příliš vysoká laťka Soboty

[Petr]

Přátelé,přátelé,přátelé....mnozí kličkujete (dle očekávání) na místo zodpovězení na konkrétní otázky Tomáše P.
Nebo opravdu někdo napíše"já skutečně sobotu dle popisu SZ tak dodržuji"?

[Dušan Seberíni]

Kalendárne útoky proti siedmemu dňu

Rafinovaný spôsob útokov proti siedmemu dňu spočíval v snahe nahradiť siedmy deň hocičím iným, alebo sedemdenný cyklus zrušiť.

Islamský kalendár
Tento kalendár vznikol z arabského lunárneho kalendára. Prvú úpravu urobil sám Mohamed, ďalšie úpravy boli urobené v dobe vlády kalifov a jeho súčasný stav pochádza z Umarovej úpravy. Kalendár je nepresný a oproti gregoriánskemu »beží dopredu«, nakoľko rok má len 354 dní. V tomto kalendári je zvláštnosťou týždeň, v ktorom je síce prvým dňom nedeľa, ale sviatočným dňom je piatok! Arabský názov piatku je »jaum al-džuma« a význam tohto názvu je »deň zhromažďovania sa«, resp. »deň spoločenstva«. Hoci islamské náboženstvo je evidentnou zmesou judaizmu a kresťanstva, práve principiálne odchýlky od judaizmu a kresťanstva potvrdzujú, že nejde o nepresnosti, ale o premyslený útok proti obom náboženským smerom. Piatok – ako zhromažďovací deň stúpencov Mohameda – bol predovšetkým útokom proti sobote!

Francúzsky revolučný kalendár
Tento kalendárny systém bol zavedený 5. októbra 1792 na základe uznesenia národného konventu. Kalendár bol motivovaný trendom Francúzskej revolúcie a preto sa jeho začiatok vzťahoval na 22. september 1792, čo bol deň vyhlásenia republiky. Roky sa značili rímskymi číslicami, pričom rok 1792 bol vyhlásený za rok prvý. Rok pozostával z 12 mesiacov a každý mesiac mal 30 dní. Posledných 5 dní v roku bolo venovaných ľudovým slávnostiam. Sedemdenné týždne boli zrušené a mesiac sa delil na tri dekády. V rámci dekády sa dni nazývali jednoducho prvý, druhý, tretí, … desiaty, pričom desiaty deň mal byť sviatočný. Deň bol rozdelený dekadickým princípom na desať hodín, hodina mala 100 minút a minúta 100 sekúnd. Toto dekadické delenie dňa bolo zrušené ako prvé, už v roku 1795, a nahradené pôvodným delením dňa na 24 hodín so 60 minútovou hodinou a 60 sekundovou minútou. Kalendár trval do 31. decembra 1805, teda 13 rokov. Zrušený bol 1. januára 1806. V prílohovej časti v tabuľke č. 16 sú prehľadne predložené názvy mesiacov. Názvy oznamujú stav v prírode a prípony v názve zjednocujú každé ročné obdobie.

Ruské nepereryvky
Slovo nepereryvky znamená doslovne »neprerušence«. Bola to snaha vytvoriť týždne bez dňa odpočinku, teda snaha o zrušenie sedemdenného Božieho cyklu. Tento pokus trval však veľmi krátko. V roku 1929 bol v ZSSR zrušený sedemdenný týždeň a zavedený päťdenný. V päťdennom týždni boli 4 pracovné dni a 1 deň voľna. Voľný deň bol »putujúci«, čo znamená, že bol pre každé pracovné odvetvie iný a taktiež pre rôzne kraje bol rôzny. Z toho vyplynuli hrozné chaotické situácie, lebo príbuzní, ktorí pracovali v rôznych odvetviach, mali deň voľna v rôznych dňoch, čiže sa nemohli spolu stretávať. Podobne návštevy príbuzných v iných mestách sa nedali plánovať na voľný deň, lebo neexistovali žiadne koordinačné prehľady o tom, kde je kedy voľný deň. Po dvoch rokoch zmätkov sa tento systém zrušil a od roku 1932 sa nahradil šesťdenným týždňom. Rok bol rozdelený na 12 mesiacov a mesiac mal 5 šesťdenných týždňov, pričom február končil dlhým desaťdenným týždňom. Voľným dňom bol šiesty deň a bol to evidentný útok proti sobote. Systém trval desať rokov a počas trvania narobil hrozné zmätky a nedozierne škody. Od 27. 6. 1940 začal platiť znovu gregoriánsky kalendár s 52 sedemdennými týždňami.

