Pozvánka

[Neregistrovaný]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

[Neregistrovaný]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Logu to by bylo něco pro tebe, tam by jsi si užil diskuzi.

[log]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Logu to by bylo něco pro tebe, tam by jsi si užil diskuzi.

Mozno, ale nechcem pouzivat spionaznu platformu ani skutocne meno. Staci, ze Boh vie, kolko mam vlasov na hlave, nechcem, aby to zistili aj ini.

[Neregistrovaný]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Logu to by bylo něco pro tebe, tam by jsi si užil diskuzi.

Mozno, ale nechcem pouzivat spionaznu platformu ani skutocne meno. Staci, ze Boh vie, kolko mam vlasov na hlave, nechcem, aby to zistili aj ini.

K Jak chápete Mt 24,20? Proč nemá být nás útěk v sobotu? Můžete napsat všechny důvody, co vás napadnou..

B Tu je vidieť ,z tohto príkazu Pána Ježiša aký význam ,akú hodnotu Boh prikladá sväteniu siedmeho dňa -soboty .Ako veľmi mu záleží aby sme každý siedmy deň odložili starosti a všednosť šiestych dní, a "ľúbali Syna"....Žalm ....,mali s Ním a z ľudom Božím obecenstvo .I keď sa jedná o o veľmi vážnu situáciu keď ide o život ,predsa u Boha má sviatočné obecenstvo s ním väčšiu cenu ako život .Život nám Boh môže vrátiť i keby sme zomreli ,a i vráti .Boh chce jedno ,túži po jednom .aby sme mu cele dôverovali i v takýchto a podobných situáciách .

K Jenže podle Mt 12,11-12 je v sobotu potřeba zachovat život (v ohrožení), bližního i svůj bych řekl. To je jeden z principu soboty. A když budu pronásledován v sobotu pro víru, mohu mít i tak s Ním - snad dokonce bližší - spolecenstvi.Myslím tom to neni..

S Ježíš nehovoří konkrétně o sobotě, ale o ,,svátku". Pokud říká ,,modlete se, aby utíkání vaše nebylo v zimě nebo ve svátek", tak se domnívám, že vyzývá křesťany, aby byli neustále v prosbách u Boha a aby se modlili za to, aby jejich útěk před zkázou neztěžovala ani zima (kdy by se těžko mohli ukrýt v pohodlí do tepla), ani svátek, kdy by asi nebyli zcela připravení.

K Ježíš ale mluví konkrétně o sobotě, v řeckém textu je použit výraz pro sobotu (σάββατον) ne řecký výraz pro svátek (ἑορτή)

S Vycházím z textu Kralické Bible.

S Žádný další argument...?

M Tak i v některých otázkách přesný překlad BK může používat nepřesná zjednodušení. Pokud je v originále použit termín sobota, pak je Vaše argumentace svátkem bezpředmětná

S Není bezpředmětná. Sobota je přeci svátek, ne? A jelikož předpokládám, že Pán Ježíš nebyl adventistou, tak pokud varoval před svátkem jako dobou, kdy budou věřící utíkat, můžeme to klidně vztáhnout jak na sobotu, tak na neděli nebo na jakýkoli jiný svátek. Pán chtěl asi naznačit něco jiného.

M Pokud se trochu vyznáte v židovských reáliích, je poměrně dost zásadní rozdíl v jejich prožívání soboty a v jejich prožívání předepsaných svátků. O adventistech nemůže být přece řeč

S Ježíš nebyl svázán zákonitostmi židovského náboženství, on přece tolikrát protiargumentoval zákoníkům. Věřím, že v tomto případě hovořil ke všem lidem, bez ohledu na to, k jaké příslušnosti náleží... dejme tomu mluvil nadčasově. O adventistech jsem se zmínil proto, že původní otázka na ně směřovala.

K Ve skutečnosti v původní otázce vůbec nenajdete žádné nasměrování na adventisty. A tady Ježíš hovoří o sobotě, ne (obecně) o svátku, to je v řeckém textu a z toho vycházejme - a Bible Kralická zde používá nepřesný termín. Jinak bych už prosil konkrétní odpověď na původní otázku, pokud ji někdo z vás má. Pokud ne - nevadí, i já ji hledám

S původní otázka směřovala skutečně na adventisty. Pro ně je přece sobota jedním z největších darů, které Bůh člověku dal, ty píšeš na stránky Církve adventistů sedmého dne a ptáš se - cituji: ,,proč nemá být náš útěk v sobotu?" Tolik jen na upřesnění. Pokusil jsem se ti na to odpovědět, i s douškou, že jde pouze o můj možná mylný názor. I pár lidí ti už odpovědělo. Nejsi-li spokojen, hledej dál v Písmu, jako hledáme jistě všichni.

