Tomasovo evanjelium

[log]

O tom ako padnu slova Tomasovho evanjelia vnivoc alebo na urodnu podu:

Ježiš povedal: Hľa, vyšiel rozsievač, nabral do dlane a rozsieval. Niektoré semená padli na cestu. Prileteli vtáci a pozobali ich. Iné padli na skalu a nezapustili korene dolu do zeme a nevyhnali klas. A iné padli do tŕnia, ktoré semeno zadusilo a červ ich zožral. A iné zas padli do dobrej zeme a vydali dobrý plod. Prinesli šesťdesiatnásobok a stodvadsaťnásobok.

[ambassador]

Dovolím se ve vší úctě k tobě zeptat: "U tebe to padlo kam, když se z tebe stal ateista?"

[log]

U mna na skalu. A u Teba ? Moj ateizmus je od Jezisovho ucenia rovnako daleko ako Tvoj mysticizmus.

[ambassador]

Nejsem si jistý jestli stejně nebo podobně chápeme význam slova mysticismus. Boha poznávám ve svém praktickém životě. Jsem originál a takto mě oslovuje Bůh. Většinou ti co mě znají osobně, tak mě vnímají spíše jako praktika. Jednak jsem praktik v občanském životě a pak jsem praktik i v křesťanství. Takto se snažím prožívat své křesťanství. Hodně mě oslovuje praktický přístup Ježíše Krista k potřebným lidem své doby.
Stále jsem v rukou Božích, cítím se bezpečně navzdory tomu, že procházím soužením, posměchem a nepochopením, někdy i těch nejbližších.

[Realista]

Mysticismus se projevuje uctivanim a oddanosti urcitemu zosobnenemu bozstvu (Jezis pro krestany, Krisna pro hinduisty, Buddha pro buddhisty atd...). Jezis vsak o sobe pochopitelne neucil, ze je Bohem (Janovo evangelium, kde se podobne naznaky objevuji je nejmladsi a svym charakterem jiz spise pusobi jako teologicka prace, kdyz Jezisovi vklada do ust samotne teologicke vyroky o jeho osobe), ani svym ucednikum nikde nerikal, ze jejich hrichy na nej "naskacou" a budou vymazány (teologie zastupne obeti). Ucil pouze Kralovstvi Bozi ve smyslu zidovske tradice. Staci odfiltrovat pozdejsi teologicke nanosy a toto uceni zretelne vystoupi do popredi. Dulezity v teto souvislosti je list Jezisova bratra Jakuba (Jakub "Spravedlivy"). Jakub znal Jezisovo uceni jako jeho rodný bratr a nejvyssi autorita rane cirkve po Jezisove smrti z první ruky. V tomto ma "mikim" pravdu. Pavel "znal" Jezise pouze skrze svuj mysticky zazitek a vytvari zcela nove uceni jako syntezu nekolika tradic.

[Tomáš Plechatýý]

Ok poslouchám tu Loga, Realistu a slyšel jsem i Mikima.

Jde ale o to, že vaše závěry a teologie vlastně vedou ke zcela jiné skripturologii.

Trochu jako v Historii Markion na základě ,,vědeckého výzkumu" z novozákonních knih vymažete spoustu kanonických knih jako ,,odfiltrování pozdějších nánosů" a naopak se stává pro výklad pevné a podpůrné ,,Tomášovo Evangelium".

S takto radikální změnou neočekávejte ve svém ,,objevném" přístupu k teologii větší konsenzus ohlasy a následovníky než měl Markion nebo jiní následovníci vyšší biblické kritiky (nebo pojetí Bultmanna, Schweitzera, atd.).

Mainstreamový protestantský přístup ke kánonu písma (66 knih) od Luthera má dodnes nejvíce následovníků a zároveň v nich vypěstovanou oddanost a hrdost na princip ,,sola scriptura" který je tmelí a umožňuje jim psychicky ,,ustát" nesrovnalosti z toho vyplývající. Naopak příliš přemýšlející jako věřící budou neustále zkoušet hýbat zažitými pilíři dogmat aby zjistili, jestli se náhodou nehýbou, tak už z definice nebudou tolik pevní, početní a ještě ochotni nějak výrazněji svou teologii šířit a být na ni hrdí.

Takové uvažování je předem odsouzeno k menšinovému okraji spektra kde bude často rychle hlavním proudem odsouzeno a bez porozumění onálepkováno.

Na druhou stranu se mohou klasičtí křesťané věřící v kánon (tedy i adventisté) lidí jako vy ptát:

,,Dobrá když bouráte víru v kánon a mnohé z knih bible a z učení Ježíše pro vás není věrohodné, co tím vlastně přinášíte dobrého a pozitivního?" ,, O co je váš život nyní bohatší, vaše vztahy láskyplnější vaše víra více podpírající v těžkých dobách s touto teologií?"

