Tomáš Plechatýý napísal: ↑15 Máj 2019, 17:39
mikim napísal: ↑15 Máj 2019, 15:23
...CASD také v knize velký spor věků učí, že všichni, kdo zavrhují CASD ,,poznání(učení)" o roku 1844 a nebeské svatyni svatých, tak nemají od roku 1844 žádný užitek z Ježíšovy služby tedy usmíření za jejich hříchy a tedy vlastně spásu. CASD učí, že dne 22.10.1844
se zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu!!!
Pochybuji že CASD (pořád si ji pletu s ČSAD:)) někde dnes ještě učí že dne 22.10.1844 se zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu!!!
To učili ještě před vznikem církve jen někteří její zakladatelé několik roků, ale po vzniku církve až to správně pochopili už nic takového neučili a dodnes neučí.
Citát je z knihy Velký spor věků, i v dnešním moderním názvu Vítězství Lásky Boží:
http://knihy.8u.cz/data/vitezstvi-lasky-bozi.pdf
strana 181 poslední odstavec
nebo:
https://www.ellenwhiteova.cz/velky-spor ... i-svatych/
Sedmý odstavec od spod.
Nebo anglicky z webu který spravuje dílo EGW:
https://m.egwwritings.org/en/book/132.1918#1946
Takže ta věta je přímo z knihy, kterou napsala prorokyně CASD, kterou sama nejvíce doporučovala a církev ji dodnes nejvíce Rozšiřuje mezi lidi. A to znění je i v poslední současné verzi, kde mohli představitelé White estate udělat korekci pokud by došli k závěru, že tomu tak EGW nevěřila a že to neučila.
Takže sorry jako tohle CASD učí dodnes, i když to není to hlavní, co by vyvěšovala na Bilboardech v předvolební kampani.
...Citát je z knihy Velký spor věků, i v dnešním moderním názvu Vítězství Lásky Boží:
http://knihy.8u.cz/data/vitezstvi-lasky-bozi.pdf
strana 181 poslední odstavec
A tady je napsáno toto, str. 181, a zač. 182:
V roce 1844 tomu adventisté neporozuměli. Když uplynula doba očekávaného příchodu
Spasitele, nepřestali věřit, že jeho příchod je blízko. Domnívali se, že nastala rozhodná chvíle a
služba Pána Ježíše jako zástupce lidstva před Bohem skončila.
Měli za to, že podle Bible doba
milosti pro lidstvo skončí krátce před příchodem Pána na nebeských oblacích. Zdálo se jim, že to
jasně vysvítá z textů Písma svatého, v nichž se hovoří o době, kdy lidé budou hledat, klepat a volat
u dveří Boží milosti, nikdo jim však neotevře. Kladli si otázku, zda doba, kdy očekávali druhý
příchod Ježíše Krista, není spíše začátkem tohoto období, které bezprostředně předchází jeho
příchod. Protože hlásali poselství o přicházejícím soudu, domnívali se, že splnili svůj úkol vůči
světu. Přestali cítit odpovědnost za záchranu hříšníků a zdálo se jim, že nafoukané a rouhavé
posměšky bezbožných jsou dalším důkazem, že Boží Duch už nepůsobí na lidi, kteří odmítli Boží
milost.
To všechno je utvrzovalo v přesvědčení, že doba milosti skončila neboli - jak to vyjadřovali
– „dveře milosti se zavřely“.
Studiem otázek svatyně získali jasnější poznání. Pochopili, že správně určili, že konec období
2300 prorockých dnů v roce 1844 označuje rozhodný okamžik.
I když se opravdu zavřely dveře
naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu, otevřely se jiné dveře a Bůh lidem
nabízí odpuštění hříchů díky službě Ježíše Krista ve svatyni svatých. GC 430
Jedna část služby Pána
Ježíše skončila a začala druhá. Dveře do nebeské svatyně, kde Kristus slouží ve prospěch hříšníků,
jsou stále otevřené.
Teprve nyní pochopili slova Ježíše Krista z knihy Zjevení, určená církvi v jejich době: „Toto
prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on
zavírá, nikdo neotevře: Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže
zavřít.“ (Zjev. 3,7.8)
Všichni, kdo vírou následují Ježíše Krista ve velkém díle smíření, mají prospěch z jeho
prostřednické služby. Pochopitelně lidé, kteří zavrhují světlo, jež objasňuje tuto Kristovu službu,
nemají z něho žádný užitek. Podobně ani Židé, kteří odmítli světlo při prvním příchodu Ježíše
Krista a neuvěřili v něho jako ve Spasitele světa, nemohli přijmout odpuštění, které nabízí. Když
Pán Ježíš po svém nanebevstoupení vešel se svou krví do nebeské svatyně, aby své následovníky
poctil požehnáním své prostřednické služby, zůstali Židé v naprosté nevědomosti, a dále přinášeli
nepotřebné oběti a dary.
Obrazná služba skončila. Dveře, jimiž lidé dříve mohli přicházet k Bohu,
už nebyly otevřené. Židé odmítli hledat Boha jediným způsobem, kterým k němu mohli přijít, totiž
prostřednictvím služby v nebeské svatyni. Proto už dále neměli s Bohem spojení. Pro ně se dveře
zavřely. Nepoznali v Kristu pravou oběť a jediného prostředníka před Bohem, a proto nedostali
požehnání jeho prostřednické služby.
Z těchto odstavců je úplně jasné, proč se podle nich na základě Bible jedny dveře pro nejen židy zavřely a otevřely se jiné dveře do nebeské svatyně kam můžou všichni následovat Ježíše, který stále slouží ve prospěch hříšníků, kteří vyznávají své hříchy a činí pokání.
Co ti na tom není jasné?
Chceš snad popřít službu Pána Ježíše Krista jako Velekněze ve svatyni svatých?