Našla som 50 centov, Pán mi žehná

[Pietro]

Jedna z vecí, ktoré sa mi na CASD nepáčia, je dosť nátlakové a manipulatívne vyžadovanie desiatkov aj od chudobných ľudí. Mnohokrát som sa stretol s tým, že dôchodcovia, hlavne tí, čo žijú sami, majú problém vyžiť od dôchodku k dôchodku, no pod tlakom ideológie cirkvi verne každý mesiac platia cca 30 eur ako desiatky. Asi nemusím zdôrazňovať, že ak by mali túto sumu pre seba, výrazne by im to zvýšilo kvalitu života. Cirkev, ktorá tu je na to, aby pomáhala núdznym, by im mala podľa svojich možností pomáhať, možno aj finančne, no namiesto toho ich zúfalú situáciu ešte zhoršuje. (V súčasnej situácii by im pomohlo aj to, ak by sa cirkev o nich vôbec nestarala, ale ani nič od nich nechcela).
Prečo o tom píšem?
Dnes mi manželka porozprávala príbeh, ako za ňou prišla jedna stará sestra - adventistka, ktorá žije naozaj biedne. A tá jej povedala: “Dnes som našla na železničnej stanici 50 centov, a vo vozíku pred supermarketom 1 euro. Pán mi žehná.”
Je mi z toho fakt do plaču. Je to realistický obraz cirkvi, ktorá, nebojím sa to povedať, okráda najchudobnejších spomedzi seba. A tí sú s cirkevným oblbovaním tak ovplyvnení, že si to vôbec neuvedomujú, a nájdenie malej mince považujú za Božie požehnanie.
Čo sme to za cirkev? Naozaj sa za to hanbím. Neverím tomu, že Boh chce od chudobných desiatky. Veď od nich to nechcel ani v starom zákone, na ktorý sa odvolávame.
Vnímate to podobne? Nemôžeme ako adventisti s tým niečo spraviť?

[Laco.]

Klameš, vymyslaš, dezinterpretuješ.

[Neregistrovaný]

Jedna z vecí, ktoré sa mi na CASD nepáčia, je dosť nátlakové a manipulatívne vyžadovanie desiatkov aj od chudobných ľudí. Mnohokrát som sa stretol s tým, že dôchodcovia, hlavne tí, čo žijú sami, majú problém vyžiť od dôchodku k dôchodku, no pod tlakom ideológie cirkvi verne každý mesiac platia cca 30 eur ako desiatky. Asi nemusím zdôrazňovať, že ak by mali túto sumu pre seba, výrazne by im to zvýšilo kvalitu života. Cirkev, ktorá tu je na to, aby pomáhala núdznym, by im mala podľa svojich možností pomáhať, možno aj finančne, no namiesto toho ich zúfalú situáciu ešte zhoršuje. (V súčasnej situácii by im pomohlo aj to, ak by sa cirkev o nich vôbec nestarala, ale ani nič od nich nechcela).
Prečo o tom píšem?
Dnes mi manželka porozprávala príbeh, ako za ňou prišla jedna stará sestra - adventistka, ktorá žije naozaj biedne. A tá jej povedala: “Dnes som našla na železničnej stanici 50 centov, a vo vozíku pred supermarketom 1 euro. Pán mi žehná.”
Je mi z toho fakt do plaču. Je to realistický obraz cirkvi, ktorá, nebojím sa to povedať, okráda najchudobnejších spomedzi seba. A tí sú s cirkevným oblbovaním tak ovplyvnení, že si to vôbec neuvedomujú, a nájdenie malej mince považujú za Božie požehnanie.
Čo sme to za cirkev? Naozaj sa za to hanbím. Neverím tomu, že Boh chce od chudobných desiatky. Veď od nich to nechcel ani v starom zákone, na ktorý sa odvolávame.
Vnímate to podobne? Nemôžeme ako adventisti s tým niečo spraviť?