Snahy OSN
Hospodárska a sociálna rada OSN sa snaží už niekoľko desaťročí nájsť vhodnejší kalendárny systém. Uvediem dva príklady tohto trendu. V roku 1953 bol predložený na prejednanie v OSN projekt tzv. »svetového kalendára«. Kalendár sledoval princíp štyroch rovnako dlhých štvrťrokov a tomuto princípu násilne prispôsoboval ostatné nižšie delenie. Štvrťrok mal mať 3 mesiace a celkove 13 sedemdenných týždňov, teda spolu 91 dní. Keďže uvedený návrh nebol prijatý, v OSN sa vážne jednalo v rokoch 1954 – 1956 o návrhu filozofa menom Auguste Comte, ktorý v roku 1849 navrhol kalendárny systém s 13 mesiacmi po 28 dní. Teda mesiac by trval rovné 4 týždne. Na konci roka mal byť pripočítaný 1 deň ako deň mieru a priateľstva. Deň priestupného roka mal byť medzi júnom a júlom. Návrh taktiež nebol prijatý, lebo číslo 13 sa nedá deliť na dve polovice a štyri štvrtiny. Pri OSN ostáva stála komisia, ktorá spracúva nové návrhy na zavedenie päťdenného alebo šesťdenného týždňa. Uvádzam k tomu len jedno výstižné stanovisko: » Keby OSN prijala kalendár s päťdenným, alebo šesťdenným týždňom, zničila by niečo, čo už trvá celé tisícročia – ani pri prvej úprave kalendára nariadenej Júliom Caesarom v roku 46 pred naším letopočtom, ani pri druhej úprave kalendára Gregorom XIII. v roku 1582, nebol narušený sled dní v týždni. Pondelok, utorok, streda, štvrtok, piatok, sobota nedeľa za sebou nasledujú už po tisíce rokov bez ohľadu na úpravy mien alebo dĺžky mesiacov, skracovanie či predlžovanie rokov [7] «.

Súčasný katolicizmus
Staroveký pohanský Rím mal pred 2000 rokmi osemdenný týždeň. Súčasný pápežský Rím ešte nemá diktát nad celým svetom, preto nemôže nariadiť vládam, aby osemdenný týždeň zaviedli. Nuž aspoň vyjadruje svoj odmietavý postoj voči Božiemu sedemdennému cyklu, a síce tak, že nariaďuje svojím podriadeným svätiť „každý ôsmy deň“ : »Podľa apoštolskej tradície, ktorá má svoj pôvod v samom dni Kristovho vzkriesenia, Cirkev slávi veľkonočné tajomstvo (mystérium paschale) každý ôsmy deň, právom nazvaný dňom Pána („dies Dominica“ to jest nedeľa): v tento deň veriaci sú povinní zísť sa vedno, aby počúvali slovo Božie a mali účasť na Eucharistii, a tak si pripomínali umučenie, zmŕtvychvstanie a oslávenie Pána Ježiša a vzdávali vďaky Bohu, ktorý ich „vzkriesením Ježiša Krista z mŕtvych znova splodil pre živú nádej“ (1 Pt 1:3). Preto nedeľa – deň Pánov – je prvotný sviatok, na ktorý treba s dôrazom sústrediť nábožnosť veriacich, a to tak, aby sa stal zároveň aj dňom radosti a pracovného odpočinku. Nech sa iným slávnostiam nedáva prednosť pred nedeľou, iba ak tým skutočne najdôležitejším, pretože nedeľa je základom a jadrom celého liturgického roka[8] .«

Zhrnutie

• Uvedených päť príkladov, z rôznych období, z rôznych častí zeme, z výrazne rozdielnych politických a náboženských systémov združuje spoločný menovateľ – boj proti siedmemu dňu …
  Uvedené príklady pochádzajú z časového rozpätia skoro tisícštyristo rokov, čo znamená, že spoločným vodcom nemôže byť človek.
  Uvedené príklady sú z takých rozdielnych politických prúdov, že vodcom nemôže byť ani skupina ľudí.
  Uvedené príklady majú také rozdielne vieroučné podstaty, že vodcom nemôže byť ani náboženské učenie.
  Uvedené príklady najpresvedčivejšie ukazujú, že útoky proti siedmemu dňu … nie sú vecou vlády, ani politického systému, ani náboženstva, ale je to trend diablovej taktiky a jeho úskočného boja.

