Hosť napísal: ↑07 Aug 2020, 10:27
Nelíbí se mi když v náboženství Božstvo vyžaduje oběti za své požehnání a přízeň a když díky takovému kultu lidé používají jiné bytosti proti jejich vůli.
Pokud nejsi vegetarián a používáš jiné bytosti proti jejich vůli (jíš maso), tak je Tvoje námitka vedle. Jsou ale lidé, kteří vidí jakousi rovnost bytostí, to ale není biblický koncept.
Je třeba brát v úvahu, že uvedené texty jsou staré cca 3000-3500 let. V křesťanství nejsou oběti zvířat.
Po uplynutí dvou měsíců se vrátila k otci a on splnil slib, který o ní učinil. Muže nepoznala.
Divoký Jiftách slíbil Hospodinu něco, co Hospodin nevyžadoval. Protože oplakávala své panenství a ne svůj život, je docela možné, že pak sloužila Hospodinu podobně jako Samuel, neměla rodinu. Lidské oběti byly v judaismu zakázané.
Omyl Hoste
Vedle jsi ty a tvá snaha mé srovnání shodit.
O slovanech se zde psalo, že měli krvavé náboženství. A ano dochovaly se takové zprávy, i když asi ne o všech a jejich kultura byla přemožena tou křesťanskou.
Přesto v bibli ten vyvolený Boží národ měl Boha a Mojžíše který lid vedl a i v té době se děly věci které jsem citoval - obětování zvířat jako vykoupení za narozené syny a oběť vlastní dcery jako splnění vlastního horlivého slibu Hospodinu, (Jiftah je dále v Listu Židům řazen mezi hrdiny víry, jeho čin pisatelé bible nijak negativně nekomentovali) a Výzvy k vyhlazování jiných kultur jako klatých.
Mé srovnání ukazuje pouze to , že i když slované a židé měly každé jiné období a okolnosti, přesto asi v dobré víře páchali oba národy/kmeny i tyto věci.
Tvé hodnocení, že moje námitka je vedle jestliže jím maso...... jen ukazuje jak daleko jsi ochoten jít v ohýbání skutečností, abys obhájil svou představu.
Kdybych jedl maso protože si to vyžaduje mé božstvo/víra, tak bych byl o krůček blíže.
Kdybych zvířata jen zabíjel i kdybych je pak nejedl jen proto že si to přeje mé božstvo / víra, byl bych ještě o trochu blíž.
Ale pořád ještě taková víra není srovnatelná s představou, že Božstvo chce, abych obětoval nebo vyhubil jako klaté jiné lidi!!!
Vrcholem který z bible čtu je
Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Neodplácejte zlým za zlé, ale dobrým
Podle toho poznají že jste moji učedníci, že budete mít lásku jedni k druhým.
Žel to ale není v celé bibli jednotně a tak dodnes mohou bibli používat i lidé s mstivou myslí, kteří budou hlásat Boží tvrdou odplatu , soud, strašlivý hněv, který stráví Boží odpůrce a Buka, která neuhasnou.
Ti kdo zkusí hlásat jen, že Bůh už lidem viny nepočítá a vede cestou lásky k bližnímu a odpuštění, ti jsou i samotnými křesťany někdy napadáni za nedostatek horlivosti pro ,,celou Boží pravdu" nebo za klamavé hlasatele ,,laciné milosti".
Pak se člověk nediví, že nerozhodní pozorovatelé jdou klidně hledat pokojnější cestu a kulturu i někam jinam.
P.S.
S tím panenstvím bych si pro ni samou také raději přál aby to bylo tak, ale:
30Jiftách složil Hospodinu slib:........kdo mi vyjde naproti z vrat mého domu...........bude patřit Hospodinu a toho obětuji v zápalnou oběť
I kdyby to snad nebyla vlastní dcera, tak právě vyhlásil že klidně obětuje i jiného člověka!!!! Na té dceři je zajímavé to ne to že je to člověk, ale že ani v tomto případě neustoupil od slibu.
Navíc zbožná dcera souhlasila:
Můj otče, když ses svými ústy zavázal Hospodinu, učiň se mnou, co jsi vyřkl
Požádala pak svého otce: „Nechť je mi dovoleno toto: Ponech mi dva měsíce. Ráda bych odešla do hor a oplakávala se svými družkami své panenství.“38On jí řekl: „Jdi.“ Propustil ji na dva měsíce a ona odešla se svými družkami, aby na horách oplakávala své panenství.39Po uplynutí dvou měsíců se vrátila k otci a on splnil slib, který o ní učinil.
Z textu je podle mne jasné že splnění slibu je že ji obětoval v oběť zápalnou. Kdyby ji jen takzvaně ,,strčil do kláštera" a zasvětil Hospodinu jako se dělo se Samsonem, nebo Samuelem bylo by to napsáno jinak.
Jinak ano, v křesťanství už nejsou oběti zvířat. V současném Judaismu už také nejsou. Možná kdyby se slovanská kultura dočkala delší doby třeba by lidské i zvířecí oběti také opustila. A třeba ne, to už se nedozvíme.
Jeden můj dávný a současný přítel, kterému jsem byl v mládí inspiraci, mě řekl: