Čo je dobré v tomto (advent) -IZME?

[mikim]

Saul si nechal vyvolat ducha Samuela.

Ak by bol Samuel dusa v nebi, potom by Saulovi povedal: Preco ma rusis a tahas ma DOLE na zem ?
My vsak citame, ze Samuel lezal v hrobe a preto povedal: Preco ma rusis a dvihas ma HORE ?

Docela nechápu, jak nějaký křesťan,který studuje Písmo nechápe z čeho se skládá člověk-duše živá a co se stane po Jeho smrti nebo nestane, jakože se nic nestane a žádná celá duše v žádném případě neodchází k Bohu a tam nežije ve věčné blaženosti s Kristem, jak takovému blábolu věří např. katolíci, evangelíci aj.

Komentář co jsem napsal zrovna včera jinde.

Ježíš odešel, aby nám připravil v nebi místo:

Jan 14:1 "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.

2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.

3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.


S Ježíšem odletíme do Nového Jeruzaléma na jiné planetě:

KB1613: 1 Tesalonickým 4:15 Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.

16 Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sestoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.

17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

18 A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.

Tzn., že pokud nějaký např. ř.katolík učí, že duše jde po smrti do nebe, pekla či očistce, tak jednoznačně lže. Dokonce katolíci tvrdí, že ty duše, které za celou dobu existence země odešly po smrti do nebe tam v nebi s Ježíšem žijí a radují se (otázka jak se tam mohou radovat, pokud by to byla pravda, když vidí zde na zemi ten neuvěřitelný bordel ve všem) pak ty duše přijdou nazpět s Ježíšem při jeho 2 příchodu, aby se spojili s těly mrtvých a došlo tak ke vzkříšení člověka. Jenže to Písmo takto přesně neučí. Duše živá je tvořená duchem a tělem, jakmile tělo umře, duch odchází k Bohu, který jej dal. Duch u Boha nežije nevnímá neví o sobě dalo by se říct a čeká na vzkříšení - viz všechny verše v Kazateli, které o tom píší zcela jasně. Takže kolem Božího trůnu nikdo není z těch co umřeli, kromě Eliáše, Henocha, kteří byli vzati do nebe za živa a Mojžíše, který tam byl vzat jako jediný po smrti po nanebevstoupení Ježíše a kromě těch, kteří byli vzkříšení spolu s Ježíšem a odešli s ním do nebe, protože se v na palestinském území našly prázdné hroby pro osoby vysoké 3-3,5 metru, které žily před potopou viz Biblická archeologie. Kolik bylo těch co odešli s Ježíšem nevíme, možná desítky, stovky svatých lidí a to jsou ty duše(lidské bytosti z masa a kostí v oslavených tělech) pod oltářem, které naříkají ve Zjevení.

KB: Genesis 2:7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
ČEP: Genesis 2:7 I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

Zjevení Janovo 6:9 A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svědectví, kteréž vydávali.

Zjevení Janovo 20:4 I viděl jsem stolice, a posadili se na nich, i dán jest jim soud, a viděl jsem duše stínaných pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, a kteříž se neklaněli šelmě, ani obrazu jejímu, a aniž přijali znamení jejího na čela svá, anebo na ruce své. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let.

Nikdo nebude žít v nebi v duchovním těle, stejně jako Ježíš, který odešel do nebe v těle z masa a kostí, které bylo oslaveno! Oslavením fyzického těla se z něj v žádném případě nestává duchovní, to má jen Bůh Otec, který jediný je duch. Jestli existují i např. jiné bytosti duchovní např. andělé, poznáme s určitostí až v nebi.

Duše ožijí jedině tehdy, když se opět spojí tělo a duch Boží a vytvoří duši živou.

[Tomáš Plechatýý]

18Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné hoře a k planoucímu ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru 19a k zvuku polnice a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno, 20neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: ‚I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,‘ 21a tak strašná byla ta podívaná, že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen a třesu se.‘ 22Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, nebeskému Jeruzalému, a k desetitisícům andělů, k slavnostnímu shromáždění 23a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, a k Bohu, soudci všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými, 24a k prostředníku nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, která mluví lépe než Ábel.

V nebeském Jeruzalémě jsou duchové spravedlivých a církev prvorozených zesnulých - respektive jsou tam už od doby napsání listu židům. A jak nebo kdy se tam třeba dostali?

Matouš o smrti Ježíše:

Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha. 51A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly 52a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; 53když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým.

