Víra versus věda

[Realista]

Mám za to, že se realista pustil na tenký led

Také to tak vnímám.

kritiky křesťanství a obhajoby panteismu, aniž by připusti, že se jedná o jeho osobní filosofický názor, který má platnost právě jako jeho osobní názor.

Z těch pár příspěvků, které jsem zde sepsal je snad evidentní kdy se jedná o mé soukromé názory a kdy argumentuju v obecnější filosofické rovině, aniž bych se s obsahem vnitřně identifikoval. Snažil jsem se to vždy podat tak, aby to bylo zřejmé. Pokud se mi to nepodařilo, tak se omlouvám. Možná je někdy těžké tyto dva přístupy rozlišit. Nemám problém agumentovat z jakýchkoliv pozic.

Pokud obhajuju panteistické myšlenky, pak to neznamená, že se považuju za panteistu. Nicméně připouštím, že mé vidění světa je panteismu blízké. Nezajímají mě ale škatulky, zajímá mě obsah.

Nic univerzálního, obecně platného, ověřitelného v jeho podání panteismu není.

Nic takového ani netvrdím. Mé podání panteismu skutečně není ani universální, ani ověřitelné, ani obecně platné. O universalitě jsem hovořil ve vztahu k některým východiskům, od kterých se oba světonázory odrážejí. Např. bible vs příroda.

Na základě předporozumění, které je zamlčeno, se autor snaží dokazovat, jak vše do sebe zapadá, a jak židovtví i křesťanství idylický obraz světa zkazilo.

Přiznávám je to velké zjednodušení. Nicméně moderní západní civilizace má 3 základní zdroje a křesťanství je zdrojem nejsilnějším. Mezi další dva patří antická filosofie a osvícenství. Takže svůj díl zodpovědnosti za současný stav světa křesťanství nést musí. Je to můj soukromý názor a za tím si stojím. Ostatně řada křesťanů si tuto skutečnost dobře uvědomuje a snaží se ji reflektovat.

Každý z nás si vytváří určitý obraz světa a z něj odvozuje nároky pro své jednání i očekávání. Snad je tedy panteismus pro jeho nositele náboženstvím míru, pokoje a snášenlivosti, ale také odvahy odporovat zlu a stavět se na stranu pravdy a práva.

Upozornil jsem jen na širší souvislosti mezi dobrem a zlem. Nepropaguju zlo, nenávist, bezpráví ani lež. Ba právě naopak. Vidím celou řadu velkých křesťanských osobností, kterých si vážím a nesčetné zástupy bezejmených křesťanských "dělníků" dobra. Samotné křesťanství vnímám jako náboženství praktické a v této rovině je nesmírným přínosem pro lidstvo. Ježíšovo učení bylo totiž veskrze praktické a díky němu se lidstvo odrazilo k vyšším metám. V tomto smyslu se tedy prohlašuju za křesťana, byť jsem pravděpodobně pro mnohé bytostným arcikacířem. Pán všehomíra mi snad promine, že nejsem schopen strávit křesťanská dogmata.

[Karel]

Já poznávám svět kolem sebe podle toho, co vidím a prožívám. Z toho si pak dělám svůj názor na svět.

Můžu si myslet, že Bůh je a že ho není možné nijak poznat nebo dokázat. Takový názor se nedá potvrdit nebo vyvrátit, a je v pořádku takový názor mít - každý má nějaký názor na to co kolem sebe vidí.

Takových metafyzických názorů si ale můžu vytvořit, kolik chci - třeba, že tento svět ovládají Pokémoni nebo Šmoulové. Teoreticky by byly všechny v pořádku. Pokud bych se chtěl k nějakému přiklonit, podíval bych se na to, co nám o tomto světě takový názor říká a jestli to někde nedrhne.

Například adventisté vykouzlili nějakou teorii, která sice byla děravá a nesmyslná, ale donedávna ještě stále metafyzická. Teď ale s nedávným stvořením vstoupili na pole vědy (přírody), kde se dá jejich teorie otestovat - a se zlou se potázali, kupodivu .