(Úryvok z knihy Rehabilitácia soboty - kapitola Dejiny času)

[ambassador]

Tomáš Plechatý napsal:
Chci zde sdílet svůj pohled na toto ,,zachovávání".

Přikázání o sobotě narozdíl od třeba ,,nezabiješ" nelze zachovávat tak jednoduše.

Abych dokázal před Bohem a svým svědomím opravdu dodržovat toto přikázání desatera, tak bych musel být schopenvždy během šesti dnů pracovat. Podle znění přikázání musím pracovat, nemohu mít třeba dovolenou, výlet, nebo nemocenskou. Mám šest dní pracovat.
Dále bych neměl nikdy žádnou část své práce odkládat nebo delegovat na někoho jiného. Píše se tam ,,budeš pracovat a dělat všechnu svou práci". Kromě nedělního zákona bych tedy již dávno musel v České Republice brojit proti 25-26 prosinci svátku vánočním, proti velikonočním pondělí, proti výročí upálení Jana Husa, výročí příchodu Cyrila a Metoděje, výročí vzniku samostatného Československého státu a výročí sametové revoluce. Zkrátka proti všem státním svátkům, které umožňují/nařizují nepracovat. Všechny tyto dny bych měl vnímat jako snahu změnit ,,doby a zákon", protože i tyto dny mění příkázání ,,šest dní budeš pracovat a....".
--------
Tomáši toto je neslabší opoziční důvod proti adventistům. Vlastně bych měl napsat tvé konspirační teorie. Pokus se znovu promyslet to co jsi napsal, ale už z hlediska Bible. Tvá zaujatost proti adventistům ti zavírá očí a svazuje tě do bojování i když jsi to nazval sdílením.
Važím si tě, alle to co jsem ti skopíroval s tím nemohu souhlasit. Právě to co píšeš je nebiblické. Nebudu ti zatím psát proč. Snad ti to dojde.

[Lída Rohalová]

Chápu to tak, že článek nezpochybňuje ničí SOUKROMOU víru. Jelikož je v prostředí adventismu slovo "zákon" hojně skloňováno a dbá se na jeho zachovávání, tak se článek zabývá zachováváním soboty PODLE ZÁKONA.

Na položenou otázku, jak vysokou laťku máte u soboty vy, jsem se zatím dočetla odpovědi jako fuj, zda si neumíme dát dokupy milost a sobotu, že Mojžíšův zákon dnes již pro křesťany neplatí, pojednání o boji proti sedmému dni a že to jsou konspirační teorie.

Je-li podle adventismu "zachovávání zákona (soboty)" důležité, berte ten zákon v úvahu.

[mikim]

Chápu to tak, že článek nezpochybňuje ničí SOUKROMOU víru. Jelikož je v prostředí adventismu slovo "zákon" hojně skloňováno a dbá se na jeho zachovávání, tak se článek zabývá zachováváním soboty PODLE ZÁKONA.

Na položenou otázku, jak vysokou laťku máte u soboty vy, jsem se zatím dočetla odpovědi jako fuj, zda si neumíme dát dokupy milost a sobotu, že Mojžíšův zákon dnes již pro křesťany neplatí, pojednání o boji proti sedmému dni a že to jsou konspirační teorie.

Je-li podle adventismu "zachovávání zákona (soboty)" důležité, berte ten zákon v úvahu.

Znovu opakuji:
1. Co musí křesťané dnes dodržovat podle Písma? Zejména Desatero, které má věčnou platnost a které se týká i soboty.

4 přikázání: Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, 10ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

Co mohou dobrovolně zachovávat křesťané (duchovní Izrael-Boží děti, čili i adventisté) navíc ke 4. přikázání? To co Bůh přikázal v celém Písmu k zachovávání soboty a nic jiného!!!

[KB1613] Ex 12:16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

[KB1613] Lv 23:3 Šest dní dělati budete, dne pak sedmého sobota odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech příbytcích vašich.

[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru.

[KB1613] Ex 20:11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

[KB1613] Ex 31:13 Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji. (NBK… i po všechna vaše pokolení),

[KB1613] Ex 31:14 Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.

