Nezdá se mi to, že je to jednosměrka. Přátelství a rodina, která je založena na podřízení většině nestojí za nic. Kvalita vztahů se pozná na respektu v odlišnosti. To co píšeš o jídle může být i obráceně, nutit adventistu jíst to co on ze zásady nejí. Děti to je samostatná kapitola, velmi náročná a citlivá. Proto je výběr partnera dost důležitý. O to víc je potřeba dvojnásobné moudrosti v manželství kde nejsou partneři jednoho náboženského směru. V dnešní době napadat adventisty za odlišnost ve stravování je banální už vzhledem k množství nabídek zdravé výživy ne-adventisty.Lída Rohalová napísal:Naposledy jsem řešila život ovlivněný věroukou CASD u jednoho člověka - včera.
Nemyslím si, že konflikty vytvářejí jenom lidé, kteří chtějí prosadit svůj pohled víry. Oni k tomu pohledu víry někde přišli, odněkud to vzali. Jsou to většinou lidé, kteří berou věrouku CASD vážně a chtějí vše dodržovat, aby se neodchýlili od Božích požadavků v jejich myslích. Občas bývají ostatními liberálnějšími členy nařčeni, že jsou to fanatici a psychicky labilní jedinci.
Ne, nejsou to fanatici, oni jen chtějí být věrní Bohu. Někdo má k psychické labilitě větší předpoklady a predispozice, ale nedá se to svádět na vše. Takový jedinec spíše potřebuje péči sboru a umět pracovat sám se sebou. Podle mého pozorování se může psychická labilita vytvořit postupem času právě nesprávným učením.
Věřte, je už trochu únavné řešit v různých obměnách stále to isté.
Ve své mladosti jsem přijala věrouku CASD se vším všudy, i s čistým a nečistým. A ano, chce to odvahu jít proti proudu. Postavit si hlavu proti rodičům, kteří musí změnit styl vaření (nedovedu si představit malé děti v některých smíšených rodinách, které jsou nuceny podřídit se jednomu požadavku proti druhému požadavku, co to musí být za schizofrenie), stát pevně za svým proti přátelům a rodině, vysvětlovat v práci. Neměla jsem s tím nikdy problém, protože po čase si všichni zvykli, že nejím vepřové a nepiju, ale ze začátku to stojí dost úsilí.
A ano, nemůže za vše jen věrouka, ALE ta věrouka je podstatnou částí problémů, tedy aspoň pokud se bere vážně.
1) V některých případech přinese nejedení vepřového či nepití alkoholu odcizení u zbytku rodiny. V naší rodině se jeden strýc rozhodl, že už k nám nikdy nepřijede. Mojí tetě se ho však po dvou letech podařilo přemluvit a jednou se u nás pak ukázal.
2) Návštěvy můžou přestat chodit, protože vědí, že chlebíčky budou buď vegetariánské, nebo drůbeží (případná návštěva doufá, že v té drůbeži je přece trošku vepřového). Návštěva také ví, že štamprli u vás nedostane.
3) Obrácený adventista může být přestán zván na návštěvy, protože návštěva neví, co mu má nachystat k jídlu (kuře už bylo 4x).
No a vrcholem toho je, když obrácený adventista to považuje za důkaz, že se lidé stavějí proti pravdě, a bere to tak trochu jako mučednictví. To by ale ještě tak nevadilo, horší pak je, když tohoto adventistu rodina a přátelé odepíšou, a on nenajde ve svém sboru novou duchovní rodinu - znám mnoho takových případů. Ten člověk zůstane úplně sám.
Z mého pohledu je toto úplně zbytečné. Kdyby to bylo opravdu kvůli Ježíši, tak to se není co divit. Ale když je to kvůli učení o čistém a nečistém, tak to je zlé.
Nemám nic proti osobnímu přesvědčení jednotlivce a jeho stravovacím návykům. S adventisty se stýkám téměř denně a vepřové jim k jídlu nenabízím. Ani já bych si ho nedala (tedy zase je lepší nevědět, v čem všem se to vepřové nachází). S vegetariány ani s vegany nemám problém. Znám i vitariány.
Ale dokládat učení o čistém a nečistém Biblí je nadbytečným lidským učením.
V tom případě je spor už jen o to "čisté a nečisté" a jestli platí i nadále tento požadavek.
Jeden konkrétní lékař ne-adventista se vyjádřil, jednomu z mé rodiny: "Nejzdravější maso je od Židů."
Proč se tak vyjádřil? To je důležitá otázka, proč právě to je tak u Židů.