Učení o otevřených a zavřených dveřích

[Neregistrovaný]

v nebi žádné opony mezi svatyni a svatyni svatých nejsou, ale mají tam dveře (obrovské dveře, přes které musí proletět i Boží trůn, což je v podstatě menší vesmírná loď),

Mikime, děkuji Ti, dlouho jsem se tak nezasmál u Tvé poznámky s Božím trůnem a raketou, která proletí dveřmi To neznamená, že se Ti vysmívám, v žádném případě. Jen si říkám, že skutečně zde už jsi velmi daleko od biblického textu, byť tvrdíš opak:

klidně si věř čemu chceš, já dávám přednost Písmu, tedy správným překladům

[mikim]

v nebi žádné opony mezi svatyni a svatyni svatých nejsou, ale mají tam dveře (obrovské dveře, přes které musí proletět i Boží trůn, což je v podstatě menší vesmírná loď),

Mikime, děkuji Ti, dlouho jsem se tak nezasmál u Tvé poznámky s Božím trůnem a raketou, která proletí dveřmi To neznamená, že se Ti vysmívám, v žádném případě. Jen si říkám, že skutečně zde už jsi velmi daleko od biblického textu, byť tvrdíš opak:

klidně si věř čemu chceš, já dávám přednost Písmu, tedy správným překladům

Už jsem to tady o těch trůnech a svatyních podle Písma uváděl, tak ještě i pro Tebe:
První oddělení nebeské svatyně

Své první prorocké poselství, dané nám skrze apoštola Jana, končí jediný pravý Velekněz, zatímco ještě byl mezi sedmi svícny v prvním oddělení nebeské svatyně, těmito slovy:
[KB1613] Zj 3:21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.
Z těchto slov poznáváme, že Ježíš, jak to sdělil apoštolu Janovi před sedmi svícny nebeské svatyně, usedl tam spolu s nebeským Otcem na nějakém trůnu. Slova „A sedím s Otcem svým na trůnu jeho“, jsou vyřknuta z gramatického hlediska v přítomném čase. Co to tedy byl za trůn, který viděl apoštol Jan a EGW v prvém oddělení nebeské svatyně?

Na počátku druhé části velikého vidění na Pathmu, hovoří Pán Ježíš s Janem stále ještě z téhož místa ve svatyni, kde se mu ukázal na začátku před sedmi svícny. Pán Ježíš při svém návratu ke svému nebeskému Otci nechal dokořán otevřené dveře prvního oddělení nebeské svatyně. Tyto dveře představují dokořán otevřené dveře Jeho milosti pro kající hříšníky. Ježíš vyzval svého apoštola, aby Jej následoval skrze tyto otevřené dveře do prvního oddělení nebeské svatyně, a Jan to ve svém vidění také učinil (Zj. 4x1). Po delším prodlení v tomto obrovitém prostoru, prorok rozpoznal rovněž i zlatý oltář zápalů, stojící v prvém oddělení u druhých dveří vedoucích do svatyně svatých. Takto se místo ve kterém Pán Ježíš ve svém velekněžském úřadu sloužil od roku 31 do roku 1844 n. l. dá ještě zřetelněji identifikovat jako první oddělení nebeské svatyně (Zj. 6x9, 8x2-5).

Jan tam také spatřil velký bílý trůn s ohnivými koly, jako kdysi Daniel a později sestra Whiteová (Zj. 6x9, 4x2.3, 20x11.12, Dan. 7x9,10.13). Na tomto trůně seděl Všemohoucí Král králů – Otec, pravý a živý Bůh a Pán celého Universa ve svém plném majestátu. Hlubší studium vede k poznání, že tento trůn Boží, který je obklopen 24 trůny starců, tvoří vlastně polooválné sedadlo, na jehož vnitřní straně, vždy po dvou na každém konci trůnu, stojí cherubové. Uprostřed tohoto polooválu, přímo před svým nebeským Otcem, spatřil Jan stojícího Pána Ježíše, Spasitele světa, aby od nejvyššího Správce všehomíra získal potvrzení pro svůj úřad Velekněze a vévody andělů světla (Zj. 12x7).

Před velkým bílým trůnem nejvyššího Vládce vesmíru viděl apod. Jan křišťálové moře. V přední části křišťálového moře (místa pro největší shromáždění všech bytostí celého Universa) stál velký bílý trůn „Starého dnů“ a kolem stolice 24 starců. Veliké slavnosti potvrzení Pána Ježíše v Jeho vysokých úřadech se zúčastnilo 101 milionů věrných andělů Božích. Později pak apoštol Jan spatřil nespočetné množství spasených všech věků počínaje od Adama, kteří stáli na křišťálovém moři, aby vzdávali chválu živému Bohu a Jeho neskonale nádhernému Synu. Přinášeli trojjedinému Bohu díkuvzdání za zmrtvýchvstání a proměnění (Zj. 4x4-8, 5x11, 7x9-17).
Proč jsou všechny tyto věci uvedeny v Bibli? Ne snad kvůli tomu, abychom si mohli učinit představu o Bohu a Jeho velikosti a velebnosti, jakož i o vzhledu a rozměrech nebeského chrámu? A proč tedy protivníci pravdy Boží pokyvují nedůvěřivě hlavami, jakmile přijde řeč na ohnivé vozy, o nichž je zmínka ve spisech Ducha prorockého, a kterých je třeba použít, chce-li se někdo dostat z jednoho oddělení svatyně do druhého. Říkají: „Vždyť přece sestra Whiteová ve svých viděních překonala vzdálenosti z prvního oddělení přes oponu do druhého oddělení nebeské svatyně jedním lidským krokem.“ V tom spatřují nepřekonatelný rozpor a živí tím svoji nedůvěru. „Svědectví sestry Whiteové si protiřečí“, poznamenávají bezradně. Ovšem my chceme s pomocí Boží pokračovat v našem studiu a tak poznáme, zda toto saducejské pochybování má své opodstatnění.