Zjevení 6 kapitola

9A když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem duše zabitých pro Boží slovo a pro svědectví, které věrně drželi. 10A ti zvolali mocným hlasem: „Jak dlouho ještě, Panovníku, svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat za naši krev ty, kdo bydlí na zemi?“ 11A každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, ať odpočinou ještě krátký čas, dokud se nenaplní počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni jako oni.

Zdá se tedy, že v nebi budou duše zemřelých podle bible přibývat i nadále a to dříve než bude druhý příchod.

[log]

18Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné hoře a k planoucímu ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru 19a k zvuku polnice a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno, 20neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: ‚I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,‘ 21a tak strašná byla ta podívaná, že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen a třesu se.‘ 22Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, nebeskému Jeruzalému, a k desetitisícům andělů, k slavnostnímu shromáždění 23a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, a k Bohu, soudci všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými, 24a k prostředníku nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, která mluví lépe než Ábel.

V nebeském Jeruzalémě jsou duchové spravedlivých a církev prvorozených zesnulých - respektive jsou tam už od doby napsání listu židům. A jak nebo kdy se tam třeba dostali?

Osobne necitam tento text tak, ze kazdy clovek ma dusu, ktora po smrti niekam odleti. Vyznam textu vidim v tom, ze sa nas snazi presvedcit, ze tak ako existuje fyzicky hmatatelny svet, tak existuje aj paralelny neviditelny svet kde hmota a telo je nahradene niecim inym a kde ziju bytosti ineho druhu.

[mikim]

18Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné hoře a k planoucímu ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru 19a k zvuku polnice a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno, 20neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: ‚I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,‘ 21a tak strašná byla ta podívaná, že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen a třesu se.‘ 22Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, nebeskému Jeruzalému, a k desetitisícům andělů, k slavnostnímu shromáždění 23a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, a k Bohu, soudci všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými, 24a k prostředníku nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, která mluví lépe než Ábel.

V nebeském Jeruzalémě jsou duchové spravedlivých a církev prvorozených zesnulých - respektive jsou tam už od doby napsání listu židům. A jak nebo kdy se tam třeba dostali?

Matouš o smrti Ježíše:

Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha. 51A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly 52a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; 53když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým.

Zjevení 6 kapitola

9A když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem duše zabitých pro Boží slovo a pro svědectví, které věrně drželi. 10A ti zvolali mocným hlasem: „Jak dlouho ještě, Panovníku, svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat za naši krev ty, kdo bydlí na zemi?“ 11A každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, ať odpočinou ještě krátký čas, dokud se nenaplní počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni jako oni.

Zdá se tedy, že v nebi budou duše zemřelých podle bible přibývat i nadále a to dříve než bude druhý příchod.

Co se týče Zjevení 6 a duší pod oltářem, tak jak jsem již napsal jsou to ty, kteří vystoupili se svými těly spolu s Ježíšem do nebe při jeho odchodu, nebo to vyjádření může být jak jsem již v minulosti uvedl:

Zjevení 6,9-11: Duše pod oltářem (Martino Tomasi)

Můžeme si představit stav mučedníků jako nebeskou blaženost, když stále křičí „velikým hlasem“ a usilují o pomstu? Odpovídá to duchu mučedníků, z nichž se tak mnozí modlili za své pronásledovatele? I kdyby měli v době ohrožení života takové pocity, přece je to neslučitelné s nebeským štěstím vykoupených mučedníků. Jak vysvětlit toto biblické místo? Podle 10. verše volají svědkové víry: „kdy už... za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?“ Automaticky si tu vzpomeneme na první bratrovraždu, kdy Bůh řekl vrahovi Kainovi: „...prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.“ (1. Moj 4,10) Jako zde - básnicky řečeno - volá prolitá krev k nebi, tak volá k nebi i krev mučedníků ve Zjevení 6,10. Sami mučedníci jsou v Božích očích ospravedlněni. (verš 11) Bůh ví, co vytrpěli.

Den soudu a pomsty je přede dveřmi. Mučedníci svou odměnu ještě nepřijali (Žd 11,32-40). Pátá pečeť je poselstvím útěchy a povzbuzením pro všechny, kdo byli pronásledováni pro víru. Bílé šaty poukazují na ospravedlnění, kterého se mučedníkům jednou dostane. Nakonec zvítězí pravda a spravedlnost.

Na tomto místě se pak vyskytuje výraz „duše pod oltářem“. Oltář nám připomíná zápalné oběti v židovské svatyni. Tehdy se krví obětních zvířat potíraly rohy oltáře (3. Moj 4,7). Kdo hledal ospravedlnění, nachází je skrze to, co se dělo u oltáře. Mučedníci, kteří prolévali krev, připomínají tuto skutečnost.