S metafyzickými názory je to složité, jelikož se nadají testovat. Dá se jim jen věřit nebo nevěřit. K čemu ale jsou názory, které se nijak nedotýkají přírody a našeho světa? Pro mě jsou metafyzické názory nadbytečné. Podle mě by náboženství mělo být nějak spojené s přírodou, mělo by mít nějaký styčný bod. Jenže co by pak takové náboženství mělo vysvětlovat?

Pokud si někdo vysvětluje Bohem vznik naší planety a podobně, beru to jako ignoraci vědy a selhání vzdělávacího systému.

Taky, když si z mnoha metafyzických názorů vyberu jeden, kterému se rozhodnu věřit, budu téměř 100% vedle a nebudu mít jak to zjistit. V podstatě jsem spíše zastáncem pozitivismu. Raději stavím svůj názor podle toho co je, než podle toho co velmi pravděpodobně není.

Ale kdo ví jak se věci mají…

[log]

S metafyzickými názory je to složité, jelikož se nadají testovat. Dá se jim jen věřit nebo nevěřit. K čemu ale jsou názory, které se nijak nedotýkají přírody a našeho světa?

Dobre si zacal a ja dokoncim.

Vsetci stojime pred smrtou. Myslienka na nu v nas sposobuje bezmoc, smutok, beznadej , ale hlavne bezmedzny strach a paniku.

Zatial co veda je pre nas zivot dolezita a viera zbytocna, je pre nasu smrt veda zbytocna a viera jedine co zostava. Metafyzika neznamena nic kym zijeme a fyzika neznamena nic ked umrieme.

Metafyzika a fyzika nemaju ziaden prienik, jedno je hore a druhe dole. V okamihu nasej smrti sa o seba roztriestia.

[log]

Veda I nabozenstvo su sposoby poznavania sveta. Veda poznava na zaklade experimentu a pozorovania. Nabozenstvo poznava na zaklade autority. S rozvojom vedy poslednych 300 rokov sa ukazuje coraz viac ze poznanie z experimentu odpoveda kazdodennej skusenosti viac ako poznanie z autority a dosahuje lepsie vysledky pri aplikacii do praxe. Okrem tychto dvoch je este mozne poznanie z intuicie (instinkt) ci poznanie z osobneho presvedcenia (sem zapadaju odpadlici z cirkvi a rozni "zapadni budhisti" ktori veria svojmu "vnutornemu hlasu"). Kazde z tychto poznani ma svoje limity. Nabozenstvo ma velke obmedzenia v praktickom zivote, veda ma obmedzenia vo vnutornom prezivani (zmysel zivota), instinkt zlyhava v pretechnizovanom svete (kde vladnu stroje) a individualne presvedcenie naraza na intelligencny strop (u niektorych jedincoch). Otazka vobec neznie "veda vs nabozenstvo" ale znie "experiment vs autorita vs instinkt vs individualita".

[Karel]

Vsetci stojime pred smrtou. Myslienka na nu v nas sposobuje bezmoc, smutok, beznadej , ale hlavne bezmedzny strach a paniku.

Zatial co veda je pre nas zivot dolezita a viera zbytocna, je pre nasu smrt veda zbytocna a viera jedine co zostava. Metafyzika neznamena nic kym zijeme a fyzika neznamena nic ked umrieme.

Metafyzika a fyzika nemaju ziaden prienik, jedno je hore a druhe dole. V okamihu nasej smrti sa o seba roztriestia.

V klasické fyzice tato myšlenka ještě obstojí, ale v relativistické už ne. Čas je iluzí – jsme i nejsme najednou. Ale je to malinko pokročilejší téma a nemyslím si, že by tady někdo ocenil, kdybych to tu rozebíral, tak ani nebudu. Z tohoto pohledu je vlastně celá otázka stáří Země bezpředmětná. Doslova mnoho povyku pro nic.
Ale máte dobré myšlenky a nebojíte se myslet .