„Ohniví koně“ Boží z hlediska nepochopitelných dálek nebeské svatyně
[KB1613] Zj 11:1 I dána mi třtina, podobná prutu, a postavil se tu anděl, řka: Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteříž se modlí v něm.
O úspěchu či neúspěchu při uposlechnutí tohoto pokynu Janem, nám Bible svědectví nedává. Jak však asi musel býti velký prostor prvního oddělení svatyně, jestliže se tam vešlo 101 milionů andělů a ještě nespočetné množství vykoupených všech dob. Nebo snad v tomto případě neselhává veškerá lidská matematika a geometrie? Museli bychom tedy přijmout za platné, že Jan zcela ohromen množstvím těch, kdož se modlí v prvém oddělení svatyně a kteří vytvářeli obrovitě se rozprostírající shluky, nesplnil svůj úkol, jakožto úkol pro něj nesplnitelný a neřešitelný.

Písmo svaté a také spisy Ducha prorockého nám podávají zprávu o čtyřech různých druzích svatyň pravého živého Boha.
První z nich byla Mojžíšovi předvedena na hoře jako vzor, jako jakási maketa skutečné svatyně Boží v nebesích. Právě tuto maketu navštívila sestra Whiteová v jednom ze svých prvních vidění za doprovodu Pána Ježíše Krista (EW 32). V tomto případě skutečně mohla přejít jedním lidským krokem z jednoho oddělení svatyně do druhého.

O druhém Božím chrámu hovoří Bible jako o svatyni udělané podle pokynů daných Mojžíšovi zde na zemi. Pozemští kněží zajišťovali službu ve svatyni, jakožto napodobení (předobrazu – makety) nebeské svatyně podle Božího plánu. Neboť Pán pravil Mojžíšovi: „Hlediž, abys udělal vše podle podobenství tohoto, kteréž tobě ukázáno bylo na hoře.“ (2 Moj. 25x40, Žid. 8x5).

Jako třetí pak známe ze Svědectví EGW chrám Boží, který se nalézá mimo Nový Jeruzalém na Nové zemi. Je tedy zapotřebí dobře rozlišovat mezi chrámem, který se nachází uvnitř Božího města v nebi a mezi chrámem, který byl ukázán Mojžíšovi i sestře Whiteové (EW 32), a mezi chrámem, který se nachází zevně Nového Jeruzaléma na hoře Sionu (EW 19), a za čtvrté mezi obrovitým a nepředstavitelně rozlehlým nádherným chrámem Božím, který navštívil ve vidění ap. Jan, jak již o něm dříve byla zmínka.

Když se kdysi procházel prorok a kněz Boží Ezechiel v době babylonského zajetí na březích řeky Chebar (asi r. 539 př. n. l.), spatřil náhle jakoby se nebe otevřelo a vstříc mu zavanul prudký vítr. Zahlédl zářící oblak, v němž uviděl náhle „ohnivý vůz“, jaký byl již dříve pozorován, např. během událostí s Eliášem a Elizeem (Ez. 1x1-4)
[KB1613] 2Kr 2:11 Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.
[KB1613] 2Kr 2:12 To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.

Když Syřané oblehli Dotain, kde byl Elizeus právě hostem, vzbudil jej ráno jeho služebník a celý ustrašený hlásil, že město je kolem dokola obklopeno nepřítelem. Tentokrát se modlil Elizeus: „Pane, otevři oči jeho“ a pak pravil ulekanému služebníku: :Neboj se, protože s námi je jich mnohem více než s nimi. Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou ohnivých koní a vozů“ (2 Kr. 6x15.17)

V těchto ohnivých vozech byli tehdy andělé Boží, kteří na základě Elizeovy modlitby přispěchali Izraelitům na pomoc. Podívejme se tedy dále, co vypráví Ezechiel o těchto tajemných „ohnivých koních“.
Několik století potom, z přibližujícího se zářícího oblaku spatřil Ezechiel nejprve vyšlehnout malé, avšak velmi prudké blesky. Když se pak vůz přiblížil, vypadal jako obrovitá otevřená mušle, jejíž horní část – horní víko vypadalo jako miniaturní nebeská klenba. Pod tím stáli okolo prudkého jasného ohně čtyři cherubové, kteří měli každý po čtyřech křídlech a čtyřech obličejích. A když stáli na místě jim určeném, zády k onomu ohni, dotýkali se navzájem horními špičkami křídel, která měli vodorovně roztažena. Spodními křídly pak zakrývali svá těla. Křídla těchto Božích andělů byla stále v pohybu a zdálo se, jakoby jimi řídili nebeské vozidlo. Vedle každého cherubína se nacházelo také dvojité kolo („kolo v kole“), jež se při letu pohybovala a působila velmi silný a prudký vichr (rotovala).
Podstatné, co lze ještě dodat k těmto ohnivým vozům je, že Ezechiel viděl nad „nebeskou klenbou“ tohoto vozu trůn, a na něm sedící postavu živého a pravého Boha, podobného Synu člověka. Krátce řečeno, Ezechiel ve svém vidění, jako kdysi Mojžíš a apoštol Jan, uzřel majestát Boží na jeho trunním, resp. na Jeho cestovním voze. Proč by tedy nemohla i sestra Whiteová ve svých viděních, týkajících se nebeské svatyně vidět podobné obrazy? Také všichni ti, kteří se nyní posvěcují a připravují pro Novou zem, budou smět po svém proměnění spolu se vzkříšenými spravedlivými nastoupit do pro nás možná dnes nepředstavitelného obrovského létajícího nebeského „vozu“ (vesmírného plavidla) a podniknout cestu ke křišťálovému moři.