Mučedníci se hlásí ke slovu, ačkoliv se nacházejí ve stavu smrti. v bibli se s takovými slovními obraty setkáváme častěji. Podle Jakuba 5,4 volá k nebi neprávem zkrácená mzda dělníků. Ježíš prohlašuje u Lukáše 19,40: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ A tak volá i krev mučedníků o pomstu, o ospravedlnění.

Kdo si myslí, že se tu skutečně jedná o duše zemřelých, kteří volají o pomstu, nechť zváží toto: Kdyby byli mučedníci v nebi a jejich bezbožní pronásledovatelé v pekle, proč potom ještě volat o pomstu?

Zatímco ve Zj. 20.4 se píše, že duše (lidé) ožili (po 2PJK a odešli s ním do nebe kde budou 1000 let kralovat s Kristem a soudit hříšníky, nebudou v nebi jako nějaké duše(fluidum), budou jako lidé - duše živé, je napsáno a ožili...

Zjevení Janovo 20:4 I viděl jsem stolice, a posadili se na nich, i dán jest jim soud, a viděl jsem duše stínaných pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, a kteříž se neklaněli šelmě, ani obrazu jejímu, a aniž přijali znamení jejího na čela svá, anebo na ruce své. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let.


Co se týče Matouše, Ježíš vypustil ducha (dech) nikoliv duši, ale jeho duše přestala existovat na 3 dny a 3 noci.

KB:Židům 12:22  Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
23  K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
[CEP2001]23 a slavnostním shromážděním církve prvorozených, jejichž jména jsou zapsána v nebi, a před Bohem, soudcem všech, a před zesnulými spravedlivými(u), kteří již dosáhli cíle, (u) ř: duchy spravedlivých ([ L.10:20; Zj.6:10])

Ap/ Pavel, pokud to napsal On to myslel jistě obrazně, nikdo z židů, kteří byli pod Sionem již v té době dávno nežil, nikdo z nich tehdy ani neviděl nebeský Jeruzalém, anděly ani církev prvorozených nikdo nikdy neviděl, takže si to spíše sám představoval (vymyslel) jak to asi bude. Je jasné, že nikdo nikdy nepřistoupil k Bohu samotnému kromě Mojžíše a Ježíše ani k duchům spravedlivých dokonalých a i kdyby je viděli, tak se zde nepíše, že tito duchové již dnes v nebi fungují, žijí, radují se jak věří katolíci.

Pořád zapomínáš na vzkříšení v poslední den, bez něho nikdo neuvidí Boha Otce ani Pána Ježíše Krista a bez Pána Ježíše Krista se nikdo do nebe nikdy nedostane!

KB 1 Korintským 15:22  Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23  Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
ČEP: 1 Korintským 15:23  Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.

Jan 11:21  I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22  Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23  Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24  Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.

ČEP: Jan 5:28  Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas
29  a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.

Jan 6:39  a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.

Jan 6:40  Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den."

Jan 6:44  Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

Jan 6:54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.

Daniel 12:13  Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu.

Skutky apoštolské 2:29  Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.

Skutky apoštolské 2:34  David nevstoupil na nebe, ale sám říká: `Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,

Kdyby vzkříšení neexistovalo, pak by byla víra ve věčný život jen podvodem. Byli by ztraceni všichni, kdo zemřeli ve víře. Věřící i nevěřící lidé by navždy zůstali v zemi... Nyní sice věřící spí ještě v hrobě; neprožili dosud splnění božského zaslíbení, ale Boží slovo tvrdí, že k tomu dojde:

Židům 11:39  A ti všichni, ačkoliv osvědčili svou víru, nedočkali se splnění toho, co bylo zaslíbeno,
40  neboť Bůh, který zamýšlel pro nás něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli cíle bez nás.

Filipským 3:10  abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti,
11  abych tak dosáhl zmrtvýchvstání.

2 Timoteovi 2:17  a jejich učení se bude šířit jako rakovina. K nim patří Hymenaios a Filétos,
18  kteří zbloudili z cesty pravdy, když říkají, že naše vzkříšení už nastalo; tak podvracejí víru některých bratří.

2 Timoteovi 4:7  Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval.
8  Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.

atd. atd. atd.

[ambassador]

Pokud by bylo pravdivé vyjádření: "Duše ožijí jedině tehdy, když se opět spojí tělo a duch Boží a vytvoří duši živou.",pak by to znamenalo, že jsme součástí Boha. Bůh by tedy zničením těch zlých, nevěrných lidi zničil i část sama sebe.
Je to koketování s panteismem.

Podobně je další vyjádření poněkud kontroverzní:
"Co se týče Matouše, Ježíš vypustil ducha (dech) nikoliv duši, ale jeho duše přestala existovat na 3 dny a 3 noci."
Je to snaha prolomit tajemství Božího vtělení.

