Zajímalo by mne, zda "odpůrci sytému desátků" nesouhlasí s dáváním jako principem vděčnosti a závazku vůči Bohu, stanovením 1/10 jako míry dávání, způsobem využití desátků, nebo tím, že v období prvoapoštolské církve byl systém desátků vázan na chrám a kněžskou službu a v této podobě jej církev nemohla použít.
Jako odpůrce systému desátků se vyjádřím. Žádný princip vděčnosti a závazku, co se týče desátků, vůči Bohu pro křesťany není v bibli stanoven.S tímto pojmem "princip" se dost operuje, ale nakonec se vždy ukáže, že jde o peníze na platy kazatelů. Co takhle vzít si princip dát každého třetího roku veškerou "úrodu" (myšleno desátky) chudým, jak to bylo v SZ? (5M 26:12) A co princip dát chudým každý sedmý rok veškerou "úrodu" a odpustit dluhy? (2M 23:11) Kde je naplněn v učení o desátcích v casd?
S vděčností Bohu souhlasím, ale pokud si vzít "princip", tak všechen! Pak by vyplynulo, že z "desátků" by měla jít pro potřebné a chudé více než polovina.
Úplně nerozumím větě, že prý "v období prvoapoštolské církve byl systém desátků vázán na chrám a kněžskou službu". Nebyl - církev neměla s judaismem nic společného, proč by křesťané měli dávat desátky židovským kněžím? Pokud jsou myšleni židovští kněží, tak ano, ale ranná křesťanská církev žádný "princip" desátkování nepřebrala.
Církev nestanovuje žádným předpisem, které části příjmů se desátek týká. Ponechává tuto část na svědomí jedince-vždyť se k desátku nedokládají daňová přiznání, ani výplatní pásky.
Je pravda, že jsem žádný oficiální předpis nenašel, i když vím, že nějaký manuál vypracoval bývalý předseda MSS. Každopádně adepti křtu jsou vyučováni, že desátek je 10% ze mzdy (tedy v penězích) a to nejlépe z hrubého příjmu.
Jsem rád, že se již dnes nechává výše na svědomí jednotlivce, kamarád mi kdysi řekl, že jeho babičky, členky casd se kazatel zeptal :jak to sestro, že zvyšovali důchody a ty dáváš stále stejný desátek? Pouze porevoluční doba přinesla v této věci pokrok, dříve tomu tak nebylo...
Desátek je dobrovolný dar vděčnosti za to, co jsme vydělali, získali, čím se rozhojnil náš majetek.
Dobrovolný až tak není, je to podmínka členství v církvi. Byl by pokřtěn v casd člověk , který by nesouhlasil s dáváním desátků? Ne!
Takže z hlediska Hospodina dobrovolný je, Pán ho nevyžaduje, lidé ho ale církvi dávají, z hlediska církve dobrovolný není - je to podmínka křtu, tedy členství a dle nového Církevního řádu i podmínka zvolení do služebnosti.
Pán Ježíš nám odkázal v podobenství o hřivnách určitý princip přístupu k životu. Má to pro nás nějaký význam?
Určitě, ale ne takový, že se překroutí smyl biblických textů o desátcích, zodpovědnost za svoje "hřivny" máme.
Na závěr-Milane, dost jsi mne svou odpovědí zklamal. Většina lidí samozřejmě chápe, že církev potřebuje pro svůj vnitřní provoz a aktivity peníze. Jen se mi nezdá férové zneužívat biblické texty k obhajování "principu" desátkování k členství v církvi. Navíc se z "principu" bere pouze to, co se hodí. Kdo dával v SZ desátky? vlastníci půdy a dobytka. Nedávali řemeslníci (Ježíš tedy desátky nedával), duševně pracující, chudí (ti naopak měli desátky přijímat).
Mám za to, že by církev měla "princip" desátků opustit, není totiž pro křesťanskou církev závazný a změnit i formulaci křtu, kde by nebyl jako podmínka křtu a členství. Nebojím se toho, že by nebyly peníze, dále by se jelo "ze setrvačnosti", tedy většina lidí by stejně desátky dávala, ale bylo by to férové vůči Bohu a jeho slovu. V pozadí desátkování může být i neochota uznat, že se EGW v této oblasti mýlila, protože na mnoha místech píše, že desátky jsou Božím nařízením.Přiznání by znamenalo, že zastávala chybné učení.
Pokud princip desátků přijímat, tak celý - méně majetným náleží více než polovina desátků, část desátků je pro samotného dárce (5M 14:25) a zbytek je na to "přizvat k hostině ...i lévitu".
Odkazy:
http://desatky.webzdarma.cz/3.html
http://www.biblickestudie.cz/s_desatky.php
a zajímavá úvaha na stránkách casd Hronov
http://hronov.casd.cz/wp-content/upload ... %A1tky.pdf
Mně také...