K To je vlastně fakt, jsem si to ani neuvědomil že už jaksi "automaticky" předpokládám sobotu v poslední době, tak to se omlouvám za prohlášení že původní otázka není směřování na adventisty. No dobře, OK, zkusím se zeptat jinak, tentokrát "bezadventisticky": Když Kristus říkal tato slova v 1. století svým učedníkům a popisoval zničení Jeruzaléma, proč jim zdůrazňoval sobotu?

N Dobra otazka, like

B Priatelia ,tento príkaz dal Kristus kresťanom ,a i iným ľudom ktorý mu verili .Veď prvé naplnenie tohto proroctva sa stalo v roku 70 ,to znamená 40 rokov po nanebovstúpení Krista .A vtedy sa kresťania iste modlili aby nemuseli utekať v zime ani v sobotu z obkľúčeného Jeruzalema .A čo sa stalo vtedy?Dejepisec J Flavius píše že "z nepochopiteľných dôvodov z jednej strany Jeruzalema odtiahlo Rímske vojsko . Ňiektorí ŽIdia začali prudko prenasledovať vojakov .Stalo sa to prostred týždňa. Vtedy kresťania vyrozumeli že je čas úteku .Nikto im v tom nebránil .Všetci ktorý utiekli sa zachránili "...........I keď nevieme úplne všetko ako to prebehlo ,vieme z istotou že Boh vypočul prosby kresťanov a útek sa neodohral v sobotu

ZS Chybí mi zde odvolávka na pramen z kterého jsi čerpal. Stejně tak, kde o tom píše J. Flavius v tom znění, které uvádíš. Prosím o uvedení. Rád si ho porovnám s mými poznámkami. Píšeš, že první vyplnění nastalo v r. 70. Jaké důvody Tě vedou k takovému závěru? Prosím doložit prameny. Díky

B čítal som to asi pred 10-15 rokmi v nejakej literatúre.Nepamatujem sa presne v ktorej knihe .Ale podívam sa v knižnici .Len knižnica má tak 250 kníh........snád sa mi to podarí .Ale ten citát o tom že "rímska armáda odtiahla bez zjavnej príčiny........ten si pamämám veľmi dobre . Idem hľadať ....

ZS Budu velmi rád. Já mám také určitý pramen a chci si jej porovnat. Díky.

B ,nepodarilo sa mi to nájsť v knižnici ....Mrzí ma to .Ale i tak si myslím že pisateľ mal pravdu .Detaily nie sú dôležité v tejto udalosti ,tie nemusíme my teraz vedieť .Čo je najdôležitejšie pre nás je to že vieme s istotou že ani jeden kresťan ktorý boli v tom čase v Jeruzaleme ,nezomrel násilnou smrťou .Všetci utiekli .Je zaujímavé že EGW píše že "pri zničení Jeruzalema ani jediný kresťan nezahynul".Odkiaľ mala túto inf. nevieme presne ani my teraz .Buď jej to zjavil Boží Duch, alebo to vyčítala tiež z kníh od J.Flavia a iných súčasníkov tej doby .Vieme tiež že mnoho raz prevzala citáty z rôznych kníh starovekých autorov -uznajúc ich za pravdivé -viď 5 dielov Veľký spor vekov

F Taky by mě taky zajímaly ty důvody. Pamatuji si, že jsem jednou, vlastně dvakrát utíkal v sobotu na vlak. Myslím v tomto roce. Na to ale asi Ježíš neapeloval, na to apeluje zdravý rozum. Těch důvodů tam vidím celou řádu, proč to Ježíš zmínil, uvedu pár (než poběžím na vlak):

- Výchozím veršem je pro mě, že „sobota je učiněna pro člověka“ (Mk 2,27), je to konkrétní časový dar od Boha, který požehnal a posvětil.

- Celá ta kapitola je zasazena v eschatologickém kontextu, v překladu: v událostech konce světa. Je to velmi silný argument ve prospěch závaznosti soboty nejen pro židy, ale i pro křesťany v posledních dnech. Protože jak židé, tak i křesťané budou účastni posledních dnů.

- Ježíš docela dobře chápe princip svěcení soboty a vidí zde zásadní rozpor v nasměrování a v náplni tohoto dne.

- Mezi sobotou a shromážděním se v Biblí vnímá úzká spojitost ne-li ekvivalent. Pokud je to den, který také slouží k vzájemnému společenství a povzbuzení, pak útěk o holý život je nejméně žádaný element ze všech jiných dnů, které na rozdíl Bohem posvěceny a vyhrazeny nejsou.