[log]

Pokud by bylo pravdivé vyjádření: "Duše ožijí jedině tehdy, když se opět spojí tělo a duch Boží a vytvoří duši živou.",pak by to znamenalo, že jsme součástí Boha. Bůh by tedy zničením těch zlých, nevěrných lidi zničil i část sama sebe.
Je to koketování s panteismem.

Pojem duch pochadza zo slova dych. Vieme ze clovek ozil tak ze do neho Boh vdychol svoj dych (duch). Je to koketovanie s knihou Genesis.

[mikim]

Pokud by bylo pravdivé vyjádření: "Duše ožijí jedině tehdy, když se opět spojí tělo a duch Boží a vytvoří duši živou.",pak by to znamenalo, že jsme součástí Boha. Bůh by tedy zničením těch zlých, nevěrných lidi zničil i část sama sebe.
Je to koketování s panteismem.

Pojem duch pochadza zo slova dych. Vieme ze clovek ozil tak ze do neho Boh vdychol svoj dych (duch). Je to koketovanie s knihou Genesis.

Přesně tak Logu, ale vysvětluj do zkušenému adventistovi, který je tady přece nejchytřejší a nejstarší ze všech a ostatní si přece vymýšlejí.
Dech Boží je v každém člověku, zda to je od doby kdy jej předal Adamovi poprvé a pak si jej jen lidé předávají dále mezi sebou nebo jej dává do každého narozeného člověka znovu a znovu nevíme. Toto Bible nepopisuje.

Ambassador:
Podobně je další vyjádření poněkud kontroverzní:
"Co se týče Matouše, Ježíš vypustil ducha (dech) nikoliv duši, ale jeho duše přestala existovat na 3 dny a 3 noci."
Je to snaha prolomit tajemství Božího vtělení.

Jaké Boží vtělení, co to je za nesmysl, Ježíš neměl a ani nebyl nikdy vtěleným Bohem, ale byl stejným člověkem jako jsme my, spermie od jeho Boha Otce z něj neudělala v Marii 100% Boha a 100% člověka.
Proto, když zemřel jako člověk-duše, neexistoval a jeho dech se nejspíše vrátil k Bohu, který jej dal a Otec tento dech po třech dnech vrátil do Ježíšova těla a Ježíš se stal opět duší živou člověkem (nikoliv Bohem).

Logu a ještě k tomu Saulovi, žádný prorok Samuel se mu neukázal...

1. Samuelova 28: Saul u věštkyně z Endor

Přes výslovný Boží zákaz (5. Mojžíšova 18, 9-13) navštívil Saul v Endor vyvolavačku duchů zemřelých. Jednal tak proto, že Bůh už mu po jeho „odpadnutí“ neodpovídal - ani jemu osobně, ani skrze proroky.

Tato věštkyně si obstarávala živobytí tak, že údajně vyvolávala „mrtvé“ a doptávala se jich. Takové pokusy Bůh výslovně zakázal, protože se přitom nezjevují a neodpovídají mrtví, nýbrž provozují svou neblahou činnost satanští andělé. Ti se zjevují v podobě zemřelých lidí a takto mocně ovlivňují ty, kdo věří, že se tu skutečně jedná o zemřelé.

Saulův zážitek u vyvolavačky mrtvých v Endor nás vede k několika otázkám. Biblická zpráva uvádí: „Hospodin mu neodpovídal ani skrze sny ani skrze urim ani skrze proroky.“ (1 Sam 28,6). Jestliže mu tedy Bůh již neodpovídal, kdo tedy Saulovi odpovídal skrze věštkyni? Jestliže už neodpovídal žádný prorok, mohl to být zemřelý prorok Samuel? Mohla mít věštkyně moc přinutit zemřelého Božího muže k odpovědi, kterou nebyl ochoten dát Bůh? A jestliže by se skutečně vrátil Samuel mezi živé, nechal by se donutit ke službě pro zakázanou vyvolavačku duchů zemřelých - právě ten Samuel, který nahlížel na každou formu neposlušnosti jako na určitý druh Bohu nepřátelského čarodějnictví? (1 Sam 15,23)

A jestliže odpověď, kterou Saul dostal, nepocházela ani od Boha ani od proroka, pak pocházela buď od samotné věštkyně nebo od zlých satanských mocností.