[Karel]

Kdyby zde byl někdo, koho zajímá, kde se vzala Zeměkoule a kdy vznikla z pohledu současné vědy (a kdo umí anglicky), může si poslechnout, jak to všechno bylo. Třeba vás to obohatí a přivede na nové myšlenky. Astrophysics for people in a hurry od Neil deGrasse Tysona.

[Hosť]

Keďže neviem anglicky budem povďačný za pár viet ktorými popišete podstatu videa. O čo išlo tvorcom. Ďakujem

[Karel]

Keďže neviem anglicky budem povďačný za pár viet ktorými popišete podstatu videa. O čo išlo tvorcom. Ďakujem

Jedná se o audioknihu amerického astrofyzika Tysona. Je ředitelem Heydnova planetária v New Yorku, popularizátorem vědy a je často zván do různých pořadů. Je autorem několika knih. Knížka Astrophysics for people in a hurry (Astrofyzika pro uspěchané lidi) je souhrnem poznatků, které má dnešní věda o vesmíru. Čtyři týdny se držela na vrcholku žebříčku NY timsů. V češtině dosud nevyšla.

Z témat, kterými se zabývá, bych uvedl:

• původ vesmíru
• původ světla
• původ chemických prvků a jejich četnost ve vesmíru
• elektromagnetické spektrum
• temná hmota
• temná energie
• meziplanetární prostor
• perspektiva vesmíru

Mě osobně se díky Tysonovi hodně věcí vyjasnilo. Přišlo mi vhodné knihu uvést k tomuto tématu, kdyby zde zabloudil zvídavý čtenář. I když je mi jasné že ji stěží kdo bude poslouchat, když to jsou téměř čtyři hodiny v angličtině a jsme na fóru věřících lidí, pro něž je pravda v písmu. Ale co kdyby náhodou .

[ambassador]

Mě osobně se díky Tysonovi hodně věcí vyjasnilo. Přišlo mi vhodné knihu uvést k tomuto tématu, kdyby zde zabloudil zvídavý čtenář. I když je mi jasné že ji stěží kdo bude poslouchat, když to jsou téměř čtyři hodiny v angličtině a jsme na fóru věřících lidí, pro něž je pravda v písmu. Ale co kdyby náhodou .

Můžeš se podělit o to, co se ti vyjasnilo?

[meta]

Vyrůstal jsem s tím že mi dávaly plno argumentů o důkazech o potopě, o chybách v datování, jeho nespolehlivosti, o nesprávných předpokladech na kterých vědecké bádání staví atd.

Darvinová teória je síce Adventistami a Jehovistami zhadzovaná ale ja jej verím. Na to že Darvin nemal žiadne znalosti v oblasti biológie a genetiky ktoré máme dnes, dokázal vydedukovať a odpozorovať veci lepšie ako Scherlok Holmes. Pochopiteľne že za 150 rokov sa Darwinova teoria rozvinula s poznatkami vedy. Darwin vedel že v prírode existuje rôzna variabilata v rámci druhu (veľkostná farebná tvarová fyziologická) a je z časti dedičná. Nutne musí by ť medzi týmito variantami nejaké ktoré sú lepšie alebo horšie prispôsbené podmienkam prostredia v ktorom ten druh žije. A zákonite varianta ktorá je lepšie prispôsobená môže mať väčší počet potomstva než tie čo sú horšie prispôsobené, a ked že budú mať väčší počet potomstva, zastúpenie výhodnejších variantov bude početnejšie a v priebehu množstva generácií sa druhy stávajú prispôsobenejšie prostrediu v ktorom sa nachádzajú a vlastne sa vyvíjajú. Dnes viem že zdrojom variability ktorá je z hladiska evolúcie dôležitá je mutácia o ktorej on nemal ani páru. Darwin mal v princípe chybné informácie o dedičnosti preto je s tejto strany veľmi ľahko napadnuteľný a na rôzne námietky nemohol a nevedel odpovedať. Darwin počítal so 100 miliónom rokov dnes sú predpoklady na 1000 milionov.