- Teď se dívám na některé komentátory a to je síla... někteří to vysvětlují tím, že nemají učedníci utíkat, aby nepohoršili židy (tehdy se smělo ujít údajně jen 2000 kroků). Jiní poukazují na to, že tam není uvedeno slovo "den", takže se tím může myslet "sabatický rok" nebo "sedmý rok". Vynalézavost vykladačů je vskutku obdivuhodná. Já když tady potkávám židy tak pro ně "šábes" je obvykle sobota, sedmý den, bez ohledu na slovní spojení „den“. Obecně i ve starém kalendáři židů (myslím, že to byl lunisolární) počítání dnů bylo rozděleno na číslovky a pak přišla sobota

ZK Napadá mě že Ježíš předpokládá, že člověk v sobotu vypíná kontakt se světem,je ve sboru a odpočívá. Tím že odloží starosti by pro něj v ten den mohlo být zásadní.

[Dušan Seberíni]

Jak chápete Mt 24,20? Proč nemá být nás útěk v sobotu? Můžete napsat všechny důvody, co vás napadnou..

MODLITE SA, ABY STE NEMUSELI UTEKAŤ V ZIME ALEBO V SOBOTU
Verš, ktorý je nadpisom tejto state, nachádza sa v Mt 24:20 a týka sa druhého príchodu Ježiša Krista.
Aj keď mnohí teológovia zostavili veľmi bohatú paletu výkladov k druhému príchodu Ježiša Krista, poväčšine sú to len pokusy zverejniť vlastné, nedokonalé a skresľujúce predstavy. Je to preto, že naša predstavivosť je viazaná na porovnávanie s niečím, čo sme už videli. Ale druhý príchod Ježiša – parúzia – bude originálom, ku ktorému sa nedá pripodobniť nič.
Hoci je druhý príchod opísaný v čiastkach na rôznych miestach NZ, človek nie je schopný z týchto predpovedí zostaviť úplný opis predpovedaných udalostí. Preto ak chceme robiť výklad k parúzii, sú to len naše domnienky. Je to prirodzené – veď ako by sme vôbec mohli chcieť povedať o druhom príchode Ježišovom viac, ako povedal on?

Na pochopenie dotyčného verša, uvedieme jeho znenie v úplnom kontexte.

Keď Ježiš vyšiel z chrámu a odchádzal, pristúpili k nemu jeho učeníci a ukazovali mu chrámové stavby. On im však povedal: "Vidíte toto všetko? Veru, hovorím vám: Nezostane tu kameň na kameni; všetko bude zborené." Keď potom sedel na Olivovej hore a boli sami, pristúpili k nemu učeníci a spýtali sa ho:
"Povedz nám, kedy to bude a aké bude znamenie tvojho príchodu a konca sveta?"
Ježiš im odpovedal: "Dajte si pozor, aby vás niekto nezviedol. Lebo prídu mnohí v mojom mene a budú hovoriť: 'Ja som Mesiáš.' A mnohých zvedú. Budete počuť o vojnách a chýry o bojoch. Dajte si pozor, aby ste sa neplašili. To musí prísť, ale ešte nebude koniec. Lebo povstane národ proti národu a kráľovstvo proti kráľovstvu. Miestami bude hlad a zemetrasenie. Ale to všetko bude len začiatok útrap. Potom vás vydajú na mučenie, budú vás zabíjať, a všetky národy vás budú nenávidieť pre moje meno. Vtedy mnohí odpadnú a budú sa navzájom udávať a nenávidieť. Vystúpi mnoho falošných prorokov a zvedú mnohých. A pretože sa rozmnoží neprávosť, v mnohých vychladne láska. Ale kto vytrvá do konca, bude spasený. Toto evanjelium o kráľovstve sa bude hlásať po celom svete na svedectvo všetkým národom. A potom príde koniec.

Keď uvidíte ohavnosť spustošenia na svätom mieste, ako predpovedal prorok Daniel – kto číta, nech pochopí: vtedy tí, čo budú v Judei, nech utečú do hôr; kto bude na streche, nech nezostupuje vziať si niečo z domu, a kto bude na poli, nech sa nevracia vziať si plášť. Beda ťarchavým ženám, a tým, čo budú v tie dni pridájať!
Modlite sa, aby ste nemuseli utekať v zime alebo v sobotu,
lebo vtedy bude veľké súženie, aké nebolo od počiatku sveta až doteraz a už ani nebude.
A keby sa tie dni neskrátili, nezachránil by sa nik; ale kvôli vyvoleným sa tie dni skrátia. {Mt 24:1–22}

Význam modlitby
Modlite sa, aby ste nemuseli utekať v zime alebo v sobotu, lebo vtedy bude veľké súženie, aké nebolo od počiatku sveta až doteraz a už ani nebude. A keby sa tie dni neskrátili, nezachránil by sa nik; ale kvôli vyvoleným sa tie dni skrátia. {Mt 24:20–22}
Citované slová hovoril Pán Ježiš svojim učeníkom, ale rovnako aktuálne znejú aj dnes – nám. Čo nám vlastne tieto slová prinášajú?
Ak Pán Ježiš prikazuje modliť sa, aby náš útek nepripadol na zimu ani na sobotný deň, to znamená, že modlitba, ktorá je príkazom Božieho syna, má svoj význam a je správna. A ak nás Ježiš Kristus nabáda, aby sme sa modlili takýmto spôsobom, znamená to, že táto modlitba je aj aktuálna – čiže pravdepodobne ešte nie je definitívne stanovený termín a trvanie druhého príchodu Ježiša Krista. A keby aj tento termín už stanovený bol, naša modlitba môže Božie rozhodnutie ovplyvniť! Na prvý pohľad sa nám nechce uveriť, že by ľudská modlitba mohla mať vplyv na stanovenie takého dôležitého termínu ako je parúzia. Ale Božie slovo ukazuje veľmi jasný postoj Boha k tejto veci. V dávnej minulosti bol Boh ochotný zmeniť svoje rozhodnutie kvôli záchrane človeka mnohokrát. Ako príklad uvádzam známy príbeh Abrahámovho „vyjednávania“ s Bohom .

Mužovia sa potom odtiaľ obrátili a išli do Sodomy, kým Abrahám ostal ešte stáť pred Pánom. Tu Abrahám pristúpil bližšie a povedal: „Zahubíš azda spravodlivého spolu s bezbožným? Možno, že je v meste päťdesiat spravodlivých. Vari ich zahubíš, alebo radšej odpustíš mestu kvôli päťdesiatim spravodlivým, čo sú v ňom? Nech je ďaleko od teba, aby si takto robil, usmrcoval spravodlivého s bezbožným! Takto by sa rovnako vodilo spravodlivému i bezbožnému. To nech je ďaleko od teba! Ty, ktorý súdiš celú zem, nebudeš takto súdiť!“ Pán mu povedal: „Ak v meste Sodome nájdem päťdesiat spravodlivých, kvôli nim odpustím celému mestu.“ Abrahám však začal znova a povedal: „ Hľa, opovážil som sa rozprávať s Pánom, hoci som len prach a popol. Možno, že do päťdesiat budú chýbať piati spravodliví. Zničil by si kvôli piatim celé mesto?“ On odpovedal: „Nezničím, ak ich tam nájdem štyridsaťpäť.“ A on mu ďalej hovoril: „A čo, keď sa ich tam nájde len štyridsať?“ On odpovedal: „Neurobím to, kvôli štyridsiatim.“ Potom povedal: „Ach, nehnevaj sa, Pane, keď ešte hovorím. Ak sa ich tam nájde len tridsať?“ Odpovedal: „Neurobím to, ak ich tam nájdem tridsať.“ A zasa povedal: „Hľa, začal som hovoriť svojmu Pánovi: Čo bude, ak sa ich tam nájde len dvadsať?“ A on odvetil: „Nezahubím (ich) kvôli dvadsiatim.“ A ešte povedal: „Ach, nehnevaj sa, Pane, že ešte raz vravím. Ak sa ich tam nájde len desať?“ On odpovedal: „Nezahubím kvôli desiatim.“ Keď Pán dokončil rozhovor s Abrahámom, odišiel a Abrahám sa vrátil na svoje miesto. {Ge 18:22–32}

Uvedený príbeh Abrahámovho vyjednávania s Bohom zakončuje sám Boh svojím uistením, že desať spravodlivých mu stojí za to, aby zmenil plán záhuby na plán záchrany. Bolestivým faktom však je skutočnosť, že vtedy sa desať spravodlivých nenašlo, a tak Boh zachránil aspoň Abrahámovho synovca s najbližšou rodinou.
Boh teda pamätal na Abraháma, keď Boh zničil mestá a okolie a Lota vyviedol zo záhuby, keď zničil mestá, v ktorých Lot býval. {Gn 19:29}
Pokiaľ však ide o nás, pýtam sa, či sa nájde dnes aspoň desať spravodlivých, ktorí by chceli naplniť spravodlivosť modlitbami podľa Ježišovho príkazu? Lebo za celých 27 rokov môjho života s Kristom, nikdy som nepočul modlitbu podľa uvedeného príkazu Ježiša Krista! Hoci som si v rôznych zhromaždeniach a modlitebných skupinkách vypočul stovky, ba tisícky modlitieb... Dnes, keď sa pýtam prečo, môžem dať i odpoveď. Je to preto, lebo veriaci sa na druhý príchod Ježiša Krista nedívajú ako na nastávajúcu realitu, ale len ako na určité „bububu“, použiteľné na zastrašovanie malých detí, aby poslúchali. Väčšina kresťanov si vôbec neuvedomuje, že tu Ježiš upozorňuje na najstrašnejšie divadlo v dejinách ľudstva, lebo vtedy bude veľké súženie, aké nebolo od počiatku sveta až doteraz a už ani nebude. A my z histórie vieme, že ľudstvo na našej zemi prežilo rôzne katastrofy, zemetrasenia a povodne, hrozné vojny, pustošenia, hlad, epidémie, genocídy a všeličo, z čoho sa nám vlasy na hlave neježia od strachu len preto, že to poznáme iba z histórie.


Každá generácia by vedela rozprávať o svojich neopísateľných hrôzach, ktoré ju stihli a práve tie svoje hrôzy považovala za najstrašnejšie... Nuž a napriek všetkým minulým hrôzam Pán Ježiš upozornil, že tesne pred jeho príchodom nastane v súžení vrchol. A práve tu stojíme pred zasľúbením, že záchrana z tohto súženia je možná, ale nebude výsledkom ľudskej snahy. Jej princíp bude spočívať v tom, že trvanie onoho súženia bude skrátené. A toto skrátenie súženia bude preto, aby sa mohli vyvolení zachrániť. Vyvolení (gr. éklektós) sú tí, ktorí boli povolaní (gr. kletós) a na Božie povolanie odpovedali kladne. Ak si to chceme zobraziť na našom prípade, tak to znamená tých, ktorí počuli Ježišov príkaz : Modlite sa, aby ste nemuseli utekať v zime alebo v sobotu,
a plnili ho tak, že sa skutočne v zmysle tohto príkazu modlili.

Ako sme si už vyššie uviedli na príklade Abraháma, Boh uistil, že stačí desať spravodlivých, aby zmenil svoj plán. Desať modlitebníkov, ktorým záleží na tom, aby sa ich útek neprihodil v zime ani v sobotu.
Lenže ja som za celých 27 rokov nepočul na Slovensku ani jedného kresťana takto prosiť Pána. Čo to znamená prakticky? – Pre Boha je to akoby dýka v srdci. Ponúka záchranu – skrátením doby súženia – a nik o záchranu nestojí... Takže vlastne nemá dôvod uskutočniť skrátenie dní súženia. Ale práve pred takýmto stavom Kristus varuje slovami, že keby sa tie dni neskrátili, nezachránil by sa nik...
Ak Boh kedysi dal svoje slovo, že kvôli desiatim spravodlivým nezahubí mesto, som presvedčený, že tento Boh, ktorý sa nemení, chce rešpektovať i v dnešnej dobe prosby aspoň desiatich spravodlivých. A táto stať hovorí, že modlitba na Ježišov výslovný príkaz je naplnením spravodlivosti. Táto stať hovorí, že má význam modliť sa za to, aby Pán zmenil termín svojho príchodu v zmysle našich prosieb.

Útek v zime
Modlite sa, aby ste nemuseli utekať v zime alebo v sobotu, 21 lebo vtedy bude veľké súženie, aké nebolo od počiatku sveta až doteraz a už ani nebude. 22 A keby sa tie dni neskrátili, nezachránil by sa nik; ale kvôli vyvoleným sa tie dni skrátia. {Mt 24:20–22}
Pozrime sa teraz, ako by zima mala ovplyvniť výsledok Ježišovho príchodu. Ale najprv si predstavme aspoň jedno z predznamenaní tohto príchodu – zemetrasenie. Také poriadne, keď sa začínajú rúcať domy a ľudia, aby sa zachránili pred pochovaním za živa v troskách svojich domov, vybehnú z nich von a útekom sa snažia zachrániť si holý život.
Ak by sa to prihodilo v zime, keď je vonku mínus 20 C, povedzme vo veľkomeste počas zimnej noci, tak ľudia by sa v nočných úboroch snažili zúfalým útekom zachrániť. Takýto útek pred strašnou smrťou v ruinách bol by útekom v ústrety bolestnej smrti zamrznutím.
Na prvý pohľad kruté. Ale len dovtedy, kým si nepripomenieme spravodlivosť tohto diania. Lebo Ježiš nás nabáda modliť sa, aby sme nemuseli utekať v zime ... To znamená, že naša modlitba, i keď nemôže zmeniť vlastnú podstatu – útek – môže zmeniť termín úteku. Keby tak nebolo, Ježiš by nám takúto modlitbu neodporúčal. On to prikázal preto, aby tí, ktorí ho poslúchnu, našli záchranu.