Abychom se nyní ještě více přiblížili probírané tématice, je třeba vědět, že Písmo svaté hovoří o třech různých trůnech Božích:

1. Veliký bílý trůn na křišťálovém moři, který viděl Daniel, Jan a EGW ve svých viděních. (Dan. 7x9.10.13, Zj. 4x2.9, 20x11, EW 55).

2. Trunní vůz Pána Ježíše pozorovaný Ezechielem, Danielem, Janem a jinými svědky (Ez 1x10, Zj. 14x14, Dan. 7x13, Mat. 19x28, 25x31, Žid. 1x8). Mezi trunním vozem Všemohoucího a mezi trunním vozem přicházejícího Pána Ježíše, jakožto Krále králů, je zřetelný rozdíl. Zatímco o trůnu Pána Ježíše se dovídáme, že je obsluhován čtyřmi cherubíny, z nichž každý má čtyři křídla, a síla tohoto vozu spočívá v kolech o jejichž energii Ezechiel hovoří jakožto o „vichru“, apoštol Jan mluví o trůnu Nejvyššího jako o mnohem větším, obsluhovaném čtyřmi cherubíny se šesti křídly (tedy serafíny). Energie kol tohoto vozu je definována jako „planoucí oheň“. (Ez. 1x6.10.13, Dan. 7x9b, Zj. 4x6)

3. V nebeské svatyni existuje kromě právě popsaného velikého bělostného konferenčního trůnu prvního oddělení svatyně, odkud vycházejí úradky Boží, Jeho pokyny a příkazy andělům, ještě mnohem slavnější a krásnější trůn milosti nad deskami Desatera ve svatyni svatých. (Žid. 9x4.5, 4x16). V pozemské svatyni byl tento trůn milosti nazván „kapporat“ – slitovnicí se zlatými cherubíny. Podle židovské tradice se v této pozemské svatyni nad „kapporatem“ občas zjevovala přítomnost Boží v podobě mocného jasného světla „Šekinah“. Tato skutečnost poukazuje mimo jiné i na to, že Všemohoucí v nebeské svatyni svatých není vázán na svůj trůn milosti, po nepřetržité věky, jak si to občas mnozí představují (1 Sam. 4x4, 2 Sam. 6x2, Žalm 80x2).

Plnější poznání skutečnosti o dvou trůnech v nebeském chrámu nás vede ke dvěma důležitým závěrům:

A) Nepolepšitelní, kteří nechtějí nic vědět o Bohu a Jeho smyslu pro spravedlnost a Jeho lásce, kteří přehlížejí a nedbají Desatera, nemohou být souzeni před trůnem milosti Nejvyššího ve druhém oddělení – svatyně svatých. To je totiž místo naprostého omilostnění, a toto omilostnění nepřichází v úvahu pro nekající hříšníky. Oni odmítají jakékoliv pokání a nápravu a jednou provždy se rozhodli pro neposlušnost vůči Bohu. Od dob Adamových je před velkým bělostným trůnem prvního oddělení v přítomnosti Božího majestátu pověřenými anděly veden záznam o jednom každém člověku na zemi, o jeho činech a chování. Ti, kteří vítězí nad hříšnou přirozeností a překonávají sklony ke zlému, kteří si pokáním získávají plnou milost Boží a nakonec překonají i temnosti satana, jsou zaznamenáni Pánem Ježíšem a Jeho anděly do knihy života.