Na tomto fóru je větší diskuze o desátcích, včetně postřehů, že desátky skutečně nejsou Božím nařízením křesťanské církvi,provoz církve by měl být zabezpečen, dle příkladu NZ, dary.
V bibli byla situace chudých řešena z několika stran-každý třetí rok dostávaly všechny desátky lidí (tzv.desátkový rok), každý sedmý rok byl rokem promíjení dluhů a to, co samovolně vyrostlo na poli a stromech, bylo jejich, protože každý sedmý rok Izraelci neseli a nesázeli.
K hostinám z desátků byli chudí přizváni spolu se sirotky, vdovami, bezdomovci a lévity. Chudí desátky samozřejmě nedávali, byli jejich příjemci.
Žel, praxe církví, včetně asd, nepřenesla podporu chudým plně do reality, pokud církve zavedly desátky, jsou používány hlavně na platy duchovních. Argumentuje se přitom "principem" z 3.knihy Mojžíšovy, ale zapomíná se, že největší část desátků byla určena právě na podporu chudých (5.Mojžíšova), podle všeho došlo již při pobytu na poušti k přehodnocení nebo upřesnění desátkové praxe.
K studiu doporučuji hlavně 5.knihu Mojžíšovu, kapitoly 12,14,26, pak knihu br.Beneše Směrnice a řády a různé internetové odkazy,např.
http://desatky.webzdarma.cz/
Situace chudých souvěrců nás vede, abychom jim pomohli, s myšlenkou vděčnosti na Boží dobrodiní v našem životě. Vyžadování desátků od křesťanů nemá v Písmu oporu, tím nechci napsat, že by křesťan neměl podporovat dobré aktivity církve formou darů. Ty mohou být klidně i vyšší, než "desátky", to záleží na každém, jak se rozhodne.

[Pietro]

Klameš, vymyslaš, dezinterpretuješ.

Stalo sa to. Preto som to napísal.
Môžeš pred pravdou zatvárať oči, ale tým ju nezmeníš.
Je mi jasné, že adventista vysedávajúci v teplej lavici nepotrebuje, aby ho niečo vyrušovalo v jeho presvedčení, že je členom najlepšej cirkvi na svete.

[Neregistrovaný]

Stalo sa to. Preto som to napísal.

Ve vláknu o desátcích je popsán případ, kdy kazatel vyžadoval desátky od sestry, která se starala sama o malé děti. Zhroutila se (jistě nejen kvůli tomuto necitlivému přístupu) a děti skončily v dětském domově. Mně osobně řekl kolega, že jeho babičky se kazatel(asd) zeptal, proč dává stále stejné desátky, když se nedávno zvedaly důchody, dost těžko to rozdýchávala. Takže tyto případy se děly, hlavně asi dříve za vlády jedné strany, dnes jsou asi vzácné.
Za dobu členství v církvi jsem viděl pěkné případy pomoci druhým, ale také i nepochopení. Nezaměstnaná sestra, žijící v podnájmu opravdu neměla nazbyt ani korunu,chyběly jí peníze na základní věci, příjmy některých na mateřské nebyly také žádná sláva.Měli tito lidé dávat desátky, nebo spíš měla církev pomoci? Hodně lidí ale nechápalo jejich situaci, byli zabezpečeni. Ve sboru jsme měli člověka dlouhodobě nezaměstnaného, později dostal invalidní důchod, staral se o dvě děti,měl z toho mála dávat desátek? Dnes je konjuktura, práci lze najít, i když někteří mají různá omezení (zdravotní, osobní, sociální), ta ale nebude trvat věčně, přijde krize, někteří, žel, mohou mít velké finanční problémy.
Učení o desátcích není správné, křesťané by měli, pokud mohou, dát dar na podporu církve, někteří nemohou ani to,i když by rádi. Místní sbor by pak měl citlivě posoudit situaci a pomoci materiálně, finančně.

[Rastislav]

Nátlakové určite neni ale manipulatívne ano. Ludom sa nakukalo že budú mať požehnanie keď odovzadajú Bohu desiatok. Alebo ešte inak si to členovia prekrútili, Boja sa nedať desiatok aby sa Boh nenahneval. Stačí si pozrieť vlakno desiatok alebo EGW alebo čisté nečisté a vidíme ako samotný členovia sa sami nevedia dohodnúť ako to majú vlastne veriť.

[log]

Nezaměstnaná sestra, žijící v podnájmu opravdu neměla nazbyt ani korunu,chyběly jí peníze na základní věci, příjmy některých na mateřské nebyly také žádná sláva.Měli tito lidé dávat desátky, nebo spíš měla církev pomoci? Hodně lidí ale nechápalo jejich situaci, byli zabezpečeni. Ve sboru jsme měli člověka dlouhodobě nezaměstnaného, později dostal invalidní důchod, staral se o dvě děti,měl z toho mála dávat desátek?