Útek v sobotu
Modlite sa, aby ste nemuseli utekať v zime alebo v sobotu, 21 lebo vtedy bude veľké súženie, aké nebolo od počiatku sveta až doteraz a už ani nebude. 22 A keby sa tie dni neskrátili, nezachránil by sa nik; ale kvôli vyvoleným sa tie dni skrátia. {Mt 24:20–22}
Ak sme si naznačili ako by ovplyvnila „náš útek“ zima, skúsme si ukázať, ako by ho ovplyvnila sobota. Najprv je však potrebné uvedomiť si dva fakty, ktoré nám daný text poskytuje.
1. Nevieme, či Boh stanovil dobu veľkého súženia na dva, tri, štyri, päť, alebo dokonca až na šesť dní, ale vieme, že je dôležité, aby jeden z tých dní nebola sobota.
2. Z toho dôvodu sa domnievame, že doba veľkého súženia by nemala trvať viac ako šesť dní. Lebo keby tá doba trvala sedem dní, alebo viac, jeden deň zo siedmych by nevyhnutne pripadol na sobotu. A príkaz Pána Ježiša modlite sa, aby ste nemuseli utekať v sobotu by strácal zmysel.
A teraz sa už zamyslime, aký význam tu patrí sobote.
V predchádzajúcich kapitolách sme si vysvetlili význam slova sobota. Teraz môžeme prakticky vidieť, aké dôležité je poznať tento správny význam. Aby sme si osviežili pamäť, prečítajme si dva zo starozákonných textov:


...siedmy deň je však sobota Pána, tvojho Boha. {Ex 20:10a}
Zachovávajte moju sobotu, nech vám je svätá! {Ex 31:14a}

Tu vidíme, že prvý text v nás vyvolá nanajvýš dojem akéhosi sviatku, nariadeného Bohom a v druhom texte pod pojmom »zachovávať« rozumieme príkaz strážiť a ochraňovať.
Ak si však uvedený text prečítame správne, zrazu je pred nami celkom iný obraz. Zrazu vidíme, že siedmeho dňa odpočíva Boh. Teda sobota znamená odpočatie Boha.

...siedmy deň je však odpočatie Jehovu, tvojho Boha.
Zachovávajte moje odpočatie, nech je oddelené pre vás!
SZ podáva mnoho výrokov, v ktorých Boh JeHoVaH oznamuje, že trvá na tom termíne pravidelného odpočatia, ktorý ustanovil siedmeho stvoriteľského dňa. Je to preto, lebo je Boh – Boh, ktorý je verný, Boh, ktorý sa nemení.
Ak sme neverní, on ostáva verný, lebo seba samého zaprieť nemôže. {2Tim 2:13}

Ale aj NZ nám ukazuje veľmi dôležitú udalosť, pri ktorej Boh svoje odpočatie dodržal. Je to Ježišovo vzkriesenie. A práve tu Boh ukázal vernosť svojmu stvoriteľskému dielu, a síce tak, že dodržal odpočatie, ktoré započal pri stvorení. Hoci bolo už dielo dokonané, a teda Boh mohol svojho syna vzkriesiť ihneď, nechal ho ležať celú sobotu v hrobe, lebo odpočíval. Tu je najvyšší dôkaz Božej vernosti . Tu Boh najvyšším možným sebazaprením prakticky zverejnil svoj postoj voči sobote.

Keď Ježiš okúsil ocot, povedal: "Je dokonané." Naklonil hlavu a odovzdal ducha. 40 Vzali Ježišovo telo a zavinuli ho do plátna s voňavými olejmi, ako je u Židov zvykom pochovávať. 41 V tých miestach, kde bol ukrižovaný, bola záhrada a v záhrade nový hrob, v ktorom ešte nik neležal. 42 Tam teda uložili Ježiša, lebo bol židovský Prípravný deň a hrob bol blízko. {Jn 19:30,40–42}

Mnohí obviňujú dodržiavateľov soboty zo zákonníctva. Ale Boh nie je zákonník a predsa odpočatie dodržal. Svojho syna vzkriesil až keď pominula sobota.
Keď ráno v prvý deň týždňa vstal z mŕtvych...{Mk 16:9a}
Táto časť je však pre nás aj mementom. Ak Boh nechal i svojho syna v hrobe počas siedmeho dňa a odpočíval, tak bude siedmeho dňa odpočívať aj v budúcnosti. Aj v čase veľkého súženia. A práve preto, aby sme na to nepozabudli, aby sme si to náležite uvedomili, Ježiš na to zvlášť upozornil slovami modlite sa, aby sa váš útek neprihodil v sobotu. To preto, lebo aj v tom čase bude v sobotu Boh odpočívať. A tak sa môžeme domnievať, že nebude konať nič v prospech našej záchrany. Tak ako nekonal počas siedmeho dňa, keď jeho syn ležal v hrobe.
Ak sme teraz pochopili, prečo prikázal Ježiš modliť sa, aby sme nemuseli utekať v sobotu, tak sme si určite uvedomili aj Božiu spravodlivosť a lásku. Lebo počas veľkého súženia nebudú zachránení iba tí, ktorí zachránení nechcú byť. Ktorí Ježišove výzvy ignorujú. Asi tak, ako v Noemových časoch ...