B) V průběhu vyšetřujícího soudu jsou od roku 1844 jména, která se ještě nacházejí v knize života, naším Přímluvcem, Pánem Ježíšem přinášena před nejvyššího Soudce, který dlí ve svatyni svatých na trůnu milosti. K přímluvě Pána Ježíše se připojuje „lkaními nevypravitelnými“ Duch svatý. Tento soud spojený dosud s milostí Boží dojde v nejbližší době i na nás a na naše milé. Ale také i my můžeme plným posvěcením se a s nejvroucnější motlitbou dotknout se této pro nás tak osudové události. Pak nebudeme muset, tak jako přestupníci zákona lásky a Božího Dekalogu (Žid. 8x10) během milénia stanout před bělostnou soudcovskou stolicí Nejvyššího (Jan 5x24, Jak. 2x13, 1 Petr. 4x17). Před touto stolicí už potom nebude milosti pro zkroušené hříšníky a opožděné kajícníky.
Nepolepšitelní budou souzeni z bílého majestátního trůnu Božího, který se nachází v prvním oddělení svatyně, na který Bůh opět usedne po uplynutí doby milosti a milénia. S úděsem budou sledovat na obloze živé panorama ve kterém poznají své vlastní hříchy a viny. Zatímco Pán Ježíš bude v klidu se svými věrnými v Novém Jeruzalémě, nevěrní budou s úzkostí a děsem sledovat svoji sebejistou a neplodnou minulost a všechno to, co ve svém životě zapříčinili, v živém panoramatu na obloze, jakoby na „obrazovce nebeské televize“. Potom spadne od bílého trůnu Nejvyššího oheň a síra. To bude odměna za bezbožnost – druhá smrt.
Avšak vraťme se k vyšetřujícímu soudu, který nejprve oddělí zrno od plév:
„Viděla jsem, jak Nebeský Otec povstal ze svého trůnu (v nebeské svatyni v prvním oddělení) a odebral se v ohnivém voze do druhého oddělení (svatyně svatých) za (druhou) oponu, aby se tam posadil (Dan. 7x9). Potom Ježíš povstal z trůnu (který se nacházel v prvním oddělení svatyně)…když opustil trůn a poněkud poodešel, přijel oblakový vůz s ohnivými koly (tedy ohnivý vůz nebeského Otce se vrátil, aby odvezl Syna Božího – Dan 7x9b), obklopený anděly. Ježíš nastoupil a byl vezen do svatyně svatých, kde již seděl Otec. Potom jsem spatřila stát Pána Ježíše jako Velekněze před Otcem.“ (EW 55)
Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu. Avšak mnozí odpadlíci, zlehčují učení vztahující se na nebeskou svatyni a zlomyslně o něm hovoří jako o „nebeském zeměpisu“, který pro nás údajně nemá žádnou cenu. Ztratili trpělivost a s ní i podíl na trojandělském poselství (Zj. 14x12). Rovněž nechtějí věřit, že Duch prorocký je i dnes aktivní v církvi Boží (Zj. 12x17). O sestře Whiteové se mluví ironicky, že ona byla „Duchem prorockým“, ačkoliv tomu tak není.

[Neregistrovaný]

Zj 3:21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.
Z těchto slov poznáváme, že Ježíš, jak to sdělil apoštolu Janovi před sedmi svícny nebeské svatyně, usedl tam spolu s nebeským Otcem na nějakém trůnu. Slova „A sedím s Otcem svým na trůnu jeho“, jsou vyřknuta z gramatického hlediska v přítomném čase. Co to tedy byl za trůn, který viděl apoštol Jan a EGW v prvém oddělení nebeské svatyně?

Mikime, i když připustíme, že se Janovi zjevil Kristus v 1.oddělení svatyně (námitku k tomu jsem už uvedl), tak podle mně chybně spojuješ slova Krista v Zj 3:21 s úvahou, že v 1.oddělení je trůn. Kde je trůn není z textu zřejmé, Jan žádný trůn neviděl, sice se o něm zmiňuje v Zj 1:14 a 3:21, ale nelze určit, kde je.
Častá zmínka o trůnu je v Zj.4, ale i zde není náznak spojení se svatyní.

A proč tedy protivníci pravdy Boží pokyvují nedůvěřivě hlavami, jakmile přijde řeč na ohnivé vozy, o nichž je zmínka ve spisech Ducha prorockého, a kterých je třeba použít, chce-li se někdo dostat z jednoho oddělení svatyně do druhého. Říkají: „Vždyť přece sestra Whiteová ve svých viděních překonala vzdálenosti z prvního oddělení přes oponu do druhého oddělení nebeské svatyně jedním lidským krokem.“ V tom spatřují nepřekonatelný rozpor a živí tím svoji nedůvěru. „Svědectví sestry Whiteové si protiřečí“, poznamenávají bezradně. Ovšem my chceme s pomocí Boží pokračovat v našem studiu a tak poznáme, zda toto saducejské pochybování má své opodstatnění.

Protivník Boží pravdy určitě nejsem, ale kde čteš v Písmu, že je potřeba k překonání vzdálenosti mezi svatyněmi použít ohnivé vozy? A co má pochybování společného se saduceji? Kam jsme se dostali od zásady "tak praví Písmo" !

Jako třetí pak známe ze Svědectví EGW chrám Boží, který se nalézá mimo Nový Jeruzalém na Nové zemi. Je tedy zapotřebí dobře rozlišovat mezi chrámem, který se nachází uvnitř Božího města v nebi a mezi chrámem, který byl ukázán Mojžíšovi i sestře Whiteové (EW 32), a mezi chrámem, který se nachází zevně Nového Jeruzaléma na hoře Sionu (EW 19), a za čtvrté mezi obrovitým a nepředstavitelně rozlehlým nádherným chrámem Božím, který navštívil ve vidění ap. Jan, jak již o něm dříve byla zmínka.

A byly by k tomu nějaké texty z bible?

Ti, kteří vítězí nad hříšnou přirozeností a překonávají sklony ke zlému, kteří si pokáním získávají plnou milost Boží a nakonec překonají i temnosti satana, jsou zaznamenáni Pánem Ježíšem a Jeho anděly do knihy života.

Mikime, zdá se mi, že praktikuješ legalismus v jeho čisté podobě.

V průběhu vyšetřujícího soudu jsou od roku 1844 jména, která se ještě nacházejí v knize života, naším Přímluvcem, Pánem Ježíšem přinášena před nejvyššího Soudce, který dlí ve svatyni svatých na trůnu milosti. K přímluvě Pána Ježíše se připojuje „lkaními nevypravitelnými“ Duch svatý. Tento soud spojený dosud s milostí Boží dojde v nejbližší době i na nás a na naše milé.

