátky nedávali, pokud žili jen z příjmu těch řemesel a služeb.Rybáři tedy nedávali desátek, ani celníci, písaři,ani učitelé ze svého platu, pouze pokud měli nějakou úrodu a přírůstek v stádu.
To su iba domnienky. Desiatkovy system sa ako vsetko ostatne vyvijal tak ako sa vyvijala spolocnost. Podoba desiatkov ako ich realizovali pocas putovania na pusti Sinaj uz urcite mala okolo roku 30 nasho letopoctu uplne inu podobu. Vznik remesiel a tak dalej. Nikde som sa nedocital o tom ze tesari, rybari a ucitelia nedavali desiatok. Princip desiatku je financovanie knazov a tak kazdy kto nebol knaz, mal platit desiatky. Ze na to mnohi kaslali je druha vec. Nemozes argumentovat versami z Mojzisa (ani ziadnymi neargumentujes) aby si popisal situaciu za Jezisa, kde bola uplne ina struktura spolocnosti s inou hospodarskou strukturou. Ale princip zostava rovnaky:

Ten platny princip je, nech uz sa vola akokolvek a pocita sa hocijako, ze ti, ktori maju zamestnanie a prijem prispievaju na "chram" (ako to vola Mojzis) ci "evanjelium" (ako to vola Pavol)

Logu, co je psáno, to je dáno. Jestliže jsou v SZ texty o tom, že se desátek dával z úrody a ze stád, tak je to třeba brát tak, jak je to napsáno. V bibli skutečně je zaznamenán jakýsi vývoj v desátcích, ale ten se netýká z čeho desátky dávat, ale komu je dávat. Dobře to rozebral bratr Beneš při BT několik let nazpět, kdy hovoří o "socializaci desátku", tj. desátky, původně určené pouze pro lévity a kněze (3.M.) jsou v 5.M. už určen také pro chudé, vdovy, sirotky..
Řemeslníci z řemesla desátky nedávali, že jsi o tom nečetl, že by nedávali, je argument "z mlčení". Ten používal autor současných biblických úkolů o desátcích, kdy neuvedl ani jeden text NZ, který by dosvědčoval platnost desátků pro křesťany.
Princip desátků není financování kněží, o financích v desátcích nikdy nebyla řeč, žádná pokladnice na peníze, ale sklad na úrodu (Mal 3.k.).Šlo o to zabezpečit lévity z nějaké části potravinami.
Texty z knih Mojžíšových mohu lehce dodat, není problém. Mohu v nich ukázat, že každého třetího roku byl desátek určen chudým, každého sedmého a padesátého roku nesázeli, tedy neměli ani desátky, desátek jedl dárce při návštěvě svatyně a pozval do rodiny i lévitu.Na kněze a lévity se dostalo zhruba 25% všech desátků, což asi stačilo, měli sami příjem z vlastních stád a polí a řemesel.Je potřeba si uvědomit, že lévité vůbec nebyli podobni dnešním kazatelům na plný čas - měli pouze služby v určené měsíce roku, zbývající čas hospodařili, měli svoje zaměstnání, obchodovali, prodávali, vyráběli, asi i po exilu i vyučovali Tóru v synagóze.
Struktura společnosti za Mojžíše a Ježíše se moc neměnila - Izrael byl převážně zemědělský stát,proto desátky fungovaly stejně.
Desátky vzaly za své vznikem církve - první křesťané ani nemohli dávat desátky, proč by je dávali do chrámu, jehož služby byly naplněny? Proto jsou zmíněny v NZ u církve pouze dary, nikdy ne desátky, žádná povinnost desátků pro křesťana neexistuje.Souhlasím s principem, že mají být podporování ti, kteří hlásají evangelium(v době Pavla především mimo církev), což jsou předně evangelisté-řádní, zdravotní,kdo pomáhají druhým.Ne ovšem desátky, ale dobrovolnými dary, které mohou být nakonec i vyšší, než desátky. Bible akcentuje ale více hmotnou pomoc druhým, než financování kazatelů, alespoň tak se mi to jeví.