Povedzme si na rovinu, ze chyba je na strane Hospodina, mnohym ludom proste, napriek zaslubeniu, nezehna. Desiatky ci nedesiatky, to je len ludska hra. Ked ju Hospodin nehra s nami, cele to straca zmysel.

clanky-f9/desiatky-t52-140.html#p7495

Katolicky dochodca ma 500 eur dochodok a adventisticky dochodca ma 500 eur dochodok. Tak kde je potom to pozehnanie? To je to euro patdesiat centov co najde adventisticky dochodca na zemi?

[Rastislav]

Katolicky dochodca ma 500 eur dochodok a adventisticky dochodca ma 500 eur dochodok. Tak kde je potom to pozehnanie?

Všetko sa to odohráva v našom mozgu. Môžem byť šťastný že mám až 500 eur a tym mám požehnanie. Alebo môžem nadávať na vládu na kapitalistov a preto mam len 500 eur a som nešťastný. Preto dokážu byt chudobny africania stastnejši ako zachmureny stredoeuropan ktory žije z negatívnych správ v televizore. V tomto musim pochváliť naboženstvo lebo posobí psychoterapeuticky a 50 centov najdenych na zemi je požehnanie od Boha. Krásna myslienková hra.

[Neregistrovaný]

Povedzme si na rovinu, ze chyba je na strane Hospodina, mnohym ludom proste, napriek zaslubeniu, nezehna. Desiatky ci nedesiatky, to je len ludska hra. Ked ju Hospodin nehra s nami, cele to straca zmysel.

Katolicky dochodca ma 500 eur dochodok a adventisticky dochodca ma 500 eur dochodok. Tak kde je potom to pozehnanie? To je to euro patdesiat centov co najde adventisticky dochodca na zemi?

Zásadní nesouhlas, chyba není na straně Hospodina, naopak lze obdivovat, jak to již před 4000 lety zařídil, aby se lidi měli dobře a ti chudí přežili. Proto byly desátky v Staré smlouvě, Nová to řeší dary, podporou chudých, každopádně je altruismus součástí správné víry.
Zaslíbení, myšleno asi v knize Malachijáše, bylo podmíněné, týkalo se Izraelců na území Izraele. Princip lze použít i dnes a pomoci druhým.
Mezi lidmi v důchodu, ať věřícími nebo nevěřícími jsou velké majetkové rozdíly, někdo má dobré zabezpečení, majetek, někdo nemá, někdo si mohl k důchodu naspořit, jiný ne. Požehnání není záležitostí jednoho okamžiku, někdy dokonce může být požehnáním, že je člověk chudý, ale to je jiná kapitola.

[Milan]

V tomto musim pochváliť naboženstvo lebo posobí psychoterapeuticky a 50 centov najdenych na zemi je požehnanie od Boha. Krásna myslienková hra.

Byl jsem nedávno na houbách. Našel jsem plný košík. Měl jsem radost z toho, že mohu chodit po lese a těšit se z krásných hřibů. Vnímám to jako Boží dar, chcete-li požehnání. Umět se radovat a být vděčný za obyčejné věci není myšlenková hra, je to životní postoj.

O desátcích, resp. o způsobech jak (ne)podporovat církev bylo napsáno mnoho, velmi často s negativními příklady. Pozitivní neexistují?
Uvedu jeden příběh, který mne oslovil. Jeden náš klient, který je bezdětným vdovcem v požehnaném věku (a v Pána Boha nevěří), si zajistil svou podnikavostí poměrně slušné jmění, které generuje stabilní dlouhodobý příjem. Rozhodl se, že výnosy, které nepotřebuje k běžnému živobytí, použije pro potřebné. Založil tedy vlastní nadaci a přemýšlel, prostřednictvím které instituce by mohl peníze poslat potřebným. Nakonec mu jako nejdůvěryhodnější vyšla katolická církev, takže poskytl velkorysý dar nemocnici provozované řádem Boromejek a převzal patronaci nad několika osamělými faráři, jejichž penze je na hranici přežití. Co myslíte, vnímají faráři jeho štědrost jako Boží požehnání? Jedná Bůh prostřednictvím "nevěřících"? Nejsou pro nás lidé "ze světa" často příkladem v tom, jak si uspořádat hodnoty a životní priority?