Kdo v Něho věří, není souzen, Takový koncept, který jsi popsal, znevažuje oběť Pána Ježíše na kříži, která je dostatečná.

Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu.

To je tedy opravdu vidíme.

[Tomáš Plechatýý]

Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu.

Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?
Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“
(bible Lukáš 11,10-13)

Poohlédla jsem se po zástupu, který se ještě skláněl před trůnem a nevěděl, že Pán Ježíš jej opustil. Pak se zdálo, že u trůnu stojí satan, aby se pokusil provádět dílo Boží. Viděla jsem ten zástup, hledící k trůnu a modlící se: "Otče, dej nám svého Ducha!" Satan potom na ně dechl nesvatý vliv, v němž bylo světlo a mnoho moci, avšak žádná čistá láska, žádná radost, žádný pokoj. Záměrem satanovým bylo udržovat je v bludu, zaostalosti a klamat dítky Boží.
(,,služebnice Páně" Ellen Whiteová, rané spisy )
https://www.ellenwhiteova.cz/rane-spisy/konec-2300-dni/

[Dušan Seberíni]

vierouka-f4/ellen-gould-white-t129-170.html

[???]

Tie ilustrácie, obrazy doslovne chápané a potom vysvetlené to už nie je úsmevné, ale je to k plaču.
Daniel sa modlil a hneď bol pri ňom posol a nikde nie je napísané ako dlho cestoval a aký dopravny prostriedok použil.
EGW nebola neomylná a nebola vykladač Biblie.

[mikim]

Zj 3:21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.
Z těchto slov poznáváme, že Ježíš, jak to sdělil apoštolu Janovi před sedmi svícny nebeské svatyně, usedl tam spolu s nebeským Otcem na nějakém trůnu. Slova „A sedím s Otcem svým na trůnu jeho“, jsou vyřknuta z gramatického hlediska v přítomném čase. Co to tedy byl za trůn, který viděl apoštol Jan a EGW v prvém oddělení nebeské svatyně?

Mikime, i když připustíme, že se Janovi zjevil Kristus v 1.oddělení svatyně (námitku k tomu jsem už uvedl), tak podle mně chybně spojuješ slova Krista v Zj 3:21 s úvahou, že v 1.oddělení je trůn. Kde je trůn není z textu zřejmé, Jan žádný trůn neviděl, sice se o něm zmiňuje v Zj 1:14 a 3:21, ale nelze určit, kde je.
Častá zmínka o trůnu je v Zj.4, ale i zde není náznak spojení se svatyní.

A proč tedy protivníci pravdy Boží pokyvují nedůvěřivě hlavami, jakmile přijde řeč na ohnivé vozy, o nichž je zmínka ve spisech Ducha prorockého, a kterých je třeba použít, chce-li se někdo dostat z jednoho oddělení svatyně do druhého. Říkají: „Vždyť přece sestra Whiteová ve svých viděních překonala vzdálenosti z prvního oddělení přes oponu do druhého oddělení nebeské svatyně jedním lidským krokem.“ V tom spatřují nepřekonatelný rozpor a živí tím svoji nedůvěru. „Svědectví sestry Whiteové si protiřečí“, poznamenávají bezradně. Ovšem my chceme s pomocí Boží pokračovat v našem studiu a tak poznáme, zda toto saducejské pochybování má své opodstatnění.

Protivník Boží pravdy určitě nejsem, ale kde čteš v Písmu, že je potřeba k překonání vzdálenosti mezi svatyněmi použít ohnivé vozy? A co má pochybování společného se saduceji? Kam jsme se dostali od zásady "tak praví Písmo" !

Jako třetí pak známe ze Svědectví EGW chrám Boží, který se nalézá mimo Nový Jeruzalém na Nové zemi. Je tedy zapotřebí dobře rozlišovat mezi chrámem, který se nachází uvnitř Božího města v nebi a mezi chrámem, který byl ukázán Mojžíšovi i sestře Whiteové (EW 32), a mezi chrámem, který se nachází zevně Nového Jeruzaléma na hoře Sionu (EW 19), a za čtvrté mezi obrovitým a nepředstavitelně rozlehlým nádherným chrámem Božím, který navštívil ve vidění ap. Jan, jak již o něm dříve byla zmínka.

A byly by k tomu nějaké texty z bible?

Ti, kteří vítězí nad hříšnou přirozeností a překonávají sklony ke zlému, kteří si pokáním získávají plnou milost Boží a nakonec překonají i temnosti satana, jsou zaznamenáni Pánem Ježíšem a Jeho anděly do knihy života.

Mikime, zdá se mi, že praktikuješ legalismus v jeho čisté podobě.

V průběhu vyšetřujícího soudu jsou od roku 1844 jména, která se ještě nacházejí v knize života, naším Přímluvcem, Pánem Ježíšem přinášena před nejvyššího Soudce, který dlí ve svatyni svatých na trůnu milosti. K přímluvě Pána Ježíše se připojuje „lkaními nevypravitelnými“ Duch svatý. Tento soud spojený dosud s milostí Boží dojde v nejbližší době i na nás a na naše milé.

Kdo v Něho věří, není souzen, Takový koncept, který jsi popsal, znevažuje oběť Pána Ježíše na kříži, která je dostatečná.

Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu.

To je tedy opravdu vidíme.