[log]

Logu, co je psáno, to je dáno. Jestliže jsou v SZ texty o tom, že se desátek dával z úrody a ze stád, tak je to třeba brát tak, jak je to napsáno. V bibli skutečně je zaznamenán jakýsi vývoj v desátcích, ale ten se netýká z čeho desátky dávat, ale komu je dávat. Dobře to rozebral bratr Beneš při BT několik let nazpět, kdy hovoří o "socializaci desátku", tj. desátky, původně určené pouze pro lévity a kněze (3.M.) jsou v 5.M. už určen také pro chudé, vdovy, sirotky..
Řemeslníci z řemesla desátky nedávali, že jsi o tom nečetl, že by nedávali, je argument "z mlčení". Ten používal autor současných biblických úkolů o desátcích, kdy neuvedl ani jeden text NZ, který by dosvědčoval platnost desátků pro křesťany.
Princip desátků není financování kněží, o financích v desátcích nikdy nebyla řeč, žádná pokladnice na peníze, ale sklad na úrodu (Mal 3.k.).Šlo o to zabezpečit lévity z nějaké části potravinami.
Texty z knih Mojžíšových mohu lehce dodat, není problém. Mohu v nich ukázat, že každého třetího roku byl desátek určen chudým, každého sedmého a padesátého roku nesázeli, tedy neměli ani desátky, desátek jedl dárce při návštěvě svatyně a pozval do rodiny i lévitu.Na kněze a lévity se dostalo zhruba 25% všech desátků, což asi stačilo, měli sami příjem z vlastních stád a polí a řemesel.Je potřeba si uvědomit, že lévité vůbec nebyli podobni dnešním kazatelům na plný čas - měli pouze služby v určené měsíce roku, zbývající čas hospodařili, měli svoje zaměstnání, obchodovali, prodávali, vyráběli, asi i po exilu i vyučovali Tóru v synagóze.
Struktura společnosti za Mojžíše a Ježíše se moc neměnila - Izrael byl převážně zemědělský stát,proto desátky fungovaly stejně.
Desátky vzaly za své vznikem církve - první křesťané ani nemohli dávat desátky, proč by je dávali do chrámu, jehož služby byly naplněny? Proto jsou zmíněny v NZ u církve pouze dary, nikdy ne desátky, žádná povinnost desátků pro křesťana neexistuje.Souhlasím s principem, že mají být podporování ti, kteří hlásají evangelium(v době Pavla především mimo církev), což jsou předně evangelisté-řádní, zdravotní,kdo pomáhají druhým.Ne ovšem desátky, ale dobrovolnými dary, které mohou být nakonec i vyšší, než desátky. Bible akcentuje ale více hmotnou pomoc druhým, než financování kazatelů, alespoň tak se mi to jeví.

No stale argumentujes Mojzisom pred 3500 rokmi a jeho doslovnym vykladom. Ako som povedal, vtedy zili kocovnym pastierskym zivotom, takze vsetko prepocitavali na kozy. Uz za doby Jezisa bolo vsetko inak, ludia sa zivili inym sposobom obzivy, a hoci nepozname presny sposob vypoctu, vysku desiatku a jeho zdroj, mam za to, ze desiatkovy system pretrvaval i ked v novej a inej, nam neznamej, podobe .

V mojej uvahe iba sledujem liniu Pavla, ktory ukazuje, ze principom je, aby "duchovni" zili z darov tych, ktori sa zivia svetskou pracou. Pavol argumentuje, ze rovnako ako knazi obetnej sluzby ziju z darov veriacich Zidov, tak aj apostoli v krestanstve maju pravo zit z darov veriacich krestanov. Zaroven potvrdzuje ze apostoli, vratani Kefasa, boli takto financovani.

Neviete, že tí, čo konajú svätú službu, jedia z toho, čo je vo svätyni, a tí, čo slúžia oltáru, majú z oltára podiel? 14 Tak nariadil aj Pán tým, čo zvestujú evanjelium, aby žili z evanjelia

Ako som povedal, Jezis k desiatkom nabadal. Ci ich sam platil to neviem, ak naozaj nic nemal, tak ich ani nemal z coho platit.

[log]

Netvrdim, ze krestania zachovavali presne pravidlo 10%, ale princip. To nakoniec podla mna nezachovavali v tej dobe ani Zidia, pretoze uz existovali dane (no aj to bol problem - platit aj dane aj desiatky, to je tazoba, ved o tom je aj cely spor "dajte Bohu co je Bozie a cisarovi co je cisarove"). Kedze im vacsinu sluzieb uz poskytovalo kralovstvo ci risa, alebo co to mali, tak predpokladam, ze tych kyzenych 10% uz neodvadzali, lebo by to bolo velmi vela aj na kona. Rovnako ako dnes. Predpokladam, ze ani apostoli si nepytali 10% ale len co to od cesty a pod zub.

