Církev

[ambassador]

Univerzální jednota církve je nedosažitelná, přesto se můžeme k sobě navzájem chovat tak, jak je patrné ze slov Ježíše Krista. Opovrhuje-li kdokoliv jmenovitě nějakou skupinou-církví, pak je zřejmé, že se jen zviditelňuji na její dílčí nedokonalosti a to může odsunout do pozadí jeho vlastní nedostatečnost.
Je to jednoduché - nepatřit do žádné viditelné církve a tak "vypadat" ve svých očích v naprostém pořádku.
To je velký klam věřících "samostojících", kteří sebe sama zařazují do neviditelné církve.
To je stav, který vede k znemožnění být konfrontován s ostatními spoluvěřícími.
Patřit do nějaké viditelné církve je závazek a odpovědnost, není to společenství stejných figurek s naprosto stejným myšlením.

[Viktorrealita]

Univerzální jednota církve je nedosažitelná, přesto se můžeme k sobě navzájem chovat tak, jak je patrné ze slov Ježíše Krista. Opovrhuje-li kdokoliv jmenovitě nějakou skupinou-církví, pak je zřejmé, že se jen zviditelňuji na její dílčí nedokonalosti a to může odsunout do pozadí jeho vlastní nedostatečnost.
Je to jednoduché - nepatřit do žádné viditelné církve a tak "vypadat" ve svých očích v naprostém pořádku.
To je velký klam věřících "samostojících", kteří sebe sama zařazují do neviditelné církve.
To je stav, který vede k znemožnění být konfrontován s ostatními spoluvěřícími.
Patřit do nějaké viditelné církve je závazek a odpovědnost, není to společenství stejných figurek s naprosto stejným myšlením.

Zjavne si ma nepochopil.

Ja predsa nevyzývam nechodiť do nejakého zboru, cirkvi, kresťanského spoločenstvá. Skade si na to prišiel. Ja taktiež chodím do zboru cirkvi.

Kristus predsa nezaložil žiadnu cirkev pod názvom XY. To by sme predsa vedeli z Písma, že.
Vyhlásenie niektorej z viditeľných cirkvi, že teda iba ona a to pod názvom XY je tá jediná pravá, ktorú vraj založil Kristus a je celým telom Kristovým je nepravdivý tvrdením.

Ako povedal Kristus, všade tam, kde sa hoc aj dvaja – traja zídu v jeho mene, tak je Kristus v strede nich svojím slovom – Duchom. Tak kde je tam názov XY? Vidíš to?

Ako som už písal, ten ktorému Otec v srdci zjavil Krista, tak skrze vieru už vie, kto je, teda že bol uvedený do postavenia dieťaťa Božieho, vie kde patrí, a čoho je súčasťou. Vie to už v momente keď uveril, že sa stal súčasťou neviditeľné cirkvi Kristovej. Znovuzrodené srdce je už priťahované jedine tam a k tomu viditeľnému spoločenstvu, kde sa káže pravé evanjelium Ježiša Krista a teda pravý Kristus. Nezáleží teda na názve zboru cirkvi, ale na tom, či v tom ktorom zbore vyznávajú pravé evanjelium a teda pravého Krista.

Z nášho pohľadu, vykúpení v Kristu sa schádzajú a tvoria spoločenstvá s rôznymi názvami, ako keď telo má množstvo údov. Tie údy ktoré sa podriaďujú jednej hlave – Kristu – jeho Slovu, tak patria do jeho tela a teda sú v jednom Duchu - Svätom duchu, ktorý sa identifikuje vo svojom slove Pravdy. Tie údy, ktoré sa nepodriaďujú jednej hlave – Kristu – nenasledujú jeho Slovo a vytvoria si ešte aj vlastnú hlavu, tak nepatria do tela Ježiša Krista.