...Mikime, i když připustíme, že se Janovi zjevil Kristus v 1.oddělení svatyně (námitku k tomu jsem už uvedl), tak podle mně chybně spojuješ slova Krista v Zj 3:21 s úvahou, že v 1.oddělení je trůn. Kde je trůn není z textu zřejmé, Jan žádný trůn neviděl, sice se o něm zmiňuje v Zj 1:14 a 3:21, ale nelze určit, kde je.
Častá zmínka o trůnu je v Zj.4, ale i zde není náznak spojení se svatyní.

Pán Ježíš ukázal ve vidění svatyni i svatyni svatých vč. truhly smlouvy, to, že tam musel vidět i trůn je 100%.
Zjevení Janovo 11:1  I dána mi třtina, podobná prutu, a postavil se tu anděl, a řekl mi: Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteříž se modlí v něm.
Zjevení Janovo 11:19  I otevřín jest chrám Boží na nebi, a vidína jest truhla smlouvy jeho v chrámě jeho. I stalo se blýskání, a hlasové, a hromobití, a země třesení, i krupobití veliké.
Zjevení Janovo 15:5  Potom pak viděl jsem, a aj, otevřín jest chrám stánku svědectví na nebi.
Zjevení Janovo 15:8  I naplněn jest chrám dýmem, pocházejícím od slávy Boží a od moci jeho, a žádný nemohl vjíti do chrámu, dokudž se nevykonalo sedm ran těch sedmi andělů.

Zjevení Janovo 4:2  A hned byl jsem u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu jeden seděl.
Zjevení Janovo 4:3  A ten, jenž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspidu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu.
Zjevení Janovo 4:4  A okolo toho trůnu bylo stolic čtyřmecítma, a na těch stolicích viděl jsem čtyřmecítma starců sedících, oblečených v roucha bílá. A měli na hlavách svých koruny zlaté.
Zjevení Janovo 4:5  A z toho trůnu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm lamp ohnivých hořících před trůnem, jenž jsou sedm Duchů Božích.
Zjevení Janovo 4:6  A před trůnem bylo moře sklené, podobné křišťálu, a uprostřed trůnu a vůkol trůnu čtvero zvířat, plných očí zpředu i zzadu.
Zjevení Janovo 4:9  A když ta zvířata vzdávala slávu a čest i díků činění sedícímu na trůnu, živému na věky věků,
Zjevení Janovo 4:10  Padlo těch čtyřmecítma starců před obličejem sedícího na trůnu, a klanělo se živému na věky věků, a metali koruny své před trůnem, řkouce:
Zjevení Janovo 5:1  I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi
Zjevení Janovo 5:7  I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
Zjevení Janovo 5:11  I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,
Zjevení Janovo 5:13  Též všecko stvoření, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v moři, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem řkoucí: Sedícímu na trůnu a Beránkovi požehnání, čest a sláva i síla na věky věků.
Zjevení Janovo 6:16  A řekli horám a skalí: Padněte na nás a skrejte nás před tváří toho, jenž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka.
Zjevení Janovo 7:10  A volali hlasem velikým, řkouce: Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka.
Zjevení Janovo 7:11  A všickni andělé stáli okolo trůnu a starců a čtyř zvířat. I padli před trůnem na tváři své a klaněli se Bohu,
Zjevení Janovo 7:15  Protož jsou před trůnem Božím, a slouží jemu dnem i nocí v chrámě jeho; a ten, jenž sedí na trůnu, přebývati bude s nimi.
Zjevení Janovo 7:17  Nebo Beránek, kterýž jest uprostřed trůnu, pásti je bude, a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich.
Toto jsou všechno verše o trůnu v 1 oddělení svatyně kde Ježíš přebýval po svém vzkříšení až do roku 1844.

...Protivník Boží pravdy určitě nejsem, ale kde čteš v Písmu, že je potřeba k překonání vzdálenosti mezi svatyněmi použít ohnivé vozy?
Když se podíváš jak obrovská musí být nebeská svatyně jako součást chrámu v nebi, když v ní slouží 101 mil. andělů, atd.atd., je jasné, že ji neprojdeš jedním krokem jak prošla EGW v jiné svatyni, která i byla také ukázána, a vzhledem k tomu, že se Bůh JHWH pohybuje běžně ve vesmírné lodi stejně jako Ježíš viz Písmo Ezechie apod. nevidím důvod proč bych nevěřil slovům EGW, které to bylo ukázáno.

...A byly by k tomu nějaké texty z bible?
Nevím, zda bych to našel i v Písmu, najdeš to zcela jistě u EGW, což je na stejné úrovni jako Písmo. Ježíš nám toho chtěl ještě tolik říci ve své době, ale učedníci by to nesnesli, jak On sám říká, a proto nám to sdělil např. skrze EGW, která se stala Jeho poslem zde na zemi v době konce. Bylo by velmi trapné si myslet, že to co Bůh někomu zjeví ve vidění, ve snech se musí 100% shodovat s Písmem, slovo od slova. Takové zjevení pak předané nám by nám prakticky k ničemu nebylo, když si to můžeme přečíst v Písmu. Praktický význam má vidění jedině takové, které třeba více vysvětluje nějaký biblický příběh nebo nám sdělí úplně nové informace, což pokládám za pro mně zcela jistě přednější. A díky Bože ti za EGW, že jsi ji předal tolik nových informací, které nejsou v Písmu.

...

