Víra pak znamená......

[Neregistrovaný]

Víra v modlitbě není prostředkem, jak zapojit Boha k tomu, aby se naplnili mé plány a rozmary.

2Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte.
3Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.

[Neregistrovaný]

Víra v modlitbě není prostředkem, jak zapojit Boha k tomu, aby se naplnili mé plány a rozmary.

13Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.
14Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí.
15A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho.

[Neregistrovaný]

Víra v modlitbě není prostředkem, jak zapojit Boha k tomu, aby se naplnili mé plány a rozmary.

1
V oněch dnech Chizkijáš smrtelně onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Udělej pořízení o svém domě, protože zemřeš, nebudeš žít.“
2
Chizkijáš se otočil tváří ke zdi a takto se k Hospodinu modlil:
3
„Ach, Hospodine, rozpomeň se prosím, že jsem chodil před tebou opravdově a se srdcem nerozděleným a že jsem činil, co je dobré v tvých očích.“ A Chizkijáš se dal do velikého pláče.
4
Izajáš ještě nevyšel z vnitřního dvora, když se k němu stalo slovo Hospodinovo:
5
„Vrať se a vyřiď Chizkijášovi, vévodovi mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě. Třetího dne vstoupíš do Hospodinova domu.
6
Přidám k tvým dnům patnáct let. Vytrhnu tebe i toto město ze spárů asyrského krále. Budu štítem tomuto městu kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.“

[Neregistrovaný]

Víra v modlitbě není prostředkem, jak zapojit Boha k tomu, aby se naplnili mé plány a rozmary.

9. Jaebes byl váženější než jeho bratři; jeho matka ho pojmenovala Jaebes se slovy: „Porodila jsem ho s trápením.“
10. Jaebes vzýval Boha Izraele takto: „Kéž bys mi dal požehnání a rozmnožil mé území! Kéž by tvá ruka byla se mnou a zbavila mě zlého, aby na mne nedolehlo trápení!“ A Bůh splnil, oč žádal.

[Neregistrovaný]

Víra v modlitbě není prostředkem, jak zapojit Boha k tomu, aby se naplnili mé plány a rozmary.

17Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit.
18Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to.“
19Odpověděl jim: „Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!“
20I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
21Ježíš se zeptal jeho otce: „Odkdy to má?“ Odpověděl: „Od dětství.
22A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám.“
23Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“
24Chlapcův otec rychle vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře.“
25Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“
26Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.
27Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.
28Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
29Řekl jim: „Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou.“

[ambassador]

Předpokládám, že všechny komentáře s texty Bible napsal jeden host.
Za připomenutí těch míst v Bibli je potřeba poděkovat.
Připomenout v konkrétních situacích zaslíbení může a nemusí být prospěšné.

Jak tedy naplnění těch textů v praxi ty sám rozumíš?

Smysl vlákna spočívá v podělení se o pochopení, jak se prakticky projevuje víra v běžné a nebo mimořádné situaci.
Také o možnost podělit se o zkušenost víry.

Naše plány a rozmary mohou být odlišné od našich skutečných potřeb a od záměru, který s námi má Hospodin. Souhlasíte s tím nebo to vidíte jinak?

Zdá se, že se více bráníme tomu, že by naše modlitba zvláště za uzdravení nemusela být vyslyšena. Přemýšlím proč se tomu někdy tolik bráníme.

[Lída Rohalová]

Naše plány a rozmary mohou být odlišné od našich skutečných potřeb a od záměru, který s námi má Hospodin. Souhlasíte s tím nebo to vidíte jinak?

Vidím to stejně, vyjadřovala jsem se k tomu v jiném vláknu.
Uvidíme, jestli se k tomu vyjádří náš Host, také mne zajímá jeho názor na verše, které zde doložil, nebo třeba i jeho zkušenost.

[ambassador]

V Číně jsou tři hlavní muslimské jazykové skupiny, které patří k nejméně zasaženým národnostním
skupinám. Proto jsme se rozhodli za jeden z nich intenzivně modlit. K modlitbám jsme se sešli v jednom
zapadlém obchodě. V tu chvíli šla kolem obchodu jedna muslimka, která měla čtyři děti a manžela umírajícího na rakovinu. Za jeho uzdravení utratili společně veškeré peníze. Neměla ani na jídlo pro děti, přišla o práci a přemýšlela o tom, že spáchá sebevraždu.
Najednou u obchodu uslyšela píseň v jazyku, kterému nerozuměla a začala plakat. Vešla dovnitř a misionářům vyprávěla svůj životní příběh. Po modlitbách šli spolupracovníci navštívit celou její rodinu a manžela, který byl oddaným muslimem. Když se za něj pomodlili, byl okamžitě uzdraven. Ve stejnou chvíli padl muž na kolena a svůj život vydal Kristu. Celá jeho rodina uvěřila a obrátila se ke Kristu. Zpráva o jejich obrácení se však brzy dostala do mešity, a tak zanedlouho k nim domů přispěchali muslimští vedoucí v čele se samotným imámem. Jakmile vešli dovnitř, nutili manžela:
„Musíš zapřít Krista! Pokud to neuděláš, budeme mučit tvou rodinu a tvůj dům spálíme!“
Manžel chvíli stál a přemýšlel. A pak vedoucím odpověděl:
„Byl jsem mnoho let nemocný, neměli jsme žádné peníze, naše rodina byla rozbitá. Neměli jsme žádné jídlo, ale kde jste byli vy? Ani jednou jste mě nepřišli navštívit. Nikdy jste nám nenabídli finanční pomoc, a to se známe tolik let! Ale křesťané, které jsem nikdy
nepotkal, přišli k nám domů a pomohli celé mé rodině. Ale vy až teď, když už jsem zdravý, mám peníze, máme
jídlo, přicházíte do mého domu? Roky jsem se modlil k vašemu Bohu, který mi nikdy nepomohl. Proto já i moje rodina Ježíše nikdy nezapřeme!“ Po chvíli ticha všichni muslimové usoudili, že má muž pravdu a začali se z domu vytrácet a nakonec odešel i
samotný imám. Život téhle rodiny se změnil právě díky podpoře české Nehemie. A podobných příběhů je mnohem více.
V Číně přichází ke Kristu každý den až 30 000 lidí, což znamená, že se jedná stále o jedno z největších probuzení na světě. 

[Neregistrovaný]

V čekárně.
Při čekání u doktora jsem napůl poslouchal debatu ostatních čekatelů na vyšetření u lékaře.
Trochu jsem zbystřil, když jsem zaregistroval větu:
"Víra to je hlavně o penězích."
Následné téma víry začali omílat zleva doprava a samotné téma bylo doprovázeno kývavými pohyby hlav.
Mám zato, že řada lidí vnímá víru hodně radikálně ve fyzických projevech. Lidem uniká ta hlavní
vztahová dimenze nebo také hlavní motiv.
Kde není vztah, tam není oheň a mrzne až praští.

[ambassador]

Je-li víra v Boha závislá na víře jiného člověka, pak se může stát, že se začne hroutit "podstavec" toho, komu jsme bezmezně důvěřovali a tím může naše vlastní, osobní víra v Boha utržit rány. To je však v pořádku, je potřeba svou víru postavit jedině na Bohu jehož "stabilita" ještě neselhala. To neznamená, že nesmíme brát v úvahu to co říkají jiní věřící nebo spoluvěřící, pouze na tom nestavme svou osobní víru v Boha.
Lépe je utržit rány než žít trvale v omylu. Ti co ty rány rozdávají dnes, tak budou sklízet zase pro změnu rány od svých vlastních omylů.

"Nikdo není neomylný."