[KB1613] Ex 31:15 Šest dní děláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpočinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by dělal dílo v den sobotní, smrtí umře. (shabat shabaton kodesh lADONAI)

[KB1613] Ex 34:21 Šest dní pracovati budeš, dne pak sedmého přestaneš; v čas orání i žně přestaneš.

[KB1613] Lv 23:3 Šest dní dělati budete, dne pak sedmého sobota odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech příbytcích vašich.

[KB1613] Lv 23:8 Ale obětovati budete obět ohnivou Hospodinu za sedm dní. Dne také sedmého sbor svatý bude; žádného díla robotného nebudete dělati.

[KB1613] Nu 28:25 Sedmého pak dne shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati.

[NBK] Ex 35:2 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít svatou sobotu, den odpočinku pro Hospodina. Každý, kdo by v ten [den] dělal [nějakou] práci, zemře.
[KB1613] Ex 35:3 Nezanítíte ohně nikdež v příbytcích svých v den sobotní.


Nemáme prodávat a nakupovat v sobotu:

[KB1613] Neh 13:16 Tyrští také, kteříž bydlili v něm, nosili ryby i všelijaké koupě, a prodávali v sobotu synům Juda, a to v Jeruzalémě.

[KB1613] Neh 13:17 Protož jsem domlouval starším Judským, a řekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž činíte, poškvrňujíce dne sobotního?

Nemáme dělat co se nám zachce ani zbytečně cestovat (mimo cestování za bohoslužbou za nemocnými apod.):

[CEP2001] Iz 58:12 Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům.

[KB1613] Iz 58:13 Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova:

[KB1613] Iz 58:14 Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu, a uvedu tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila.

Nemáme nosit břemena v sobotu takže např. i uhlí apod.:

[KB1613] Jr 17:24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,

Potom budeme blahoslavení:

[KB1613] Iz 56:2 Blahoslavený člověk, kterýž činí to, a syn člověka, kterýž se přídrží toho, ostříhaje soboty, aby jí nepoškvrňoval, a ostříhaje ruky své, aby nic zlého neučinila.

Vše ostatní co praktikovali židé nad to co je uvedeno jako příkaz Boží k zachovávání soboty v Písmu nemusí dnes Boží dětí-duchovní Izrael zachovávat a to ani dobrovolně a ani na to brát ohled. Těchto +- 36 dalších nařízení si vymysleli sami pro sebe jako další břemeno židé, např. kolik smí ujít v sobotu kroků, apod. nesmysly. Žel židé tyto nesmysly, které nebyly nikdy součástí knihy Mojžíšova zákona dodržují dodnes.

[Tomáš Plechatý]

Děkuji vám přispěvatelé za vaše sdílení vlastního pohledu na sobotu.

Jak si někteří všimli, tento článek nebyl žádným útokem na adventisty, ale osobním sdílením a úvahou.
Opravdu v době, kdy jsem ještě věřil v povinnost ,,dodržovat sobotu" jsem se zaobíral tím, jak to vlastně dělat správně.
A čím více jsem o tom přemýšlel, tím více mě už tehdy napadaly další a další principy které jsem zmiňoval v článku. (Nevyužívání semaforů ne, to mě napadlo až při samotném sepisování příspěvku, v době, kdy už ,,zachovávání soboty" neřeším).

takže ještě jednou: Děkuji vám za vaše vidění soboty.

Ale mě zajímalo a stále zajímá nejen výška vaší laťky, ale jak se vám daří skákat vysoko.

Doskočíte si přes vámi nastavenou laťku, nebo ne?
A když ne, tak si to přiznáváte, nebo si ji snížíte?

Protože vaše jednání by přeci mělo být z víry - cokoliv není z víry je hřích (Ř 14,23), nebo také, kdo ví, co má činit a nečiní má hřích (Jk 4,17)

[Member]

KB1613:Lukáš 23:54  A byl den připravování, a sobota se začínala.
B21:Lukáš 23:54  Byl den příprav a blížil se začátek soboty.
KMS: Lukáš 23:54  Byl den přípravy a nastávala sobota.
[GENT+] Luk 23:54 και And G2532(CONJ) ημερα that day G2250(N-NSF) ην was G2258(V-IXI-3S) παρασκευη the preparation G3904(N-NSF) και and G2532(CONJ) σαββατον the sabbath G4521(N-NSN) επεφωσκεν drew on. G2020(V-IAI-3S)

Verše, ktoré si uviedol iba opisujú stav. Že sa niečo približuje neurčuje to, kedy sa to začne, lebo tým nie je určené ako dlho bude trvať to blíženie sa. Už vôbec tie verše neurčujú, či to v tej dobe správne robili, či to správne pochopili a či to tak určil Boh. Lebo v Biblii máme len zmienku o tom, ako to Boh určil v prípade šabatu Dňa zmierenia. O začiatku a konci týždenného šabatu Biblia nehovorí.