Zhrnutie
Kto čítal úvod tejto kapitoly, ten vie, že
uvedený obsah, pokiaľ sa týka parúznych detailov, sú zatiaľ len naše ľudské, omylné domnienky...
naša záchrana nie je založená na tom, či danému textu správne porozumieme, ale na tom, či poslúchneme príkaz nášho Pána! Inými slovami – záchranu (spasenie) získavajú tí, ktorí poslúchajú príkazy Pána Ježiša Krista. A jeden z týchto príkazov znie:

• Modlite sa, aby ste nemuseli utekať v zime alebo v sobotu!

(Z knihy Rehabilitácia soboty)

[Lída Rohalová]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Chtěla jsem se zeptat, kdo tu diskusi organizuje, kdo za tím stojí? Už několik let nepoužívám facebook, ani to nemám v plánu, tak nevím. Ptám se ze zvědavosti.

[Neregistrovaný]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Chtěla jsem se zeptat, kdo tu diskusi organizuje, kdo za tím stojí? Už několik let nepoužívám facebook, ani to nemám v plánu, tak nevím. Ptám se ze zvědavosti.

Je to adventistická diskuze, kde se vyměnili moderátoři a správci. Původní zakladatel to vzdal, měl dojem, že by to mohlo být pomocí pro adventisty, naučit se pracovat s biblickým textem a nejen opakovat to co někdy někdo vyjádřil. Poznal, že v adventismu je to téměř nemožné.
Dovolím si použít termín radikální adv. jsou připraveni držet otěže adventního výkladu. Když to nefunguje argumentačně, tak se to přesune do hodnocení osoby komentátora s odlišným názorem..

[Lída Rohalová]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Chtěla jsem se zeptat, kdo tu diskusi organizuje, kdo za tím stojí? Už několik let nepoužívám facebook, ani to nemám v plánu, tak nevím. Ptám se ze zvědavosti.

Je to adventistická diskuze, kde se vyměnili moderátoři a správci. Původní zakladatel to vzdal, měl dojem, že by to mohlo být pomocí pro adventisty, naučit se pracovat s biblickým textem a nejen opakovat to co někdy někdo vyjádřil. Poznal, že v adventismu je to téměř nemožné.
Dovolím si použít termín radikální adv. jsou připraveni držet otěže adventního výkladu. Když to nefunguje argumentačně, tak se to přesune do hodnocení osoby komentátora s odlišným názorem..

Děkuji, Hoste, za odpověď. Jen se ještě zeptám - jména moderátorů a správců jsou známa? Pokud ano, nemusíš je uvádět, jen chci vědět, zda je to známé, nebo anonymní, a zda přispěvatelé musí uvádět svá jména.

Nedivím se původnímu zakladateli, že to vzdal. Je to zřejmě ambiciózní projekt, který ale nemusí být snadné ukočírovat. Do dobré věci, dle Tvého vyjádření radikální adventisté, vždy vstoupí. Tento směr je hodně slyšet. Má vliv, moc, a kde chybí argumenty, tam se "zvýší hlas". V některých sborech tento směr není až tak zastoupen, ale stačí jeden člověk, aby narušoval atmosféru. Tento směr vnímá poctivý výklad biblického textu jako ohrožení samotného adventismu.

V praxi nebývá snadné se s těmito jedinci domluvit, protože není stejný základ, nejsou stejná východiska. V takových případech domluva nefunguje, protože je rozdílná otázka autoritativního zdroje, ze kterého obě strany čerpají. Dále je rozdílná otázka v přístupu k Bibli.

Není-li člověk ochotný biblický text promýšlet hlouběji, nebude ochotný si ani vážit druhých lidí. Kdysi jsem chodila pomáhat jedné paní s koňmi. Jen jak jsem si na toho koně sedla, paní mi vyjmenovala, jaká jsem a jaké mám rodinné zázemí. Potvrdila jsem jí, že má pravdu, ale chtěla jsem vědět, jak na to přišla, vždyť mě vůbec neznala. Paní odpověděla, že ze způsobu práce s koněm. Tento princip pozoruji i při diskusích o nějakém biblickém textu, z výpovědí pisatelů a ze způsobu práce s textem se dá zjistit ledacos...

Radikálnímu adventismu se daří hodně křičet, je jedno, o čem. Je to ale důvod, proč mnozí rezignují, protože jsou prostě "otráveni". Je to vynikající taktika. Vidím to i zde na fóru. Osobně si myslím, že řada běžných členů z fóra odešla, protože není snadné ukočírovat i zde např. vulgarismy, osobní napadání a tak. Je to už jen o pár lidech. Někdy se stává, že pokud někdo něco (nesměle) vyjádří, nebo se zeptá, bývá odkázán, že už se to řešilo. Naprosto chápu, že adminové jako běžní lidé nemají tolik času, aby všechno hlídali, chodí do práce, mají rodinu, nicméně je to pak ke škodě daného projektu.