[Neregistrovaný]

No stale argumentujes Mojzisom pred 3500 rokmi a jeho doslovnym vykladom. Ako som povedal, vtedy zili kocovnym pastierskym zivotom, takze vsetko prepocitavali na kozy. Uz za doby Jezisa bolo vsetko inak, ludia sa zivili inym sposobom obzivy, a hoci nepozname presny sposob vypoctu, vysku desiatku a jeho zdroj, mam za to, ze desiatkovy system pretrvaval i ked v novej a inej, nam neznamej, podobe .
V mojej uvahe iba sledujem liniu Pavla, ktory ukazuje, ze principom je, aby "duchovni" zili z darov tych, ktori sa zivia svetskou pracou. Pavol argumentuje, ze rovnako ako knazi obetnej sluzby ziju z darov veriacich Zidov, tak aj apostoli v krestanstve maju pravo zit z darov veriacich krestanov. Zaroven potvrdzuje ze apostoli, vratani Kefasa, boli takto financovani.
Neviete, že tí, čo konajú svätú službu, jedia z toho, čo je vo svätyni, a tí, čo slúžia oltáru, majú z oltára podiel? 14 Tak nariadil aj Pán tým, čo zvestujú evanjelium, aby žili z evanjelia
Ako som povedal, Jezis k desiatkom nabadal. Ci ich sam platil to neviem, ak naozaj nic nemal, tak ich ani nemal z coho platit.

Pro Židy byla Tóra závazná v době Mojžíše i Ježíše, ten platnost Zákona potvrdil.Zmínka, že farizeové dávali desátky ze zahradních rostlin, ukazuje, že desátky z úrody se dávaly stále stejně.Desátkový systém tedy platil v době Krista dle Tenachu.
S úvahou, aby apoštolové žili z darů věřících souhlasím, apoštolů (novodobě řečeno samostatných misionářů) je ale velmi málo, současné kazatele mezi ně nepočítám.

Netvrdim, ze krestania zachovavali presne pravidlo 10%, ale princip. To nakoniec podla mna nezachovavali v tej dobe ani Zidia, pretoze uz existovali dane (no aj to bol problem - platit aj dane aj desiatky, to je tazoba, ved o tom je aj cely spor "dajte Bohu co je Bozie a cisarovi co je cisarove"). Kedze im vacsinu sluzieb uz poskytovalo kralovstvo ci risa, alebo co to mali, tak predpokladam, ze tych kyzenych 10% uz neodvadzali, lebo by to bolo velmi vela aj na kona. Rovnako ako dnes. Predpokladam, ze ani apostoli si nepytali 10% ale len co to od cesty a pod zub.

Nic o principu nečteme, lze ale předpokládat, že první křesťané podporovali evangelizaci, jak mohli. Podle zmínek v listech Pavla se mohlo jednat o peníze na cestu, ubytování, stravování, nějaké osobní potřeby. Daně křesťané platili státu, stejně jako my.
Kdybych si měl vzít příklad, tak podpora by měla jít do "první linie", tj. přímé evangelizace (např.typu Kornelia Nowaka) nebo zdravotně-misijní (činnost Uhrina a jiných), pak podpora evangelizace na školách, ve vězení, v nemocnicích, v armádě. Podpořil bych ty, co pracují s dětmi-KP, což je vlastně katechetika. Až pak kazatele na sborech. Je to ale nastavené jinak - Nowaka financuje myslím jiná církev (Vinice Cheb), Uhrinovi, jedinému zdraotnímu misionáři byl církví dokonce snížen úvazek, vedoucí KP nejsou placeni a na plný čas, kromě kazatele, který je vedoucím KP. O tom, že by někdo působil na školách ani nevím, myslím, že jedna sestra, ale ne přes církev. Prakticky vše jde na platy kazatelů a zaměstnanců církve, kteří ale v první linii nejsou.Nevím o tom, že by náš kazatel někoho vyučoval, pokud ano, bude se jednat o 1-2 lidi, zatímco jiní oslovují desítky lidí(třeba na KZ).Kazatelova činnost je směřovaná prakticky pouze do církve. Kdo tedy vlastně káže více evangelium? Mám za to, že jsou to spíše jiní, tím nechci říci, že by se měl kazatel na sbory vykašlat, udržovat pěkné vztahy a kázat Krista je potřeba. Jen vidím priority jinde, než poslat peníze na sdružení na platy kazatelů.Logu ahoj.