Mojžiš povedal ľudu, že šabat je "zajtra". O cykle od večera do večera tam nie je nič, šabat je v kontexte dňa ako svetlej časti dňa a večer jedli ešte prepelice.

Vtedy prišli všetky kniežatá pospolitosti a hlásili to Mojžišovi. Ten im povedal: Toto hovorí Hospodin: Zajtra je sviatočný odpočinok, deň sobotného odpočinku zasvätený Hospodinovi. Čo treba upiecť, upečte, čo treba uvariť, uvarte, čo zostane, odložte a uschovajte do rána. Odložili si teda na ráno, ako prikázal Mojžiš, a nezapáchalo to, ani červy v tom neboli. Mojžiš povedal: Zjedzte to dnes, lebo dnes je Hospodinov deň sobotného odpočinku. Dnes nenájdete na poli nič. Šesť dní budete zbierať, siedmy deň je však deň sobotného odpočinku, v ten deň nič nenájdete. Keď niektorí z ľudu šli zbierať aj siedmy deň, nič nenašli.

Verš z Lukáša sa tu už riešil:

Koniec šabatu = ráno = nedeľa ráno, skoro za svitania. Šabat končil svitaním, lebo deň začínal svitaním. Používa sa tam v gréckom origináli termín epiphōskō, ktorý znamená:

Český slovník prof. Tichého
Strong: G2020
ἐπιφώσκω
rozbřesknout se; (o dni:) začínat [2]

Greek Lexicon IPD (Theological Dictionary of the New Testament)
Strong: G2020
Word: επιφωσκω
Pronounc: ep-ee-foce'-ko
Orig: a form of 2017; to begin to grow light:--begin to dawn, X draw on. G2017
1) to grow light, to dawn

Strong dictionary
Strong: G2020
Word: ἐπιφώσκω
Transliter: epiphōskō
Pronounc: ep-ee-foce'-ko
A form of G2017; to begin to grow light: - begin to dawn X draw on.

Ty si počítáš sobotu kdy chceš já se řídím Písmem L 23.54 a stejně tak jako dodnes zvyky židů začínat šabat v pátek večer západem slunce.

Ja si sobotu nijak nepočítam, nevidím na to v Biblii dôvod aby som si sobotu nejak počítal. Kresťan, aj keby uveril dôležitosti soboty a uveril myšlienkovým konštrukciám o tom, že Boh odpočíva každý siedmy deň atď, držiac sa Biblie, nemôže podľa Biblie určiť, ktorý je dnes ten správny deň na šabat Starej Zmluvy a to tak, aby veril iba Biblii a nebol odkázaný na možnosť nejakej manipulácie niekym iným a možného podvodu zo strany ľudí alebo nejakého náboženského smeru.

[Member]

1. Co musí křesťané dnes dodržovat podle Písma? Zejména Desatero, které má věčnou platnost a které se týká i soboty.
Co mohou dobrovolně zachovávat křesťané (duchovní Izrael-Boží děti, čili i adventisté) navíc ke 4. přikázání? To co Bůh přikázal v celém Písmu k zachovávání soboty a nic jiného!!!
Nemáme prodávat a nakupovat v sobotu:
Nemáme nosit břemena v sobotu takže např. i uhlí apod.:
Potom budeme blahoslavení:

To ako prezentuješ svou vieru v sobotu, len ukazuje, že nevieš ani zadefinovať pre niekoho iného, čo je a čo nie je hriech voči štvrtému prikázaniu. Uhlie ako také, v žiadnej miere, sa nesmie nosiť v sobotu alebo uhlie od nejakého hmotnostného limitu už je považované za bremeno? Tá hmotnosť uhlia, je relatívna voči hmotnosti človeka a jeho schopnostiam nosenia bremien alebo absolútna? Silnejší človek môže odniesť viac a nebude to posúdené ako nosenie bremena? Ako máš nastavenú hmotnostnú latku ty pri nosení bremien? Taška na pleci, cestou do zboru v sobotu nie je bremeno?