,,K čemu bude šířit váš názor? Komu nebo čemu to prospěje?"

[log]

Mainstreamový protestantský přístup ke kánonu písma (66 knih) od Luthera má dodnes nejvíce následovníků a zároveň v nich vypěstovanou oddanost a hrdost na princip ,,sola scriptura" který je tmelí a umožňuje jim psychicky ,,ustát" nesrovnalosti z toho vyplývající. Naopak příliš přemýšlející jako věřící budou neustále zkoušet hýbat zažitými pilíři dogmat aby zjistili, jestkmli se náhodou nehýbou, tak už z definice nebudou tolik pevní, početní a ještě ochotni nějak výrazněji svou teologii šířit a být na ni hrdí.

Tomasovo evanjelium bolo objavene v roku 1945 teda ide o relativne horucu novinku, o ktorej vsak dodnes skoro nikto nevie. Text je datovany do prveho, najneskor druheho storocia.

Je to objav novsi ako Luther, novsi ako Whiteova. Nie je sa teda o co opriet, v ramci tradicnych autorit, nikto nam nepomoze "posvatit" jeho pravost, tato uloha je cisto na nas. Preto ma zaujalo, ako sa k tomu postavite. Zatial badam opatrnost.

[Realista]

Tomasi vubec me nenapadlo takto uvazovat. Zajima me pravda ve smyslu overitelnosti a relativni pravdepodobnosti a dulezita je pro me osobni integrita, ne "patreni k majorite nebo minorite". Problematice historickeho Jezise a rekonstrukce jeho puvodniho uceni se venuji dlouhodobe , intenzivneji cca posledni 2 roky. Jsem laik, zadny ucenec. Me zavery jsou soukrome (a budou se jeste mnohokrat menit) a nikomu je nehodlam predepisovat a uz vubec neocekavam nasledovniky. Zde jen obcas sdilim k cemu jsem dospel a kazdy si z toho muze vzit co uzna za vhodne. Respektuji odlisne nazory, ale vyhrazuji si pravo s nimi polemizovat. Jezisovo uceni se snazim vnimat v kontextu jeho doby, historickych realii. Urcite principy ale povazuju za spravne a aplikovatelne i v soucasne dobe. Nic noveho pod sluncem. Z hlediska lidskych vztahu jiz bylo vse prozito a vyzkouseno generacemi pred nami. Kvalitu sveho zivota subjektivne posoudit jiste mohu (ale at spise druzi posoudi kvalitu jejich souziti se mnou), paradoxne zmizel predevsim strach, jsem vyrovnanejsi, zmizela potreba obhajovat si sam pred sebou nejaky bias za kazdou cenu, zmizela potreba nekam patrit... Nevim co konkretne te zajima, asi kazdy premyslime dost odlisne.

[Tomáš Plechatýý]

Problém, který může, spíš musí, vyvolat objevení nového Tomášova Evangelia, jsem nastínil už ve vlákně: ,,Proč věříme v Kánon".

Právě víra v kánon která jinak dává křesťanství relativně velikou jednotu a stabilitu se může stát jeho největší slabinou.

Když kdokoliv vytáhne najednou nově objevené/ zveřejněné věrohodné znění spisů z doby Ježíšovy, ve kterých bude jiná teologie, nebo část starých spisů odhalí jako falešné či už pozměněné a najde původnější, přesnější, nebo jen jiné znění.

Ignorace je cesta nejmenšího odporu, proto nebuď překvapený pokud k ní dojde.

[Realista]

Podle me prave predpoklad jakesi jednoty kanonu neni nicim oduvodneny. Je prece prirozene, ze vedle sebe koexistovaly a pripadne se navzajem "poziraly" ruzne souperici teologie a pak z te vitezne (ktera mimochodem ustavila kanon ve 4. stoleti) se zase odstepovaly nejruznejsi hereze. Vubec nevim proc by mela byt snaha "harmonizovat" navzajem ruzne casti kanonu tim spravnym hermenuetickym pristupem? Bible je pro me inspirativni prave v tom, ze zachycuje urcity proces, vyvoj v mysleni cloveka. Je to thesaurus tisicilete lidske zkusenosti.

K editacim a doplnovani jiste dochazelo. Diky moznosti porovnavat ruzne rukopisy o tom mame celou radu dokladu. Napriklad nejranejsi rukopisy Markova evangelia konci prazdnym hrobem a zbytek textu je zcela jiste pozdejsi dodatek.