Na základě biblické zprávy můžeme poznat, že v tomto případě sloužila tato žena jen jako médium, ale mluvčím byl zlý duch nebo dokonce osobně sám ďábel. I dnes jako tehdy uplatňuje satan veškerou svou lstivost, aby svedl lidi. Když se zjeví tak jako v Endor, má i dnes u lidí velký úspěch. „Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha.“ (Zj 16,14) „Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila.“ (2 Tes 2,9-10) „Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďábelským svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“

Po celém světě jsou i dnes vedeny miliony rozhovorů, podobné těm, k nimž došlo u vyvolavačky duchů zemřelých v Endor. Všechny mají jedno společné_ mluvčí z „onoho světa“ jsou vždy titíž - satan a jeho andělé.

Tomáš P. kdo byli svatí kteří přišli s Ježíšem?¨

Já jsem napsal, že to byli ti svatí, kteří kdysi odešli s Ježíšem, a svým způsobem jsem asi měl pravdu, oni se totiž po vzkříšení stali anděly a Písmo je již nerozlišuje na svaté a anděly při příchodu, ale píše jen o andělech:

Matouš 22:30  Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

s Ježíšem přijdou svatí andělé (zatímco v nebi bude ticho 0,5 hodiny což je 7,5 pozemského dne a doba cesty Ježíše z nebe na zem a nikdo tam v nebi nebude)

Matouš 25:31  A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,

Takže kdyby ti svatí byly ty duše co jdou podle ř.katolíků prý po smrti do nebe a pak se vrátí s Ježíšem pro těla, aby byli vzkříšeni, tak na co by to dělali, když již z nich budou (celí hotoví) andělé dle Mt.25.31, kteří žádné vzkříšení již nebudou potřebovat?

Takže je jasné, že žádné vymýšlené ř.katolické duše do nebe, pekla či očistce po smrti nejdou, tomu může věřit jedině naprostý idiot

Jedny z nejzajímavějších otázek celkem 3 např. podobenství o Lazaru a Boháči aj. řeší Steve Wohlberg v tomto krátkém videu:
https://www.youtube.com/watch?v=M_UIOscxxaA&t=3s

[ambassador]

Snížit Boha na "spermatické" početí člověka, tak to už je jen obnovená pohanská náboženská verze.

[ambassador]

Pokud by bylo pravdivé vyjádření: "Duše ožijí jedině tehdy, když se opět spojí tělo a duch Boží a vytvoří duši živou.",pak by to znamenalo, že jsme součástí Boha. Bůh by tedy zničením těch zlých, nevěrných lidi zničil i část sama sebe.
Je to koketování s panteismem.

Pojem duch pochadza zo slova dych. Vieme ze clovek ozil tak ze do neho Boh vdychol svoj dych (duch). Je to koketovanie s knihou Genesis.

Vyjádřit početí počátku života lidského rodu není jednoduchá záležitost. Pisatelé to napsali tak, aby ze sebe nedělali dědy vševědy a aby to bylo ještě "stravitelné" pro člověka. Forma sdělení může zrovna tak znamenat, že to byl Bůh kdo "rozdýchal" v prvním člověku život. Důraz není dán na mechanismus rozdýchání, ale na Bohu, který ten život dal.

[log]

Pokud by bylo pravdivé vyjádření: "Duše ožijí jedině tehdy, když se opět spojí tělo a duch Boží a vytvoří duši živou.",pak by to znamenalo, že jsme součástí Boha. Bůh by tedy zničením těch zlých, nevěrných lidi zničil i část sama sebe.
Je to koketování s panteismem.

Pojem duch pochadza zo slova dych. Vieme ze clovek ozil tak ze do neho Boh vdychol svoj dych (duch). Je to koketovanie s knihou Genesis.

Vyjádřit početí počátku života lidského rodu není jednoduchá záležitost. Pisatelé to napsali tak, aby ze sebe nedělali dědy vševědy a aby to bylo ještě "stravitelné" pro člověka.

Naopak, pisatelia boli mudri ludia, skumali svet okolo seba, zive organizmy. Uvedomili si, ze rozdiel medzi zivym a mrtvym organizmom je v tom, ze zivy dycha. Taktiez pozorovali, ze mrtvy organizmus sa rozklada na anorganicky material - zem. Ucinili preto logicky zaver, ze organizmy pochadzaju zo zeme, z hliny a ze su k zivotu privedene vdychnutim zivota nasledkom coho zacnu dychat a zit. Pri porode je najdolezitejsie nastartovat v mladati dych, to vie kazda matka ludska ci zvieracia.

Tito pradavni myslitelia si polozili velmi zaujimavu otazku. Preco organizmy musia dychat ? Zaujimava a tazka otazka. Nevedeli to vtedy vysvetlit inou teriou, nez tou, ze je to spojenie zivota na Boha, zivotodarny dych.