Ti, kteří vítězí nad hříšnou přirozeností a překonávají sklony ke zlému, kteří si pokáním získávají plnou milost Boží a nakonec překonají i temnosti satana, jsou zaznamenáni Pánem Ježíšem a Jeho anděly do knihy života.

Mikime, zdá se mi, že praktikuješ legalismus v jeho čisté podobě.

Legalismus
Kategorie: křesťanství
Označuje snahu žít a chápat - víru ve vnějších a formálních výrazech, jako by byla jakýmsi hnacím řemenem zvláštních závazků a povinností. Ve skutečnosti jde o podceňování jak Boží - milosti, tak lásky, kdy se náboženství redukuje na dodržování zákona, který lze převést na příkazy vztahující se především na vnější úkony. Ježíšovy výtky vůči zákoníkům a farizeům jsou v evangelích zvláště důrazné (Mt 23,1nn 13-36 a mnohé další).

Já určitě nepodceňuji Boží milost ani lásku stejně tak nepodceňuji dodržování Desatera, které vede k životu jak potvrdil i sám Ježíš, který Desatero ani 1x neporušil a my máme žít tak jak žil on, to nevíš?
1 Janův 2:6  Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

...Kdo v Něho věří, není souzen, Takový koncept, který jsi popsal, znevažuje oběť Pána Ježíše na kříži, která je dostatečná.

Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu.

To je tedy opravdu vidíme.

Každý kdo v něho věří bude posuzován (a je již dnes na tříbícím soudu v nebi, který probíhá ve svatyni svatých) podle Královského zákona Desatera viz Jakub. Pokud žiješ tak jak Bůh požaduje a plníš vše jak máš na soud jistě přijdeš, ale dostaneš tam odměnu a budeš postaven po pravici, pokud ale žiješ svévolně, hřešíš a nečiníš pokání z hříchů a neplníš Boží vůli, pak obdržíš trest a budeš postaven před Božím trůnem po levici a půjdeš do věčného zatracení. Ale to je již jiné téma.

[mikim]

Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu.

Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?
Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“
(bible Lukáš 11,10-13)

Poohlédla jsem se po zástupu, který se ještě skláněl před trůnem a nevěděl, že Pán Ježíš jej opustil. Pak se zdálo, že u trůnu stojí satan, aby se pokusil provádět dílo Boží. Viděla jsem ten zástup, hledící k trůnu a modlící se: "Otče, dej nám svého Ducha!" Satan potom na ně dechl nesvatý vliv, v němž bylo světlo a mnoho moci, avšak žádná čistá láska, žádná radost, žádný pokoj. Záměrem satanovým bylo udržovat je v bludu, zaostalosti a klamat dítky Boží.
(,,služebnice Páně" Ellen Whiteová, rané spisy )
https://www.ellenwhiteova.cz/rane-spisy/konec-2300-dni/

Poohlédla jsem se po zástupu, který se ještě skláněl před trůnem a nevěděl, že Pán Ježíš jej opustil. Pak se zdálo, že u trůnu stojí satan, aby se pokusil provádět dílo Boží. Viděla jsem ten zástup, hledící k trůnu a modlící se: "Otče, dej nám svého Ducha!" Satan potom na ně dechl nesvatý vliv, v němž bylo světlo a mnoho moci, avšak žádná čistá láska, žádná radost, žádný pokoj. Záměrem satanovým bylo udržovat je v bludu, zaostalosti a klamat dítky Boží.

Mysleli si, že se modlí k Otci, ale naopak se modlili ve skutečnosti k satanu, protože Otec tam již dávno nebyl, protože odjel do svatyně svatých a Ježíš za ním.
Pokud tomu nerozumíš, tak se zeptej EGW jak to myslela. Určitě to ale souhlasi s tím co učí Bůh skrze Písmo a co dělá satan.
EGW může napsat cokoliv i to co není v Písmu, takže to nikdy nemůžeš porovnávat slovo od slova s Písmem jestli to souhlasí, to by byl velmi naivní přístup .

[Tomáš Plechatýý]

EGW je Tvou Bohyní a modlou.

Pochopil jsem, že už dávno jsi dospěl k tomu, že je vlastně úplně jedno co napsala, protože ty věříš všemu co napsala.
Je úplně jedno jestli se to shoduje s biblí, nebo ne, protože ty věříš, že je to všechno Bohem inspirované.

Jedinnou vyjímku tvoří tvůj vlastní pohled na desátky, kde tvrdíš, že jí to do spisů podsunula církev a ona sama to nenapsala.
A tomu věříš proto, abys mohl dál věřit proti desátkům a zároveň ti zůstala tvá modla jménem knihy od EGW.

Pořád sice říkáš, že je Bohu a bibli podřízená a že není výše než Bůh a Ježíš, ale stavíš ji nad apoštola Pavla i nad bibli, není pro tebe problém že píše věci, které v bibli nejsou, protože je to stejně od Boha (tehdy jsme to nemohli snést tak s tím počkal až do doby EGW).
Zatímco části bible, které se ti nelíbí, tak shazuješ, že Pavel protiřečil Kristu a proto je špatný až falešný apoštol, tak EGW je pravá prorokyně a vždycky bude.

Je úplně jedno co ti kdo jiný někde najde v jejích knihách, vždycky to obhájíš. Nemůžeš jinak. Ty nemůžeš připustit, že se pletla nebo že vědomě klamala, nebo že by prostě nebyla Bohem vedená. Tvá víra v ní a oddanost této už mrtvé ženě a jejím knihám je slepá a fanatická.