[julka 1]

Téma desátků se zde nerozvinulo, i když je tu a tam zmínka v jiných vláknech.Můžeme se tedy radovat, že Křesťanské správcovství nás bude provázet v Sobotní škole celého čtvrt roku. Na webu církve k tomu budou i videa se sestrou Sílovou, kazatelkou.
Trochu jsem se už na témata díval, zaujalo mne asi toto:
-první lekce je taková úvodní, hlavně o varování před materializmem a sobectvím
-druhá až čtvrtá lekce pokračuje v tématu a varuje před chamtivostí a lakomstvím, připravuje se půda pro obhajobu desátků.Podle mne se téma až moc natáhlo, myšlenky se opakují.
-pátá lekce a šestá lekce je o zodpovědnosti a věrnosti správců, prakticky nic tam není o zodpovědnosti dávat desátky, to teprve přijde
-vlastní téma desátků přichází až v sedmé lekci. Téma je uvedeno dvěma verši ze SZ, ovšem ihned interpretováno, hlavně spisy EGW na křesťany (str.47).Autor úkolu tvrdí, že projev růstu víry je dávání desátků(str.49), že je projevem závislosti na Bohu a pokory.
Svatost desátku je vyjádřena v textu 3M 27:30n, patří Bohu, jsme pouze jen správci. Nový zákon toto již neopakuje, podobně jako znovu neprohlašuje sobotu za svatý den.Platnost obou je dána a význam byl již zde vysvětlen(str.50). |Závěr úkolu zmiňuje příklad reformy Nehemjáše a to, že když neodevzdáme desátky, je obnova a reformace v našem životě přinejlepším vlažná(str.51).
-vlastní název Desátky je v 8.lekci, autor tvrdí, že desátky jsou určeny na šíření evangelia(53). Dáváním desátků se můžeme stát požehnáním pro druhé (55).Největším požehnáním, které dávání desátků přináší je posílení důvěry v Boha a autor to spojuje s textem Jer 17:7, který ovšem desátek nezmiňuje. Desátky se mají dávat těm, kdo zvěstují evangelium(56), je nadhozenaxotázka, zda jsou kazatelé na místě SZ kněží a levijců, ale je kupodivu nezodpovězena, i když je smysl zřejmý. Sdružení církve je přirovnáno k Božímu chrámu, kde se desátky shromažďovaly a odtud rozdávaly.
Autor dost i přitvrdil (str.58)-odevzdávání desátků ukazuje na náš vztah k Bohu, který je buď pokorný nebo plný vzdoru.
-po náročných textech a naléhání přichází oddych v 9. a 10.lekci(kde je tedy mix všeho možného), varování před dluhy (11.lekce) a poslední dvě témata o dobrých správcích.

Můj dojem z témat dobrý není a zamýšlím se, proč toto téma přichází. Že by se snížil počet prostředků pro kazatele? Nedávno pokladník unie věřící chválil, že je prostředků dost.
Další věc je teologická rovina-lze jen tak přejít mlčení NZ o desátcích tvrzením, že je to tak jasné, že to NZ neopakuje? Komu měli křesťané dávat desátek, když byl ještě chrám? Ananiáš se svou ženou si mohli nechat všechno na prodané pole, nemuseli odevzdat desátek, v listech apoštolů není o desátcích jako povinnosti pro církev zmínka. Konaly se sbírky pro chudé, apoštolové dostali prostředky na cesty.
Jsou opravdu kazatelé na místě kněží a lévitů? A pokud ne? Není správnější dát peníze tam, kde se opravdu zvěstuje a i slouží, což nemusí být pouze pro kazatele.Podle NZ záznamu byli apoštolové podporování dary, Pavel si na službu vydělával sám.
Nelíbí se mi, že jsou s desátky uvedeny pouze SZ texty, které jasně říkají, že desátek byl z pole a stád, byl sezónní (v zimě nic neroste), chudí byli jeho příjemci, bezzemci ho nedávali(např. řemeslníci, kupci, úředníci). Není vůbec zmínka v BÚ o tom, že každého třetího roku byl desátek určen pro chudé a byl vždy pouze v naturáliích, nikdy v penězích. Navíc z desátku jedl dárce, když se dostavil s rodinou k oběti.
Převedeno na čísla, vlastník pozemku či nějakého stáda dával desátek cca zhruba půl roku, z tohoto desátku si část vzal, když přišel obětovat(rodina měla hostinu), obdaroval z něj bezdomovce a zbytek dal do chrámu. Každý třetí rok dal desátek pouze pro chudé.
Kdybychom to měli srovnat s dnešní praxí,starý Izraelec, majitel pole, by dával "kazatelům" zhruba 10% ročního výnosu, tj. 1% měsíčně.
Podle všeho Ježíš neplatil desátek, pokud tedy neměl nějaké políčko a zřejmě by ho v době své služby neměl čas ani obdělávat, Petr a Jan, rybáři, nedávali desátky z rybolovu, Matouš nedával desátek ze své mzdy či podílu na vybraném clu, Pavel nedával desátek.
Na tématu čtvrtletí je až příliš znát jeho cíl-vést k odevzdávání desátků na sdružení, nejde, žel, o poctivé studium bible a to mne zklamalo, i když nepřekvapilo.

Dobre vystihnuté