No z Božieho pohľadu, skutočný duchovný obraz tela Ježiša Krista tvoria iba tí, ktorým Otec zjavil v ich srdciach Krista. Kto všetko to je, vie jedine Boh, lebo iba Boh vie v ktorom srdci kraľuje svojím Slovom – Duchom. Tí zasa tvoria rôzne viditeľné spoločenstvá a to pod rôznymi názvami. No nie spoločenstvá pod názvami XY tvoria z Božieho pohľadu pravdivý obraz cirkvi Kristovej, ale iba tì jednotlivci, ktorým Otec zjavil Krista. Predsa aj tam, kde sa káže pravé evanjelium a teda pravého Krista a teda v rôznych viditeľný spoločenstvách, zboroch cirkvách, sú zamiešaní aj falošní kresťania. Je teda jasné, že z Božieho pohľadu títo nikdy nebudú súčasťou cirkvi Kristovej.

Ako vidíme, tak členstvo vo viditeľnej cirkvi nespasí, ale znovuzrodené srdce v Kristu Ježišovi.

Je to teda ako vlečná sieť, ktorá ťahá počas celého času milosti rôzne ryby. To je náš pohľad. No ak sa na konci vytiahne, tak ktoré ryby sa vyhodia von, tak to je už z dokonalého Božieho pohľadu.

[ambassador]

Viktore
ty jsi se v tom mém komentáři sám uviděl, jako v zrcadle, že jsi reagoval?
Vždyť jsem ho nepsal jmenovitě tobě. Nebo jsi měl dojem, že to je o tobě?

[Lída Rohalová]

Je zajímavé "naslouchat", jak se kde a v čem chápe jednota církve.

Ta někdy přehnaná snaha dotáhnout jednotu "takřka" do detailů.

Co taková jednota způsobuje, buduje nebo deformuje?

Přece jen musí být základní zdroj jednoty....... to gró .....

Gró je Ježíš Kristus.

Jednota v Kristu má zvláštní přitažlivost. Jednota v Kristu je to, čeho se satan bojí nejvíce, neboť on miluje sváry a hádky. Pokud je církev jednotná v Kristu, je nepřemožitelná a má šanci zasahovat i své okolí.

Vidíme to v zemích, kde je pronásledování. Církev dramaticky roste i přes zákazy konverzí i přes pro ni nepříznivé podmínky. V nepříznivých podmínkách se totiž církev MUSÍ soustředit na to GRÓ, protože není moc čas řešit malichernosti.

Bratr Yun popisoval, že v Číně byla podzemní církev velmi dlouho jednotná, ale pak přišly nějaké spory. Přišlo to s příchodem knih od západních misionářů, v nichž se zdůrazňovaly důrazy jednotlivých denominací. Církev pak vytvořila "frakce", které se navzájem neměly rád. Spory skončily tehdy, když se pár bratří sklonilo před těmi druhými a začali jim mýt nohy... Pak společně poprosili misionáře, aby jim tam vozili jen Bible.

"Jednota" dotahovaná až do detailů se už nesoustředí na GRÓ Ježíše Krista. Proto je deformační. Někdy není třeba nějakého vnějšího nepřítele, ostatně vnitřní nepřítel je mnohem účinnější na rozbití sboru, ale stačí zaměnit podstatné za nepodstatné a začnou se řešit malichernosti a nastává odklon od Ježíše. Když se dva hádají, satan se směje.

[ambassador]

Církev která "popravuje" ty, kteří to "vidí" jinak se připravuje o spolu-svědky Ježíše Krista a vyhání je do jiného společenství.
V horším případě odhání od Ježíše Krista Jeho učedníky, ty kteří byli pozváni, aby se stali Jeho žáky v celé délce svého života.
Lidé nemohou být žákem jakékoliv církve-instituce, takový stav vede k náboženské nesnášenlivosti.
Sdružovat se do společenství - církve je přesto v pořádku.

[Lída Rohalová]

Církev která "popravuje" ty, kteří to "vidí" jinak se připravuje o spolu-svědky Ježíše Krista a vyhání je do jiného společenství.
V horším případě odhání od Ježíše Krista Jeho učedníky, ty kteří byli pozváni, aby se stali Jeho žáky v celé délce svého života.
Lidé nemohou být žákem jakékoliv církve-instituce, takový stav vede k náboženské nesnášenlivosti.
Sdružovat se do společenství - církve je přesto v pořádku.