Nejsi následovník Ježíše, ani následovník bible, konečné slovo nemá bible a její jasný smysl. Konečné slovo má u tebe takový výklad bible, který je v souladu s EGW.

EGW a její knihy jsou tím, čím se řídíš, čemu prokazuješ víru a úctu, její knihy máš v úctě a tím je uctíváš. Nemohl bys bez ní existovat. Byl bys ztracený a bezradný ve světě, kde by ses nemohl o ní opřít. Bůh sám ti nestačí, ani bible samotná ti nestačí. Neměl bys něco navíc proti ostatním křesťanům a církvím, kdybys ji neměl.

Ten kdo vymyslel tento -ismus ten celý systém učení by z tebe musel mít radost. Získal v tobě slepě oddaného následovníka, který věří všemu co řekla nebo napsala. Kdyby byla naživu a znala tě, tak bys jí byl zcela vydán na milost a nemilost. Cokoliv by ti napsala do dopisu tak bys přijal a klidně bys kvůli ní zničil svůj osobní nebo pracovní život. Nevím co by musela napsat, kam až by musela zajít abys vůbec byl schopný se postavit na odpor, nebo alespoň v koutku mysli začít odporovat, či pochybovat, zda je to správné.

Žádná základní nauka z bible ti není dost Svatá, aby jí EGW neměla moc vyložit jinak klidně i úplně opačně a ty jí přesto budeš hájit.

Nemohu to změnit, nemohu tě změnit, respektuji že to tak máš.
Ale v mém pohledu klesá hodnota tvých příspěvků, na úroveň nemyslících následovníků jiných -ismů.
Namátkově někteří svědkové Jehovovi reagují jakoby měli vymytý mozek a jen lehce poupraví předem naučenou odpověď na dané téma vyučovanou v teokratické škole.
Stejně někteří muslimové nedokáží vůbec mozkem vstřebat a připustit možnost, že se mýlí a že Korán nebo Mohamed se mohl mýlit, raději jsou schopni tu krizi zažehnat agresivitou.
Žel někam mezi takovéto lidi zařazuji tvé příspěvky.
Skoro jako robota.

Nepíšu ti to, abych tě ponížil. Píšu ti to v naději, že tě to praští do očí a snad se sám zkusíš podívat na sebe z nadhledu.
Zkus si vybavit jak jsi vlastně poprvé uvěřil Bohu. Jaký si s Ním měl vztah na počátku.
Jaké to bylo ve tvém životě před tím, než jsi objevil Ellen Gould Whiteovou.

[Neregistrovaný]

Pán Ježíš ukázal ve vidění svatyni i svatyni svatých vč. truhly smlouvy, to, že tam musel vidět i trůn je 100%.

Mikime, máš můj obdiv, ta vytrvalost, ta víra v EGW, to se hned tak nevidí.
Na druhou stranu mne napadá, zda je to to, co od nás chce Pán. Opravdu od nás chce takové konstrukce bez jasného "tak praví Písmo"?
Proč by musel být na 100% trůn tam, kde je truhla?

Toto jsou všechno verše o trůnu v 1 oddělení svatyně kde Ježíš přebýval po svém vzkříšení až do roku 1844.

Ano, uvedl jsi hodně veršů, dal jsi si s tím práci, ale stejně si nedokázal, že trůn je v 1.oddělení svatyně. Tak je to i někdy v životě, běžném i duchovním - mnoho námahy a výsledek nula.

Když se podíváš jak obrovská musí být nebeská svatyně jako součást chrámu v nebi, když v ní slouží 101 mil. andělů, atd.atd., je jasné, že ji neprojdeš jedním krokem

to je úplně jasné, včetně počtu andělů, očekávám, že brzy ujasníš přesné rozměry této svatyně.

Nevím, zda bych to našel i v Písmu, najdeš to zcela jistě u EGW, což je na stejné úrovni jako Písmo.

Myslím, že jsi papežštější, než papež, já bych docela chtěl nějaké texty z Písma, než citáty od EGW-budou?

Já určitě nepodceňuji Boží milost ani lásku stejně tak nepodceňuji dodržování Desatera, které vede k životu jak potvrdil i sám Ježíš, který Desatero ani 1x neporušil a my máme žít tak jak žil on, to nevíš?
1 Janův 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

To jsem rád, že nepodceňuješ Boží milost. Ta pasáž z Janova listu, není to spíše o tom, abychom žili v lásce?
Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli. 8 A přece vám píšu přikázání nové – vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí. 9 Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě. 10 Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle a není nikomu kamenem úrazu. 11 Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmě a ve tmě chodí; neví, kam jde, neboť tma mu oslepila oči.

Pokud žiješ tak jak Bůh požaduje a plníš vše jak máš na soud jistě přijdeš, ale dostaneš tam odměnu a budeš postaven po pravici, pokud ale žiješ svévolně, hřešíš a nečiníš pokání z hříchů a neplníš Boží vůli, pak obdržíš trest a budeš postaven před Božím trůnem po levici a půjdeš do věčného zatracení. Ale to je již jiné téma.

Nejlépe je odpovědět biblicky:
-Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. 18 Kdo v něho věří, není souzen.
-Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
-Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
-Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše.

Spasení není z plnění, zachovávání, nejedení, dávání...ale pouze a pouze z milosti. Proto mám jistotu spasení, protože jsem tuto milost přijal.