Proto přeji novým moderátorům a správcům nové diskuse (ale i adminům zde) hodně trpělivosti. Nejvíce jim však přeji "vanutí Ducha". Někdy se zdá, že věci nemají smysl, ale stále nevíme, kdo a kdy něco čte, a kdy ten člověk může být osloven. Sociální sítě dnes hrají velkou roli, buď ke škodě, nebo k užitku.

[Hosť]

naučit se pracovat s biblickým textem a nejen opakovat to co někdy někdo vyjádřil. Poznal, že v adventismu je to téměř nemožné

Neni to možné v akejkolvek cirkvi. Každá cirkev má svoje opraty, mantinely, vyšllapané chodníky, zaužívané formulácie a ty ten spôsob myslenia a vyjadrovania postupne príjmeš. Ak máš trochu kritického myslenia máš problém.

[Neregistrovaný]

https://www.facebook.com/groups/Reseni. ... ch.otazek/

Chtěla jsem se zeptat, kdo tu diskusi organizuje, kdo za tím stojí? Už několik let nepoužívám facebook, ani to nemám v plánu, tak nevím. Ptám se ze zvědavosti.

Je to adventistická diskuze, kde se vyměnili moderátoři a správci. Původní zakladatel to vzdal, měl dojem, že by to mohlo být pomocí pro adventisty, naučit se pracovat s biblickým textem a nejen opakovat to co někdy někdo vyjádřil. Poznal, že v adventismu je to téměř nemožné.
Dovolím si použít termín radikální adv. jsou připraveni držet otěže adventního výkladu. Když to nefunguje argumentačně, tak se to přesune do hodnocení osoby komentátora s odlišným názorem..

Děkuji, Hoste, za odpověď. Jen se ještě zeptám - jména moderátorů a správců jsou známa? Pokud ano, nemusíš je uvádět, jen chci vědět, zda je to známé, nebo anonymní, a zda přispěvatelé musí uvádět svá jména.

Nedivím se původnímu zakladateli, že to vzdal. Je to zřejmě ambiciózní projekt, který ale nemusí být snadné ukočírovat. Do dobré věci, dle Tvého vyjádření radikální adventisté, vždy vstoupí. Tento směr je hodně slyšet. Má vliv, moc, a kde chybí argumenty, tam se "zvýší hlas". V některých sborech tento směr není až tak zastoupen, ale stačí jeden člověk, aby narušoval atmosféru. Tento směr vnímá poctivý výklad biblického textu jako ohrožení samotného adventismu.

V praxi nebývá snadné se s těmito jedinci domluvit, protože není stejný základ, nejsou stejná východiska. V takových případech domluva nefunguje, protože je rozdílná otázka autoritativního zdroje, ze kterého obě strany čerpají. Dále je rozdílná otázka v přístupu k Bibli.

Není-li člověk ochotný biblický text promýšlet hlouběji, nebude ochotný si ani vážit druhých lidí. Kdysi jsem chodila pomáhat jedné paní s koňmi. Jen jak jsem si na toho koně sedla, paní mi vyjmenovala, jaká jsem a jaké mám rodinné zázemí. Potvrdila jsem jí, že má pravdu, ale chtěla jsem vědět, jak na to přišla, vždyť mě vůbec neznala. Paní odpověděla, že ze způsobu práce s koněm. Tento princip pozoruji i při diskusích o nějakém biblickém textu, z výpovědí pisatelů a ze způsobu práce s textem se dá zjistit ledacos...

Radikálnímu adventismu se daří hodně křičet, je jedno, o čem. Je to ale důvod, proč mnozí rezignují, protože jsou prostě "otráveni". Je to vynikající taktika. Vidím to i zde na fóru. Osobně si myslím, že řada běžných členů z fóra odešla, protože není snadné ukočírovat i zde např. vulgarismy, osobní napadání a tak. Je to už jen o pár lidech. Někdy se stává, že pokud někdo něco (nesměle) vyjádří, nebo se zeptá, bývá odkázán, že už se to řešilo. Naprosto chápu, že adminové jako běžní lidé nemají tolik času, aby všechno hlídali, chodí do práce, mají rodinu, nicméně je to pak ke škodě daného projektu.

Proto přeji novým moderátorům a správcům nové diskuse (ale i adminům zde) hodně trpělivosti. Nejvíce jim však přeji "vanutí Ducha". Někdy se zdá, že věci nemají smysl, ale stále nevíme, kdo a kdy něco čte, a kdy ten člověk může být osloven. Sociální sítě dnes hrají velkou roli, buď ke škodě, nebo k užitku.

Na dané fb diskuzi každý vystupuje pod svým jménem. Jména správce a moderátora jsou známé.

Lída napsala: "...nebo se zeptá, bývá odkázán, že už se to řešilo".

Tak tenhle argument tam bývá často, právě od těch pro které je směrodatné co napsala EGW a teologové loajální vůči učení církve. Objevují se tam i další nešvary.