Jakákoli církev bude sklízet to, co zasela.

Členové nemohou být úplně identičtí a uniformní, ale mají mít stejný základ - Ježíše.
Z jednání církve vůči svým členům, kteří prokázali omylnost zavedených "pilířů", se můžeme poučit.

S komentářem souzním, jen bych ještě přidala: Církev někdy tyto lidi "vyhání", protože to vidí jinak.
Někdy je vhání do náruče ateismu, protože se lidé v církvi prostě zklamali nebo byli obětí nesprávné teologie a již ničemu nedůvěřují.

Takovým lidem bývá řečeno, že oni sami musí přinést do církve to, co tam chybí (láska, zájem, nějaká specifická potřeba).
OK, to je ideál. Jenže člověk je na duchovní cestě a podléhá duchovnímu vývoji. K tomuto postoji musí vnitřně dospět a být k němu veden moudrým učitelem.

A mezitím než tam dospěje, tak by ho společenství/církev měla provázet.

Někdy to bývá tak, že "nekomfortní" člověk bývá ponechán svému osudu.
Pokud církev např. čtvrt roku člověka nevidí ve sboru a neshání se po něm, tak to také o něčem vypovídá.

Takový člověk "v izolaci" (ať už kvůli nemoci, o které sbor vůbec neví, nebo má nějaké jiné problémy, nebo z dalších důvodů) se naučí jednu věc - VŽDYŤ TO BEZ TÉ CÍRKVE TAKY JDE!

O takovém člověku se pak říká, že je "divný", "nejsme mu dost dobří" atd. Ale ona ho životu bez církve naučila sama církev.
(Zde podotýkám, že píšu o klasickém vnímání církve, což je "chození do sboru". Ale církev není "chození do sboru", to je jen doprovodný jev.)

Zklamání není nikdy příjemné a má i nepříjemné doprovodné jevy (deprese, úzkosti, nedůvěru, izolaci atd.). Ale na druhou stranu se z něj dá mnoho vytěžit, pokud se z toho člověk dostane. Takový člověk pak rozumí druhým, tak rychle neodsuzuje a projevuje větší zájem o druhé než v době nadšeneckého zápalu pro "ideologii".

Postupem času člověk zjistí, že ideologický boj je marný a již nebojuje proti něčemu, ale ZA NĚKOHO. Stane se svědkem Ježíšovým

Pokud nevíte, o čem píšu v souvislosti se zklamáním, jste blahoslavení

[ambassador]

Církev ve které se nevedou nebo nemohou vést živé rozhovory se postupně stává mrtvou církví.
Církev ve které se vedou jen "předepsané" rozhovory není na tom lépe.

[ambassador]

Závislost na organizaci církve může a také nemusí v současné době ukazovat dostatky či nedostatky duchovního života.
Jan byl na ostrově Patmos, žádný internet, mobil, vysílačka a podobná technika. On tu dobu
odloučení přežil a bonus odloučení je v poslední části Bible.

[ambassador]

Společenství může být fajn.
Společenství může být někdy i užitečné.
Ne vždy se cítíme dobře, když zůstaneme s někým samy.
V současné době nebezpečí koronaviru máme
možnost prožívat intenzivně lidskou samotu v které
můžeme prožívat společenství s Bohem.
Žel i někteří křesťané se necítí ve své kůži
v době lidské samoty v niž by se mohli
setkávat intenzivněji s Univerzálním Bohem..
Možná se jim zdá příliš nebezpečné, tak volí raději
množinu lidí k setkání s Bohem a nebo chtějí,
aby to byl lidský prostředník.
Viz příběh na Sinai. (5 Moj. 5)

[Neregistrovaný]

Možno v časoch samoty si veriaci viac uvedomia znamenia doby. Skôr narodení si spomenú na zákazy zhromažďovania za komunizmu. Možno začína doba súženia. Možno svetoví vodcovia zavedú opatrenia, ktoré trvalo zmenia naše životy. Možno sa blížime k dobe konca. Viď Zj. 13,16-18.