Nemyslite si, že som prišiel zrušiť Zákon alebo Prorokov; neprišiel som ich zrušiť, ale splniť. Veru, hovorím vám: dokiaľ sa nepominie nebo a zem, nepominie sa ani jediné písmeno, ani jediná čiarka zo Zákona, kým sa všetko nestane. Kto by teda zrušil jediné z týchto prikázaní, čo aj najmenšie, a tak by učil ľudí, bude v nebeskom kráľovstve najmenší. Ale kto ich zachová a tak bude aj učiť, ten bude v nebeskom kráľovstve veľký.

Ktoré je najmenšie prikázanie v Desatore?

[ambassador]

Děkuji vám přispěvatelé za vaše sdílení vlastního pohledu na sobotu.

Jak si někteří všimli, tento článek nebyl žádným útokem na adventisty, ale osobním sdílením a úvahou.
Opravdu v době, kdy jsem ještě věřil v povinnost ,,dodržovat sobotu" jsem se zaobíral tím, jak to vlastně dělat správně.
A čím více jsem o tom přemýšlel, tím více mě už tehdy napadaly další a další principy které jsem zmiňoval v článku. (Nevyužívání semaforů ne, to mě napadlo až při samotném sepisování příspěvku, v době, kdy už ,,zachovávání soboty" neřeším).

takže ještě jednou: Děkuji vám za vaše vidění soboty.

Ale mě zajímalo a stále zajímá nejen výška vaší laťky, ale jak se vám daří skákat vysoko.

Doskočíte si přes vámi nastavenou laťku, nebo ne?
A když ne, tak si to přiznáváte, nebo si ji snížíte?

Protože vaše jednání by přeci mělo být z víry - cokoliv není z víry je hřích (Ř 14,23), nebo také, kdo ví, co má činit a nečiní má hřích (Jk 4,17)

Tomáši, to není jen sdílení, protože jsi napsal:

tak bych musel být schopen vždy během šesti dnů pracovat.

Dále bych neměl nikdy žádnou část své práce odkládat nebo delegovat na někoho jiného.

Já se tě ptám, kdo tě to učil? Kde máš pro své tvrzení podporu ve SZ?

[ambassador]

Děkuji vám přispěvatelé za vaše sdílení vlastního pohledu na sobotu.

Jak si někteří všimli, tento článek nebyl žádným útokem na adventisty, ale osobním sdílením a úvahou.
Opravdu v době, kdy jsem ještě věřil v povinnost ,,dodržovat sobotu" jsem se zaobíral tím, jak to vlastně dělat správně.
A čím více jsem o tom přemýšlel, tím více mě už tehdy napadaly další a další principy které jsem zmiňoval v článku. (Nevyužívání semaforů ne, to mě napadlo až při samotném sepisování příspěvku, v době, kdy už ,,zachovávání soboty" neřeším).

takže ještě jednou: Děkuji vám za vaše vidění soboty.

Ale mě zajímalo a stále zajímá nejen výška vaší laťky, ale jak se vám daří skákat vysoko.

Doskočíte si přes vámi nastavenou laťku, nebo ne?
A když ne, tak si to přiznáváte, nebo si ji snížíte?

Protože vaše jednání by přeci mělo být z víry - cokoliv není z víry je hřích (Ř 14,23), nebo také, kdo ví, co má činit a nečiní má hřích (Jk 4,17)

Tomáši ty chceš něco po druhých co sám nedefinuješ správně:

Abych dokázal před Bohem a svým svědomím opravdu dodržovat toto přikázání desatera, tak bych musel být schopen vždy během šesti dnů pracovat. Podle znění přikázání musím pracovat, nemohu mít třeba dovolenou, výlet, nebo nemocenskou. Mám šest dní pracovat.

Dále bych neměl nikdy žádnou část své práce odkládat nebo delegovat na někoho jiného.

Definuješ co se může podle SZ dělat a nedělat!

Kde máš pro své tvrzení podporu ve SZ? Z čeho to vyvozuješ?

Tvé důvody nejsou výkladem desatera/smlouvy.

Dříve než jsme schopni se čestně sdílet, musí dojít k sjednocení slovních biblických významů.